Miloš Kopecký - Co za to stálo...
Milan Hein
Miloš Kopecký patří mezi nejoblíbenější české herce již několikáté generace diváků. Byl dlouholetým členem činohry Divadla na Vinohradech. Vystupoval často ve filmu i v televizi, většinou v komediálních padoušských postavách. Nezapomenutelné jsou jeho postavy zlotřilého královského rádce (Pyšná princezna), pistolníka Hoga Foga (Limonádový Joe), Barona Prášila (Baron Prášil), polního kuráta Katze (Dobrý voják Švejk), pana Voka (Svatby pana Voka), Jana Lucemburského (Slasti otce vlasti), dr. Strossmayera (Nemocnice na kraji města) a mnoho jiných drobných i větších postav. XYZ vám přináší autobiografickou knihu ve které tento velký český umělec vzpomíná na dětství, mládí, divadlo, film a život. Je přehledně rozčleněna do osmi kapitol a provází ji fotografie z osobního archivu Miloše Kopeckého.... celý text
Přidat komentář
Nejsem si jistá, jestli by mi byl pan Kopecký sympatický jako člověk, přesto se jednalo o velmi zajímavou sondu do názorů a úvah tohoto skvělého českého herce. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože mi umožnila poznat Miloše Kopeckého aspoň trochu jako soukromou osobu a ne jenom jako slavného herce.
Přepis televizních rozhovorů s nějakou to výplní. V úvodu „zodpovědné redaktorky“ R. Tesárkové, studentky divadelní vědy FF UK, se píše, že p. Kopecký s p. Heinem na sebe slyší. No, nevím. Diskuze typu: „Nerozčilujte se. –Tak mě neštvěte.“, o tomto zrovna nesvědčí. Název kapitoly SLOVO JAKO KOUSEK ÚŤECHY (opravdu s háčkem nad T) je opravdu zlatým hřebem redakční práce.
Hloupěji vedené rozhovory jsem snad ještě nečetl. P. Hein skáče od tématu k tématu, p. Kopeckého nenechá domluvit, natož rozvinout myšlenku. Nedivím se, že si tuto lahůdku vydal p. Hein sám.
Sympatický a výborný herec. Cokoli zahrál, bylo velice přesvědčivé. Ať to byl jeho nezapomenutelný doktor Štrosmajer nebo feldkurát Katz, tak jeho role prostě byly opravdové a převtělil se do svých postav tak přesvědčivě, že divák mu to prostě uvěřil.
Zajímavé jsou názory Kopeckého, většinou se mi však líbí. Formou rozhovoru jsem se dozvěděla něco nového o složité povaze vynikajícího herce, jeho záliby, názory atd.
Miloš Kopecký byl jeden z těch herců, které jsme vídali v TV dost často. Hrál trochu extravertní floutky a záporáky. I z této knihy je patrné, že to byl originální člověk, který se nehodlal příliš podřizovat ani v soukromí, sám však přiznává mnoho dalších svých chyb třeba se známým TV pořadem o našich emigrantech nebo podpis na Antichartě. Nejen z tohoto rozhovoru však všichni víme, že šlo o dobrého člověka, na kterého naše generace nezapomene.
Zapálené interview. Osobnostní "pelmel" intelekt. Osobité odpovědi. Autorsky vytříbené eseje. Zamyšlení nad proudy v oceánu bytí, moře moudrosti, kapka nostalgie.
Tak tohle mě nějak zklamalo... Asi ke Kopejdovi potřebuju i tu vizuální a poslechovou stránku. Asi to byl jen můj pocit, ale jako by pan Hein Kopejdu vytáčel a z toho se stal nerudný dědek. Trochu to napravila "nerozhovorová" část na konci.
Skvěle zpracovaný dialog, mistrně inteligentní a bryskní odpovědi a komentáře téměř na jakékoliv téma.
Pro fanoušky Miloše Kopeckého nezbytnost. Jeho odpovědi jsou podle očekávání pohotové, inteligentní i vtipné, a otázky Milana Heina s nimi drží krok. Nejde jen o obyčejné interview, ale skoro by se dalo říci, že Co za to stálo... je původně velice přátelský dialog, ze kterého až potom vznikla kniha (a ještě před ní tři půlhodinové televizní pořady).
Autorovy další knížky
1993 | Co za to stálo... |
1994 | Krásně druhé |
2020 | Moje čtvrtstoletí s Divadlem Ungelt |
Příjemné a zajímavé. Čtenář má pocit, že je rozhovoru přítomen a přes obláčky kouře si užívá vyprávění pana Kopeckého. A je o čem přemýšlet...