Miliarda nejchudších: Proč se některým zemím nedaří a co s tím?
Paul Collier
Profesor ekonomie a znalec ekonomiky afrických zemí Paul Collier nabízí ve své aktuální knize převratný pohled na problém světové chudoby a její řešení. Podle Colliera je většina tzv. "rozvojových zemí" dnes fakticky na vzestupu a náleží do globální ekonomiky. Zhruba miliarda lidí v asi padesátce nejchudších zemí však zůstává tímto pozitivním vývojem naprosto nedotčena. Tím, co těmto zemím brání v rozvoji, jsou "pasti" různého druhu ("past ozbrojeného konfliktu", "past špatné vlády v malé zemi" atd.), jejichž vinou dochází k trvalé stagnaci, nebo dokonce k propadu. Právě identifikace těchto pastí a možné cesty k jejich odstranění tvoří jádro knihy. Collier přitom zkoumá problém chudoby na základě přesných ekonomických analýz a dat. Konvenční pomoc nejchudším zemím se podle něj často míjí účinkem, protože bývá krátkozrace vedena emocemi bez hlubšího prozkoumání možných negativních efektů, a tedy i bez možnosti jim zamezit. Collier proto předkládá zcela novou strategii k odstranění stávajících "pastí", zahrnující aktivity v právní, ekonomické, v krajní podobě i vojenské oblasti. Vydání první... celý text
Literatura naučná Ekonomie a obchod
Vydáno: 2009 , VyšehradOriginální název:
The Bottom Billion: Why the Poorest Countries Are Failing and What Can Be Done About It, 2007
více info...
Přidat komentář
Někdy zajímavé, jindy spíše vtipné. Četlo se to docela dobře.
„Idealistický povstalecký vůdce bude mít potíže s roztříděním těchto lidí. Může se pokusit odmítnout ty, kteří nepřijdou se správnými slogany, ale brzy se je stejně naučí všichni papouškovat. Postupně se proto složení rebelské skupiny změní, a místo idealistů bude plná oportunistů a sadistů.“ – tak tento problém platí nejen pro zaostalé země, ale v podstatě pro všechny.
„těžařské společnosti v zoufalství platí vyděračům“ – vážně jsou těžařské společnosti, vydělávající miliardy dolarů zoufalé? Spíše mi přijde, že se tyto státy staly místem, kde spolu bojují dvě skupiny, kterým jde jen o prachy – jedna skupina je má, druhá ne, a tak je jasné, kdo má větší právo být zoufalý – co se ale etického chování týká, nemají si tyto skupiny vůbec co vyčítat. Ti, kdo se do tohoto boje připletou navíc, jsou samozřejmě chudáci.
„Přebytečné prostředky z vývozu nerostných surovin ve skutečnosti růst výrazně snižují. Rozdíl mezi celkovými náklady a výnosy, včetně běžných marží nazývají ekonomové ekonomickou rentou, a zdá se, že renta je zničující. Po určitém čase mohou země s velkými ložisky přírodních zdrojů skončit chudší, než byly na začátku, a náklady jejich ekonomického propadu budou větší než jednorázové zvýšení příjmů z rent.“ – Copak, on ten „pravý kapitalismus“ nefunguje? To je překvápko, co? A opět to platí nejen zde, ale i pro vyspělé země, ty ovšem „pravý kapitalismus“ redukují, a tak jsou škody které napáchá o něco menší, i když vy výslechu z toho vzejde systém, který vypadá jako nějaká podivná slátanina. Bohužel, v zaostalých zemích s vysokou mírou korupce je omezování kapitalismu větší problém.
„politikové uplácejí voliče finančními prostředky“ – Ano, vláda, která dělá něco pro lidi, je uplácí. Takovou vládu svrhli v Libyi, výsledek byl zvětšení přistěhovalecké krize pro Evropu a pokles životní úrovně v Libyi. Někdy samozřejmě vláda rozdává moc a špatným lidem, ale rozhodně to neplatí vždy.
„Proč je Uganda chudá a Švýcarsko bohaté? Částečně se za tím skrývá fakt, že přístup Švýcarska k moři závisí na německé a italské infrastruktuře, kdežto Uganda se při svém přístupu k moři spoléhá na infrastrukturu keňskou.„ - Ano, je to podstatné, ale pro srovnání bych spíše použil státy, které mají srovnatelnou úroveň obyvatelstva. Takhle to zní opravdu trochu směšně.
Autorovy další knížky
2017 | Exodus. Jak migrace mění náš svět |
2009 | Miliarda nejchudších: Proč se některým zemím nedaří a co s tím? |
2020 | Budoucnost kapitalismu: Tváří v tvář novým úzkostem |
Autor má nepochybně poměrně bohaté zkušenosti s chudými státy, a proto je škoda, že je kniha často psána dosti obecně. Moc často ale nepřidává názorné příklady, ačkoliv jich musí mít poměrně dost, a to zřejmě kvůli tomu, že nechce dané státy dále poškozovat. Proto je kniha oproti očekávání dosta abstraktní a nenaplnila tak zcela potenciál, který by mohla mít.