Milosrdné přízraky
April Genevieve Tucholke
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410777/bmid_milosrdne-prizraky-C3C-410777.jpeg
3
55
55
„Cvičení válečníci zabíjejí nahlas. My zabíjíme potichu. A přesně tak lovíme bestie.“ Frey touží po životě, o kterém se budou vyprávět ságy a skládat písně. Jenže je členkou nechvalně proslulé starodávné ženské sekty, která přežila vzestup i pád království. Členky sekty jsou obchodnicemi se smrtí, odsouzené k tomu, aby křižovaly Vorselandem a za bídnou odměnu zabíjely staré nebo nemocné lidi. Jejich metody jsou tiché, ba dokonce milosrdné, ale kamkoli je jejich putování přivede, tam jejich dýky vyvolávají napětí. Frey a její skupina — Ovie, Runa a Juniper — už jsou kupčením se smrtí unavené a sní o lepším životě. Takže když Frey zaslechne, že na severu řádí bestie, uvědomí si, že její likvidace jim skýtá šanci na slávu a bohatství. Její skupina se během putování bude muset vyrovnat se samotářskými čarodějnicemi a čelit bezohledné královně Červené vrby. Na jejich úspěchu nebo selhání závisí osud všech žen.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
The Boneless Mercies, 2018
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem zakoupila v akci a nic moc od ní neočekávala. Příběh mě pohltil, putovala jsem spolu s Milosrdnými přízraky všude kam je to zaválo. Pochmurný příběh plný smrti ale i naděje. Za mě doporučuji.
Od knihy jsem měl jen lehká očekávání, ta se však naplnila.
Autorka pracuje s poměrně jednoduchým příběhem, jehož zápletka působí jednoduše, taky možná jednoduchý je, ale pořádně ho propracuje!
Máme tu velké množství postav, těch hlavních je pět a v průběhu knihy poznáváme spoustu dalších, které po cestě potkáváme. Každá z nich měla duši a svůj charakter, nebyly vůbec ploché a měly příběh.
Celkový nálad Milosrdných se mi líbil.
Autorka vytvořila nový svět, který měl propracované kořeny a působil velice stabilně. Vytvořila nové kultury, vše své.
Myslím, že by byla schopná psát sáhodlouhé fantasy.
Tleskám za design, obálka, kapitoly, vše.
Vlastně ani pořádně nevím, co bych chtěla knize vytknout, ale na 5 hvězd to prostě není.
Co mě zaujalo hned na první pohled - obálka! a celkově designové zpracování knihy. Líbí se mi také bývalé povolání hlavních hrdinek, je to něco nového. Co mě velmi potěšilo, bylo "zlidštění" záporáků.
Co se postav týče, nejraději jsem měla Juniper a jako zbytečnou postavu bych označila Trigveho.
Je tu jedna věc, která mě opravdu iritovala, a to pozměněná jména postav a míst ze severské mytologie.. (Obin, Valkree, Holhalla atd.)
Konec mě moc nezaujal, celkově ale knihu hodnotím dost kladně.
Tahle kniha je výborným, příkladem toho, jak důležitá je obálka a grafická úprava knihy, tahle kniha je totiž skutečně nádherně a přitom jednoduše udělaná. A kdyby nebylo její vizuální podoby, pravděpodobně bych si jí nikdy nevšimla, natož aby se mi zaryla tak hluboko do paměti.
Na chvíli jsem se odmlčela. "Ale Juniper, pochopím, když se rozhodneš zůstat v Merrows. Prostě to řekni. Povím to ostatním."
Čarodějka mi přitiskla svou drobnou dlaň na srdce. "Ne, nezůstanu tady bez vás. Budeme proti příšeře bojovat společně."
A nejspíš proti celému Helu, ale i tak se mi ulevilo, že to řekla. Mé srdce bilo silněji, když byla Juniper nablízku. Můj život zářil jasněji, když v něm byla ona.
Možná jsem měla trvat na tom, aby tu zůstala, dokonce se s ní pohádat, ale nechala jsem ji, ať si vybere svou vlastní cestu. Ve Vorsku to podle starých zvyklostí byla známka úcty. Známka lásky.
Dlouho mi trvalo, než jsem zcela uchopila problém, který s touhle knížkou mám. Nemám nic proti pomalým začátkům, až naopak řekla bych, jenomže jak první stránky ubíhají, čtenář stále netuší v jakém světě se nachází. Možná jsem trochu natvrdlá, ale přišlo mi, že ta severská atmosféra přišla o dost později než měla (pro mě zcela až v Rothově síni). Přitom by stačilo zmínit mechové polštáře a větší rozmanitost bobulí které sbírají... A, no, nejsem tu proto, abych vymýšlela způsoby, kterými toho měla autorka dosáhnout, ale osobně mi trvalo hrozně dlouho než pro mě začal tenhle aspekt příběhu fungovat. Do té doby na mě všechny jejich hrdinské výkřiky působili spíš směšně, protože jsem nebyla schopná si je zařadit do té správné tradice.
Nevzpomínám si, jestli jsem někdy četla fantasy v němž by do takové míry v centru stály ženy. A za to palec nahoru. Celkově mi sice přísné dělení některých skupin podle pohlaví přišlo zvláštní, ale... nebylo to nesmyslné, takže budiž. Když se autorka konečně trochu rozjede, tak je atmosféra její knihy nádherná. Také určitá ambivalentnost celého příběhu si zaslouží docenění, i když místy mi přišlo, že už to možná přece jen autorka trochu přehání.
Závěr se mi líbil, šla jsem do toho s tím, že kniha žádné pokračování mít nebude, ale... další díl si přečtu.
(edit: Na goodreads se ale píše, že je to standalone? Víte někdo jak to teda je, mě totiž přišlo, že ten konec naznačuje pokračování...)
Nádherný mystický román plný starodávné magie, připomínající druidy a kelty s všudypřítomnou smrtí. Pomalé plynutí, akce na posledních asi padesáti stranách, ale i přesto, že jde o pochmurný příběh je z něj cítit veliká naděje a klid. A především obrovská archetypální ženská energie, kterou vnímáte na každé stránce a která knize dodává onu čarovnou atmosféru. ,,Nante, nante.."
IG: @hanybooks
Znamenitá fantasy, příběh z kouzelných dávných časů, ze severu. Hlavními hrdinkami jsou dívky, milosrdné a válečnice. Skvěle napsaná kniha ve stylu příběhů starých bardů severu. Přečteno jedním dechem a budu se těšit na naznačené pokračování na konci této knížky. Dávám plný počet pěti hvězd a jen se divím slabému celkovému hodnocení knihy od ostatních čtenářů...Hrome, což nenasloucháte novému skaldovi severu? Howgh.
Tomu říkám Fantasy! Příběh je plný žen-čarodějek, balad, smrti, kouzel, jedu, lektvarů a samozřejmě nesmí chybět příšera. Touha žen stát se slavnými díky svým hrdinským činům. Kdyby měla kniha o 100 stran více, bylo by jednodušší se s postavami pořádně "sžít" a dát hrdinkám větší prostor pro rozvinutí svých rozdílných povah.
Zcela erární příběh odehrávající se v zemi, kde je vše max. dva dny daleko, když se zasprintuje, tak postavy dorazí do cíle odpoledne. Primární nápad zajímavý, vůbec by nevadilo, kdyby se partička držela své práce, a příběh by se rozvíjel tím směrem. Ale ne. Hlavní hrdinka je opravdu ze skupiny ta nejfádnější postava, ostatní zdatně sekundují. Zamilovat si je a žít s nimi příběh se mi nepovedlo. A pobavila jsem se..Spoiler Alert! ... když se cestou z mokřadů naučí bojovat za, jářku, sedm dní a pak vyrazí na hlavního bosse. Fakt funny. Ale obálka je pěkná.
2,5 z 5
Příběh je zajímavý, postavy mají dobrý základ, ze kterého bohužel autorka nezvládla vytěžit tolik, kolik by mohla. K žádné z postav jsem si nebyla schopná vytvořit nějaké pouto, a to je velká škoda.
Autorka v knize částo odkazuje na mytologii, která je na první pohled převzata ze severské s tím, že jména bohů jsou lehce pozměněna či upravena (Obin...). Nevím, jestli je to proto, že autorka nechtěla ve svém světě přímo severskou mytologii, ale zároveň nedokázala přijít s něčím vlastním, každopádně pro mě to bylo jako pěst do oka.
Další věc, která mi na knize vadila, byla všudypřítomná plochost a naivita. Možná nejsem cílovou skupinou, ale přesto některé věci byly přehnaně naivní (když se živíte zabíjením a všichni to ví, předpokládám, že se na vás celá vesnice smát nebude). Také je velmi podezřelé, že všichni, na které naše skupinka milosrdných narazí, je mladá "nanejvýš 17 let". Uh.
Dále mě mrzel styl psaní, opět velmi plochý, některé fráze se často opakují, některá slovní spojení jsou podivná. Tady by to ale mohlo být, aspoň částečně, překladem, netroufám si soudit.
Kdyby kniha byla autorčina první, asi bych se přiklonila i k vyššímu hodnocení. Jak jsem zmínila, postavy měly dobrý základ, stačilo by prohloubit čtenářův vztah s nimi. Povolání milosrdnýchje jedním z plusů knihy.
Abych to shrnula, doufala jsem v něco jiného, lepšího. Kniha se četla dobře, rychle, ale chybky má. Kdyby byla zpracována lépe, čtení bych si užila mnohem víc.
Milosrdné přízraky
Knihu jsem dostala k jedněm Vánocům od bratra. Líbila se mi její obálka, jelikož tíhnu k vlkům, ale jinak mi trvalo velmi dlouho se k ní dostat a říct si, že si ji opravdu přečtu. Nakonec mě příběh Frey celkem dost bavil. Byl napsaný celkem zvláštním stylem, ale neuráželo mě to.