Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Milénium / Millennium série
< 3. díl >
Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Ale nebude to mít jednoduché. Poté, co ji kulka zasáhla do hlavy, leží pod přísným dohledem na jednotce intenzivní péče. Pokud se uzdraví, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Ale i v nemocnici, přestože je v kritickém stavu, musí být stále ve střehu. Je tu totiž ještě jeden pacient - Alexander Zalaščenko...Mikael Blomkvist se rozhodne, že nenechá Lisbeth v rukou státní spravedlnosti. Lisbeth bude muset s jeho pomocí dokázat svou nevinu a také upozornit na zkorumpované politiky, kteří dopustili, aby se bezbranní lidé stali oběťmi zneužívání a násilí. Salanderová, bývalá oběť, je připravena úder vrátit. Kniha získala v roce 2008 ocenění The Glass Key za nejlepší dílo severské kriminální literatury. Na motivy této knihy, stejně jako předchozích dílů, vznikl celovečerní film v produkci agentury Yellow Bird. Film už zhlédly asi dva milionů diváků ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku a Španělsku. Připravuje se premiéra filmu v Kanadě, Estonsku, Řecku, Itálii, Francii, Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
Luftslotter som sprängdes, 2007
více info...
Přidat komentář
Hluboká poklona panu Larssonovi a obrovská lítost, že předčasně odešel. Třetí díl byl pro mě trochu obtížnější v orientaci mezi jednotlivými aktéry, kterých bylo opravdu hodně. Závěrečný soud s Lisbeth byl však famózní. Tak geniálně vymyšlená zápletka, s takovým množstvím postav, z nichž každá měla své místo a účel, vystřelilo trilogii Milénium jednoznačně mezi to nejlepší, co jsem kdy četla.
Geniální, velmi čtivé a dokonale propracované. Objeví se velmi mnoho postav a děj se pak dost větví, nicméně k pochopení pohnutek a jednání postav, prostě nutnost. Velmi jsem si užila soudní proces :) Tato trilogie si zaslouží 5* a ty dávám velmi zřídka! Jen pár knih mne takto dokázalo oslovit.
Parádní zakončení celé trilogie, pečlivě propracovaný krimiromán, který je zapotřebí přečíst celý bez delších pauz, jinak se čtenář ztratí v ději a osudech jednotlivých postav. Ale tohle prostě pro mě nemá chybu a po nějaké době si to rád zopakuji.
Brilantní zakončení série. Potvrdilo se, že se pro mě jedná o jednu z nejlepších trilogií 21. století.
Třetí díl Larssonova Milénia mě hodně překvapil. Po přečtení prvních dvou dílů jsem měla samozřejmě nějaká očekávání, jakým směrem se děj bude asi ubírat a po přečtení cca sto devadesáti stránek mě vyvedl z mých bláhových představ. Pravda, do té doby se mi příběh hůř četl. Nějak mi nešlo se začíst, samé vyšetřování a nic zajímavého se, alespoň z mého pohledu, nedělo, ale pak se to konečně rozjelo v tom správném Stiegově stylu. Líbilo se mi, jak autor dokázal vytvářet napětí a prolínat jednotlivé dějové linie a navzdory velikému množství postav se nikdy neztratíte a vždy víte, o kom je řeč. Dále se mi líbí historické vsuvky o amazonkách na začátku každé části. Mám ráda, když můžete knihu odložit s tím, že jste se dozvěděli a naučili nenásilnou formou něco nového. A dalším plusem je u všech třech dílů takový nenásilný feminismus, který na rozdíl od mnoha jiných feminismem inspirovaných děl, není na úkor mužů. Když mi zbývalo posledních sto stránek, začínal být děj poněkud utahaný a teprve až úplný konec byl zase pořádně akční a hrozně mě bavil. Každopádně jde o kvalitně napsanou thrillerovou trilogii a vřele doporučuji.
(SPOILER) Za mě je kniha o něco slabší než jednička. Ta byla strhující a věcná. Třetí díl obsahoval spoustu pasáží, které mě v podstatě vůbec nebavily. Dějová linka s Erikou byla sice dramatická, ale celkově mi do děje moc nezapadala. Proto nemohu dát plný počet hvězd, nicméně autorův styl se mi velmi líbí, dokáže si čtenáře získat. Třeba závěrečný soud jsem zhltla jedním dechem a Lisbeth a její advokátka při něm byly opravdu skvělé. Škoda že už se nikdy nedočkáme autorova dalšího povedeného díla.
moc dobře namíchaný koktejl...
ale je fakt, že jak to začalo být o tajných, chvíli mě to nebavilo. co to vlastně jsou ti tajní? ti, co si hrají na agenta 007 nebo tupí nekňubové, kteří se zhlédli ve špatných detektivkách? a když si představím ty břídily a mafiánské poskoky a podrazáky nejhrubšího kalibru, nebo pošuky, co si hrají na drsňáky a tváří se, jakoby řídili zeměkouli... prostě, tajní jsou banda pošuků a čím je jich míň, tím lépe...
ale když jsem tuto divnou pasáž protrpěl a dostal se dál, měl příběh zase skvělou dramaturgii. no, nemějte rádi Kalleho nebo Lisbeth – Pippi, nebo vlastně každého, kdo stojí na straně pravdy – ne zákona...
jenom je fakt škoda, že už si od Larssona nic nepřečteme. i když to byl komunista s někdy divnými názory... protože to, co z něj těží jeho domnělí dědicové (jaký paradox, že se po smrti stal obětí nestvůrného byrokraického systému a zdrojem příjmů těch, co ho za života moc nemuseli...) není ani zdaleka tak dobré, jako to, co třeba jenom nastínil sám.
Tretí diel série tiež veľmi čítavý, ale už tak trochu prekombinovaný. Nedosiahol úroveň prvých dvoch kních. Stále dôstojné zakončenie (pôvodnej) série.
Tohle bude asi můj nejdelší komentář, ale tahle kniha, respektive, série si ho zaslouží!
Na začátku musím smeknout pomyslný klobouk. Pane Larssone, byl jste, jste a budete patřit mezi největší spisovatelské ikony, které kdy byly! Vaše tři knihy (Škoda, že ne víc) jsou rozhodně něčím, co by neměl milovník knih přehlédnout a já jsem rád, že patřím k nim, jelikož série Milénia patří k tomu nejlepšímu, co jsem mohl číst.
Neskutečný, jak autor dokáže vytvořit příběh, kde je tak obrovské množství postav, jenž snad překonají i Hru o trůny. A ne, není to překážka, naopak. Žádná postava není jen obyčejnou nicneříkající figurkou, ale má svoje místo jako dílek puzzle k dokonalé skládačce.
U Lisbeth jsem zažíval tolik emocí, kdy jsem její chování nenáviděl, pak jí zase miloval a litoval. A o to jde! Knížka i celá série ve mně dokázala vyvolat emoce, překvapení a spoustu různých emocí.
Abych se ale dostal k samotnému třetímu dílu. Ten je naprosto bravurní a je to další knižní skvost. Pro mě byl ale je přeci jen o chlup slabší ve srovnání s ostatními díly.
Strašně mě mrzí, že autor zemřel takhle brzy a že nemohl pokračovat ve svém dokonalém rukopisu, nicméně o to víc má tato série své kouzlo. Určitě se vrhnu na pokračování, ke kterému zůstávám přeci jen trošku víc skeptický, ale o to víc mě to může překvapit.
Na závěr nezapomenutelná hláška: "ZASRANEJ KALE BLOMKVIST!"
Závěr trilogie od Stiega Larssona byl opět super. Napínavé, čtivé, plné zvratů. Rozhodně doporučuji.
Nejlepší díl Milénia. Ne kvůli akčním kouskům, ne kvůli hektolitrům krve a ne kvůli sexu. Jasně, i to zde hraje určitou roli. Nicméně, tohle je Stieg Larsson, mozek severské krimi. Sofistikovanost celé zápletky, která dalece přesahuje pouhé vyšetřování vraždy, jako tomu bývá u ,,obyčejných" krimi, dechberoucí dialogy, neuvěřitelná realističnost postav, famózní zápas šedých mozkových buněk při soudním řízení... to vše je, shrnuto pod jedním slovem, naprosto !GENIÁLNÍ!
Třetí skládka dočtená
Je to napínavé strhující a poutavé. Ach ta Lisbeth konečně je volná. Jen je škoda že ten Spisovatel umřel hold prohrál boj s rakovinou. R.I.P.
Za mě se nejvíc líbil druhý díl ale každý díl má dobrou atmosféru
Tento díl je z celé série dle mého soudu nejslabší. Neustále jsem se ztrácel a při čtení mi myšlenky utíkaly jinam. Dokonce jsem některé pasáže přeskakoval, což u většiny knih nedělám.
Skvělý závěr skvělé trilogie. Vše promyšlené a do sebe zapadajici. Lisbeth jsem si oblíbila.
(SPOILER) Závěrečný díl trilogie dočten resp. doposlouchán. Milénium je parádně promyšlené dílo a považuji ho za jedno z nejlepších severských krimi, které bylo napsáno. Tentokrát sledovat děj, politické zápletky a neztratit se v množství podobných jmen bylo náročnější než u předchozích dvou dílů. Pomohla mi v tom znalost filmu ze švédsko/dánské koprodukce. Na popis některých scén už jsem se vyloženě těšila. Ocvočkovaná a silně nalíčená Lisbeth přichází k soudu, kde s pomocí své advokátky vytře zrak doktorovi Teleborianovi. Ve finále zúčtuje i se svým povedeným bratříčkem. Nutno vidět, nutno přečíst.
Tohle byla jízda. Tajní mezi tajnými, příprava důkazů i příprava falešných obvinění, hackerská republika... Moc se mi to líbilo, krásně do sebe vše zapadlo, vlákna se rozpletla. Závěr s Bidermannem byl famózní, nápad s vyřízením účtů mezi záporáky velmi pobavil. Trilogie se mi zapsala výrazným písmem mezi řekněme dvacítku nejlepších knižních zážitků. Doporučuji!
PS: holčičkám se prostě neubližuje!
I když jsem předchozí díl četla před více než rokem, musím říct, že si tento příběh pamatuju docela dobře. Třetí díl Milénia je zamotanější a mnohem složitější a spletitější než první a druhý. Moje nejoblíbenější postava je Lisbeth a jsem ráda, že se konečně dozvídáme celý její příběh.
Byla to jízda! Čtivě napsáno, dokonale promyšleno, všechny dílky zapadly na své místo. Možná můžete mít trochu hokej v postavách, ale myslím, že lze z kontextu vždy pochopit "o kom je řeč". Některé linky byly možná nadbytečné, celkový příběh to ale zase moc neroztříštilo. Hrdinové mi budou chybět, zamilovala jsem si je všechny. Product placement, který je tu často zmiňován, jsem si vůbec nevšimla, prostě mi to nedošlo :) V té smršti písmenek mi to bylo fuk. Zkusím i pokračování, i když už to asi nebude "ono". Doporučuji!
Štítky knihy
vraždy zfilmováno mezilidské vztahy krimi psychopatologie švédské detektivky poslední kniha autora dobro a zlo psychopati, sociopati světová literatura napětí a spádAutorovy další knížky
2008 | Muži, kteří nenávidí ženy |
2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
2010 | Milénium 1–3 (box) |
Jedno malé zakopnutí a ohromné vosí hnizdo je na padrť …rozzuření predátoři, vykolejení náhlou ztrátou bezpečného útočiště, bodají o sto šest!
Útočí zuřivě a nekompromisně! Rozhodnutí zabít!
Zabít každého, kdo se opovážil narušit JEJICH pořádek, JEJICH běh světa.
Zabít každého, kdo se opovážil odkrýt jejich identitu pečlivě schovanou v davu!
Zbyla na světě ještě nějaká spravedlnost?
„Situace byla katastrofální.“
Ale, protože už po dvou předchozích dílech dobře znáte sympaťáka Mikaela Blomkvista víte, že i tahle situace není neřešitelná.
„Lékař ji zběžně prohlédl a konstatoval, že se jedná o velmi špinavou, zakrvácenou a těžce zraněnou mladou dívku.“
Ale protože už dobře znáte i Lisbeth, která je na tom v tuto chvíli opravdu dost špatně, je vám jasné, že tahle holka se dostane úplně ze všeho. Berte to, jako konstatování čistého obdivu k ní, k té problémové dívce (mladé ženě), která ani není moc sympatická, má milion chyb a nedostatků, je nevyzpytatelná, je asociální a přesto (nebo možná právě proto) ji celou dobu držíte palce, a je to tak, že ji opravdu obdivujete, a žasnete nad houževnatostí téhle nadprůměrně, až mimořádně nadané hackerky, se kterou si osud a pár „magorů“ (použiju Lisbethin slovník) zahráli dost tvrdou hru. Zamíchali přitom s jejími životními kartami pomocí takového švindlu, že vám nad tím zůstává rozum stát. A tak nemůžete jinak, než se přihlásit do tábora těch pár jedinců (v čele samozřejmě s Kalem Blomkvistem), kteří stojí na její straně, a to navzdory tomu, že ona pracuje zásadně sama a všechny ty „zasraný šmejdy“ hodlá poslat do pekla sólo, teda, až se dostane z téhle poslední šlamastyky, která ji totálně vyřadila z provozu (střelnou ránu v hlavě prostě samoléčbou nespravíte, ani nerozchodíte).
Třetí díl začíná přesně tam, kde druhý skončil, takže plynule a okamžitě, tedy naprosto bez problému, vstoupíte do děje /i po delší odmlce, protože příběh Lisbeth se opravdu nedá jen tak zapomenout/. Postupně se dozvíte, kdo jsou její skuteční nepřátelé, ale možná daleko důležitější je, že zjistíte, kdo jsou její skuteční přátelé!
Po pomalém rozjezdu (kde autor popisuje dost zdlouhavě švédský právní a státní aparát a kdo je kdo, což mě přiznám se až tak moc nebavilo, protože jsem samozřejmě chtěla vědět hlavně, jak to vypadá s Lisbeth, navíc to trvalo opravdu dost dlouho, a možná bych za to dala celému třetímu dílu 4*, ale protože se jedná o Lisbeth, tak prostě nemůžu jinak, než dát plný počet) dostává děj konečně spád, tedy pak už rychle zjišťujete, kdo a jak je zainteresován, kdo a jak moc je ohrožen, kdo a nakolik může Lisbeth pomoci, nebo naopak ublížit. Takže vše spěje k předem tušenému závěru (není neznámo, že předchozí dva díly i tento končí pozitivně), což se mi na Larssonově trilogii (jakoby navzdory tomu, že jde vlastně o detektivku, i když jen trochu) líbí a opravdu mě to baví, už jenom proto, že ten šokující obraz nekompromisně odhalující tíživou švédskou zákulisní realitu, díky které při čtení sotva dýcháte, trochu rozbíjí, uklidňuje tak emoce, abyste pak mohli zjistit (s mírným ulehčením), že nějaká ta spravedlnost (i když relativní, protože každý si pod ní nejspíš představíme něco trochu možná i víc odlišného) se po světě ještě potuluje!
Jsem vážně ráda, že Lisbeth opouštím s jiskřičkou pozitivního v duši, totiž, že vážně funguje staré známé – co tě nezabije, to tě posílí!