Milostná píseň Queenie Hennessyové

20.02.2021

Krásná kniha. Láska, vzpomínky, pocit viny a přicházející smrt, přesto příběh nepřinese do duše smutek, ale klid a smíření. Jsem obdivovatel všech pracovníků Cesty domů, která knihu vydala, dělají úžasnou a záslužnou práci.

02.12.2020

Úžasný román, líbil se i kamarádce nečtenářce

Snažila jsem se knize dát šanci, ale asi to nakonec nebyla úplně šťastná volba. Neuměla jsem se do toho začíst, necítila jsem se k postavě Queenie nikterak připoutaná a na to, že jsem zvládla přečíst jen cca 70 stran, jsem se několikrát přistihla, že mne ten příběh úplně míjí, nic mi neříká a vlastně mne ani nebaví. Což je mi líto, protože předchozí kniha o Haroldu Fryovi mne nesmírně bavila a silně se mne dotkla. Nerozumím tomu, v čem a jak přesně nastal ten obrat, že tyto dvě knihy vnímám tak diametrálně odlišně. Ale faktem je, že jsem Queenie Hennessyovou rozečtenou asi 2-3 týdny a nedokázala jsem se přimět k tomu, abych se dostala dál než za stranu 70. Škoda. Knihu nehodnotím hvězdami, nedočetla jsem.

09.05.2020

Pasáže vyprávějící o životě, lépe řečeno o umírání v hospici, jsou velmi silné. Smutné, ale zároveň v sobě skrývají i špetku laskavého humoru a nadhledu. Čtenáři nezbývá než obdivovat těžkou, nezáviděníhodnou práci sestřiček. Zde spisovatelka skutečně zúročila svá pozorování v hospici na severu Anglie, který spravují sestry bernardinky.

Jakmile však Q. zabloudí ve svých vzpomínkách do vztahového, pro mne stále ne zcela pochopitelného, propletence, děj ztrácí na intenzitě. Tajnosti. Dokola a dokola. Týdny, měsíce, roky. Proč? Pak útěk a dvacet let sebeobviňování. Nač? Opět si říkám, že kdyby byli lidé k sobě – samotným i navzájem – upřímní, spisovatelé by neměli o čem psát, filmaři o čem točit.

25.01.2020

Pěkný vypravěčský styl, ale obsahově ne pro mne: každý má nějaký životní příběh, ne každý o něm píše a už vůbec ne každý by o něm chtěl číst... Tohle je pochopitelně fabulace (oni ani ty skutečné příběhy se bez špetky přitažení za vlasy neobjedou), ale nebylo tam nic, co by mne opravdu zaujalo natolik, abych se zájmem četla velice smutný příběh ze smutného prostředí (dlouhodobá bolestivá i jinak výrazně omezující nemoc, blížící se smrt, hospic se všemi pacienty, nešťastné vzpomínky) o nenaplněných láskách.
(Harolda Frye jsem nečetla a ani nebudu; autorka sice tvrdí, že nová kniha není jeho pokračováním, ale současně umisťuje Queenie do role spolujezdce vedle Frye jako řidiče, takže skuteční zájemci by si asi měli přečít knihy obě.)

07.12.2019

Krásná kniha, která se mě hluboce dotkla. Perfektně postupně odkrývané informace mi téměř nedovolily se od čtení odtrhnout. Samotný závěr je překvapivý, i když je mi prostředí hospiců a téma smrti a umírání velmi blízké, a prvotní pocit jakéhosi zklamání se nakonec změnil v radost, uvědomění si a potvrzení, o co v závěru života vlastně jde. Postavy ostatních pacientů hospice jsem si doslova zamilovala, jsou tak živé a lidské... Opravdu nádherný příběh.

10.10.2019

osvěžující

19.03.2019

Krásná kniha. Koupila jsem ji, protože Harold Fry mě svého času velmi zasáhl - a mám pocit, že obě dílka se přirozeně prostupují (autorka píše o "knize-společníku"), jsou stylově vyrovnaná, podaná s řemeslně zvládnutým dávkováním informací a smyslem pro nejednoznačnost a tajemství, o důležitých tématech bez patosu a poučování. U Queenie jsem byla trochu víc v klidu - protože zármutek znám, ale svou smrt zatím ne...