Milosrdná jizva

Milosrdná jizva
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492307/bmid_milosrdna-jizva-yqj-492307.jpg 4 9 9

Kirsten studuje na střední škole, když náhle přijde o rodinu. Stáhne se do sebe a úlevu od vnitřní bolesti hledá v sebepoškozování. Další velká rána přijde ze strany přítele – to už dívka neunese a skončí na psychiatrii. Když se jí známý pastor zmíní o léčebné komunitě na jednom ranči, Kirsten se rozhodne, že nabídku přijme – vidí v tom příležitost, jak od všeho utéct. Od sebe sama však neuteče Postupně se přece jen začne otevírat druhým a přijímat uzdravení, dokonce i v těch nejbolavějších místech. Začíná chápat, že neexistuje nic, co by „nikdy nekončící milost“ nemohla vykoupit. Kniha Milosrdná jizva oslovuje především mladé čtenáře, kteří se potýkají se zraněností v oblasti sebepřijetí a vztahů. Má potenciál stát se „povinnou četbou“ pro všechny, jimž na mladých lidech s problémy záleží a snaží se je podpořit, ať už jde o rodiče, učitele, kamarády, psychology nebo sociální pracovníky.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Paulínky
Originální název:

The Merciful scar, 2013


více info...

Přidat komentář

lidunka1
15.05.2023 5 z 5

Kniha mě vtáhla.
Po přečtení mi došlo pár skutečností:
1. fyzická práce je blahodárná pro duši
2. Když neobjevíme kořen svých problémů, nebudeme se uzdravovat.
3. Bůh často působí jinak, než bychom si představovali.
4. Každý má svá tajemství a věci, které potřebují vyjít na světlo.
5. Proces uzdravování není možný bez bolesti.

Ann.e
09.03.2023 5 z 5

Krásná kniha o Božím odpuštění, milosrdenství, kdy se člověk dostane z toho nejhoršího k tomu nejlepšímu. Příběh měl až hojivý účinek, brala jsem některé věty jako balzám na duši. :) Prostě křesťanský román, jak má být! :)


Vojslava
03.09.2022 4 z 5

Tyhle čtyři hvězdy jsou skoro pět... protože chápu, co to se čtenářem, tedy spíše čtenářkou, která je míněnou cílovou skupinou, udělá - a udělá to dobře, trochu po lineárním americkém způsobu, ale nastaví zrcadlo pěkně nemilosrdně, dá nápovědu, každý se při některém výroku ostře nadechne, protože si řekne - to je o mně, jak to, že jsem to neviděl - a přitom ze všeho prýští evidence, jak silná může být podpora, když ji dokážeme vidět, přijmout a tvořit. Ano, může to být knížka k posunu a také třeba jenom k uvědomění si něčeho. Jen jsem si říkala, že prostředí je pořád chráněné a hodně idylické, kdo z nás to má? Většina se bude rvát se svými démony úplně jinde a za daleko horších podmínek... ale doufám, že poselství, že ten boj je možné vyhrát, čtenáři přijmou. Pak nebude na prostředí záležet.

Autoři knihy

Nancy Rue
americká, 1951
Rebecca St. James
australská, 1977