Milníky na cestě
Sajjid Qutb
Spis egyptského muslimského myslitele a aktivisty (popraven 1966) Milníky na cestě představuje klíčový text soudobého islámského fundamentalismu (islamismu), jímž se inspirují přinejmenším dvě generace náboženských radikálů po celém islámském světě. Překladatel, a rovněž autor zevrubného historického úvodu, český arabista a islamolog Miloš Mendel, nabízí české zainteresované veřejnosti, intelektuálům, novinářům a studentům arabistiky, religionistiky, politologie a dalších společenskovědních oborů, přesný překlad Milníků, opatřený podrobným kritickým poznámkovým aparátem a komentářem k řadě klasických islámských termínů a neologismů, kterých Sajjid Qutb používá. Překladatelův zevrubný úvod nabízí vhled do historicko-kulturního kontextu Egypta 20. století se všemi jeho tzv. „ideovými boji“ o sekulární či náboženskou podobu státu. V tomto kontextu vysvětluje na osobě Sajjida Qutba pocity a politické postoje té vrstvy egyptské společnosti, která odmítala západní model parlamentarismu a demokracie i revolučně nacionalistický projekt sekulární totality. Vlastní překlad Qutbovy knihy je zamýšlen mj. jako případný studijní text pro studenty arabistiky a islamologie, a proto poměrně věrně sleduje arabský originál po stylistické stránce. Qutbovy Milníky na cestě v překladu Miloše Mendela představují pro českou veřejnost další „vstupní bránu“ do složitého procesu pochopení střetů různých myšlenkových proudů v arabském a islámském světě. Nabízená práce je mimořádně aktuální zejména v souvislosti s událostmi na Blízkém východě, známými jako „Arabské jaro".... celý text
Přidat komentář
Úvodní studia je velmi zajímavá, ale následný Qutbův spisek už ne. Je až s podivem jak je nudný, na to jak je významný.Qutb v podstatě jen pořád opakuje, že se lidé musí zbavit podřízenosti jiným lidem a najít cestu pouze k Bohu, pak vznikne utopický stát. K cíle se může dostat za určitých okolností i násilím. Celkově je to spíše demagogický traktát.
Ty čtyři hvězdičky samozřejmě nejsou za obsah Qutbova spisku, ale za úvodní studii a za překlad jednoho z důležitých pramenů náboženského fundamentalismu. Tenhle druh myšlení je kouzelný v tom, že nemá slabé místo - je to uzavřený systém, ve kterém je dobré to, co říkáme, a pokud má někdo odlišný názor, tak prostě neví, co je dobré. Ani pro něj. Taková uzavřenost, založená na jedné jednoduché premise, která vysvětluje vše, je vždycky kolektivní duševní chorobou, byť někdy i vysvětlitelnou okolnostmi vzniku. Nemluvím tím samozřejmě o islámu jako celku, jen o téhle jeho uzavřené větvi. Podobné psychopatické spisky vznikají i v jiných vírách a ideologických systémech včetně agresivního ateismu. Knížka by si zasloužila trošku pečlivější redakci.