Milostně
Hana Zagorová
Od chvíle, kdy Hana Zagorová vstoupila na hudební scénu, jitří naše představy a hladí naše duše a čas od času také znepokojuje naše svědomí. Následujeme její hlas, neboť nám vypráví příběhy o sobě, druhých i o nás. Písňový text v jejím podání je především prostředkem jak se pokusit vyslovit existující i tušené, nastolit pocit, zachytit okamžik, dotknout se životní pravdy či nějakého příběhu. Nikoli náhodou je proto autorkou řady písňových textů. Jsou to texty subtilní i naléhavé, harmonické i kontrastní, zkratky, miniatury momentálního prožitku i uceleného minipříběhu, kde prolíná řemeslo textaře, vize básníka a prožitek člověka. Až se začtete, možná zjistíte, že máte také, alespoň čas od času, na duši třísku a pod kůží sítě kroků tvých. A že je vám navzdory tomu tak nějak dobře. Tak nějak milostně... (Z předmluvy Michaal Šobra)... celý text
Přidat komentář
Mně se knížečka básní líbila moc. To, že v ní byly i texty známých písní bylo pro mne příjemné zpestření,.. tak docela mozek vytrhly z básničkového frázování do známé melodie. Knížečku jsem četla už dvakrát a plánuji se k ní vracet. Na písničkách paní Zagorové jsem díky mamce vyrostla, nejradši mám Gvendolínu a pak její šansony.
Nechci být přísným kritikem, protože paní Zagorovou mám velice rád...
Ale její poezie, resp. texty k písním (kterých je v knize hodně), mi nepřinesla takový zážitek, jaký jsem upřímně očekával.
Poezie žen je jiná a nechci napsat špatná. Jen má jiné základy, je více komplikovaná a méně čitelná, než poezie mužská.
Paradoxně mě nejvíce zaujaly básnické texty, které sloužily jako předěly mezi tvorbou paní Zagorové. A fotografie. Děkuji Jakubu Ludvíkovi, že zaznamenal krásu zpěvačky v jejím zralém ženství a umělecky ji posunul na vyšší stupeň noblesy.
Budu paní Zagorovou více poslouchat, protože s hudbou jsou její slova více spjata.
Hana Zagorová je mistryní šansonu a jako takovou ji mám rád...
Verše, které mnohdy znáte díky jejich zhudebnění v podání Hanky Zagorové. Myslela jsem si, že mě budou nudit. Ale opak je pravdou. Když při čtení odbouráte známé melodie, tak k mému překvapení se z nich staly nádherné básně, které jsem si užila. No dobře, u některých se melodie odbourat nedaly, protože jsou fakt dost známé, ale mně to nevadilo.
Děkuji paní Zagorové, že se s námi o své verše podělila. Mně se opravdu líbí. Posuďte sami:
Dlužím ti samotu
Kterou jsi mi po větách přinesl
Dlužím ti smutek
Kterým jsi mě po okraj naplnil
Dlužím ti domov
Který jsi po mě vlastně nikdy nechtěl
Smutné, ale krásné...
Mám hrozně ráda písně Hanky Zagorové i její texty, ale kniha mne zklamala. Čekala jsem , že v ní najdu něco nového, ale až na pár básní jsou to vesměs texty, které známe. Takže si říkám, že jsem si za ty penízky mohla koupit nějakou lepší knížku. Promiň, Haničko..:)
Štítky knihy
autobiografické prvky smutek verše autobiografie české zpěvačky písňové texty Hana Zagorová, 1946-2022
Autorovy další knížky
2010 | Legenda Hana Zagorová: Málokdo ví |
2004 | Hana Zagorová: ..dřív než to zapomenu |
2006 | Milostně |
1996 | ... než to zapomenu |
Knihu jsem si vypůjčila a čekala jsem hodně. Po přečtení přišlo bohužel velké zklamání. Básně vesměs velmi smutné až depresivní, ptám se proč, když byly psány v jejím nejlepším rozkvětu? S Haničkou naše generace vyrůstala, mám velmi ráda její písničky a proto aspoň dvě hvězdy, ta druhá já za krásnou obálku se šampáníčkem, které mám taky ráda.