Milion malých střípků
James Frey
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16035/bmid_milion-malych-stripku-ebX-16035.png
5
257
257
Když James Frey ve věku třiadvaceti let přišel do pobytové léčebny, měl tělo a mysl skoro nenávratně poškozené. Musel si vybrat: nedožije se 24, nebo se pokusí něco udělat s troskou svého života a to hodně drasticky. Ocitne se mezi pacienty, kteří jsou ve stejných sračkách jako on sám - soudce, mafián, bývalý mistr světa v boxu, a bývalá prostitutka. Obklopen všudypřítomným dogmatem "Jak se vyléčit" si musí Frey najít svou cestu jak se vyrovnat s následky svého dosavadního života, a vybrat si svou budoucnost - pokud nějaká bude. Kniha popisuje příběh boje s drogovou závislostí. Začíná v sanatoriu, popisuje šest týdnů léčby, a ve vzpomínkách hlavního hrdiny se vrací k událostem, jež ho k léčbě přivedly. Pro zdůraznění naléhavého poselství a zrychlení děje nejsou v knize použity uvozovky, každá přímá věta začíná na novém řádku. To, že autor používá stejný postup pro vyjádření vlastních myšlenek a myšlenek jiných, dává knize unikátní styl, jenž odráží náladu jeho zkušeností z léčebny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Columbus (ČR)Originální název:
A Million Little Pieces, 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha, která mě naprosto odbourala a ještě pár dní po přečtení se mi neustále vracela .Nemám moc ráda knihy o feťácích a drogách, ale tohle mě pohltilo asi od str. č. 2 a nepustilo až do konce. Ke čtení doporučuji přikoupit balení kapesníků, já to neuvěřitelný útok na city. Prostě špička! Bravo, pane Frey!
Milion malých střípků patří mezi mé nejoblíbenější knihy. Pravda kniha je psaná nezvyklým způsobem. Krátké věty, málo souvětí, ale na to si člověk zvykne. Jako ve všech knihách s drogovým démonem tu jde hlavně o zápas se sebou samým. Frey umí zcela věrohodně popsat detaily, které s ním čtenář prostě musí prožít i když nejde o nic příjemného a takové knihy mají být. Umět vtáhnout do děje, upoutat. Druhý díl Můj přítel Leonard je taktéž velmi dobrý a i u jeho čtení mnou cloumaly emoce.
Tahle kniha jde myslím, hodně do hloubky, myslela jsem ,že už mě na toto téma nemůže nic překvapit a tady se to podařilo. Děsivé a smutné čtení.
První mě kniha trochu vyděsila, protože měla skoro 500 stránek, ale pak jsem se začetla a musím říct, že je velice dobře a zajímavě napsaná.
První a jediná kniha o drogách, která neláká na cool život plnej tancování na Davida Bowieho (například) a zajímavejch zážitků, ale doopravdy může někoho od drog odradit. A pokud jde o to, jak je kniha napsaná - ještě nikdy se mi nestalo, že bych se mohla tak moc vcítit do prožitků knižní postavy a opravdu tu bolest cítit, jako jsem to zažila při čtení téhle knihy.
Tak nevím, vzhledem k tomu, že tady skoro všichni dávají 5 hvězdiček, jsem čekala víc. I kvůli tomu, že když jsem dočetla My děti ze stanice ZOO, bylo mi z knihy zle ... Tady je léčení popsaný jenom jako jako nepříjemnost, kterou teda po něm někdo chce, ale přitom sistačí říct, že ne a nedělat to dál... Tak jednoduchý to je, škoda, že to nenapadlo i ostatní :)
Jedinečná kniha tohoto typu, o tom žádná. Chvíli jsem si zvykala na opravdu netradiční styl psaní, ale dá se to zvládnout. Místy mě zarážely až nechutně detailně popsané věci, ale na druhou stranu to mělo něco do sebe (nicméně, bohužel to k tématu patří). Je to velmi emotivní příběh, ale přesto mě děj knihy místy nudil. Nelituji toho, že jsem knihu přečetla, ale myslím, že už se k ní nikdy znovu nevrátím.
Ke knížce se určitě znovu vrátím, škoda, že není nikde k sehnání. Velmi mě zaujala mimo jiné jedna z úvah a myšlenek knihy, o tom, že lidé, kteří se zbaví závislosti tím, že si vypěstují závislost na něčem jiném - např. na víře v boha, jsou vlastně závislí pořád.
Knižka s velkým K na začátku :) Člověk si při čtení příjde jako by všechno prožíval s hlavním hrdinou. :)
Knihy se skutečnými událostmi jsou nejlepší. Člověk v nich najde poučení a zamyslí se nad věcmi o kterých neměl ani páru. Kniha mě dost nadchla, přečetla jsem ji jedním dechem.
Odsuzuji drogově závislé nebo alkoholiky, cesta vyléčení je jen pouze jejich volba a rozhodnutí, ve kterém musí mít pevnou vůli. Nejsou to pro mě žádní chudáčci, kterých bych litovala, protože si za to mohou sami. Problémy máme každý, ale snažíme se je řešit co nejmenší komplikovanou cestou. Oni si vybírají tu nejhorší variantu.
U této knihy mi Jamese bylo líto (upřímně líto), ale pořád v sobě mám ten pocit, že si za to může sám. I přes tento můj tvrdý posto,j mě opravdu kniha zaujala a doslova jsem ji za pár hodin přečetla - nemohla jsem ji zavřít, nešlo to...
Kniha splnila přesně to co jsem očekával. Jestli to je pravda nebo ne, to neřeším.
Kniha se mi líbila a basta...
Frey ma nepresvedčil. Žiadna oslava konca sa nekoná. Osobitý Freyov štýl sa dá, obsah už nie. Pekná rozprávočka na dobrú noc, pre všetkých, ktorí ho žerú.
Kde bolo, tam bolo.....Feťák, v žalostnom stave, telo pred rozpadom, roky závislý, a ocitajúci sa v liečebni. Ako zázrakom, sa zo všetkého dostane, len silou svojej vôle. Kde ju mal počas tých rokov fetovania? Dokonca si nájde aj lásku, pre ktorú by umrel. Veď bez lásky by to nebolo ono. A ako zázrakom sa z neho stane abstinent. Do konca života, na veky, vekov......idylka neskutočná. Frey, ja ti to nežeriem. Škoda. 2,5/5
Knížku mi půjčila kamarádka, která z ní byla nadšená. Očekávala jsem tedy od toho hodně, ale moje očekávání to ještě převýšilo. Neuvěřitelné vyprávění Freye ať už pravdivé nebo ne o léčbě ze závislosti. Navíc senzačně napsané, krásně se čte. Četla bych dokola a dokola:)
Tuhle knížku mi dal přečíst přítel. Musela jsem do ní jít. Přítel vůbec nečte, tak jsem si říkala, co to musí být za příběh, když to celý přečetl. Nezklamala jsem se. Naprosto úžasná knížka.
Autorův styl psaní působil jako sekera do načatého špalku. Skvěle se hodil k tématu drog i k charakteru hlavního hrdiny. Ovšem ve špalku jsou občas suky a to pak dosti ruší ladný pohyb sekery. Tady těch suků bylo přemnoho. Zbytečných béčkových klišé alá holywood. Laik žasne nad Freyovou vůlí, láskou a přátelstvím. Drogově závislí by se mu jistě vysmál a stránkami, plnými lásky, naděje a pochopení si utřel zadek. Nechci tvrdit, že něco takového v protidrogové léčebně neexistuje, ale určitě to není tak růžové jak Frey občas popisuje. Koneckonců v závěru, jakémsi epilogu za životy jednotlivých postav Knihy se dozvídáme pravdu. Cesta skrz drogy alkohol je lemovaná siláckými kecy o vůli a řečmi o trpělivé vytrvalosti ale nakonec na ty, kteří nedokáží praštit do stolu a začít jednat, stejně čeká jen smrt, jako na většinu reálných postav Milionu malých střípků.
Také se mi nechce věřit, že by renomovaní psychologové a špičky v oboru s každodenní praxí byli tak omezení tupci a vynášeli do nebe pouze jediný program "Anonymní Alkoholiky" který je už na první pohled dost mozek vymývající a problémy pacientů neřeší, jen odsouvá a maskuje.
Začátek knihy mě velmi zaujal, byla jsem z ní nadšená i když se knihám, kde se vyskytuje téma drog, vyhýbám. Bohužel styl psaní mě brzy odradil a zhruba po čtvrtině knihy jsem to už vzdala a dál jsem se číst nepřiměla. Možná se k ní někdy zase vrátím, ale zatím to beru jako ztrátu času.
Skvělá kniha, u které se nikdy nepřestaneš divit. Konec je tedy hodně smutný, ale tak to u knih s drogovou tématikou ovšem bývá. :)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Milion malých střípků |
| 2009 | Můj přítel Leonard |
| 2020 | Katerina |
| 2016 |  Poslední vůle Bena Ziona Avrohoma |
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Autorův styl psaní mě velmi brzy vtáhl do děje a Jamesovi jsem držela palce. Konec mě spíš rozesmutnil..Na knihu ale myslím ještě teď, tj. týden po dočtení. Doporučuji