Milovat a psát
Lily King
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495052/bmid_milovat-a-psat-v2N-495052.jpeg
3
34
34
Hořskosladký příběh o nelehkém přechodu mezi studentským životem a dospělostí. Jedenatřicetiletá Casey se cítí ztracená. Trápí ji žal po smrti matky i nedávný krach milostného vztahu. Šest let rozepsaný román také stále nikam nevede, dluhy rostou, přátelé a vrstevníci se vdávají, žení a zakládají rodiny, jen ona si na podobnou cestu životem připadá jaksi nepatřičně stará. Potom se Casey seznámí s milým a hezkým Silasem, který její zájem opětuje. O pár týdnů později však vstoupí do života Oscar, který je o poznání starší, má dva syny a kupu starostí, uhrančivý, zvláštní. Milostný trojúhelník je na světě a Casey se v něm zmítá mezi dvěma velmi odlišnými vztahy, z nichž každý nabízí velmi odlišnou budoucnost. Ale ten román přece taky musí dopsat…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2022
,
Jota
Originální název:
Writers & Lovers, 2020
více info...
Přidat komentář
V pohode contemporák na večerné čítanie. Neurazí, nenadchne, veľa tém o písaní, tvorení, slobode, študentských pôžičkách, o divnovzťahoch priam ghostingoch. Zo začiatku mi kniha pripomínala Moshfegh a jej Rok pokoja - možno to bolo podobným časovým ohraničením, t.j. rok 1999/2000. Potom to chytilo svoj vlastný dych. P.s. Čítala som origoš.
Zatímco obálka mě nechala zcela chladnou, kniha se mi velmi líbila. Anotace je trochu zavádějící, milostný trojúhelník tam sice je, ale je spíše podružný. Hlavní roli hraje v knize psaní, láska k literatuře, myšlenky a život hlavní postavy. Kniha je asi trochu moc ukecaná a není pro každého. Občas jsem se od ní nemohla odtrhnout, za mě super.
Obálka krásná, anotace lákající ale příběh o ničem. Takto bych knihu shrnula... Těšila jsem se na zajímavý příběh plný lásky a poznání. Bohužel mi příběh vůbec nic nedal a ani nebyl nijak zajímavý. Hlavní hrdinka Casey mi byla těžce nesympatická. Smůla ji provázela na každém kroku, občas už to bylo i přehnané. Vlastnosti jakými oplývala byly něco neskutečného a tím mě iritovala asi nejvíc. V příběhu se vyskytuje obrovské množství naprosto nepodstatných věcí co čtenáře ani v nejmenším nezajímají viz příběh o sledování záchodového výtvoru jejího bratra. Věřte, že něco takového jsem v knize nečekala. Při čtení jsem měla dojem, že sama autorka občas neví co napsat. Samo za sebe mluví i to že si pletla jména Oscarových synů. Podtrženo sečteno za mě jedno velké zklamání a žádný The New York Times bestseller.
Knížka (a vlastně i sama Casey) na mě působila jako dívka, která vám byla mimochodem představena a s níž ze zdvořilosti chcete strávit nějaký čas. Ze začátku vás ani moc nezajímá, protože mele pořád o sobě a o svých starostech, ale pak se do jejího vyprávění zaposloucháte, najdete v něm něco, co je vám blízké, a docela se spřátelíte. A rozhodně Casey fandíte, aby si našla správného chlapa a práci, která ji bude naplňovat.
Když jsem viděla poprvé obálku a název této knihy, okamžitě jsem se zamilovala. Překrásná obálka, kterou rozhodně udělali přesně takovou, aby zaujala blázny jako jsem já. Knihy si vybírám podle citu a tuhle jsem prostě chtěla okamžitě. Jakmile jsem si přečetla anotaci a heslo: The New York Times bestseller, přesvědčilo mě to.
Bohužel jsem ale po delší době šlápla vedle.
Dočíst tuhle knihu pro mě bylo těžké, a tak bez mučení přiznávám, že jsem konec spíše tak nějak prolétla.
Ze začátku mě to celkem bavilo, ale uvědomovala jsem si často, že při čtení bloudím myšlenkami úplně jinam. Že přečíst jednu kapitolu mi trvá hrozně dlouho… a že mě vlastně ani moc příběh hlavní hrdinky nezajímal. Rozhodně je to napsané chytře, je tam hodně dobrých myšlenek a některé ve mně zůstaly.
Například hned na začátku:
Casey chce být spisovatelka, a tak pracuje jako servírka na poloviční úvazek a v ostatním čase pracuje na románu o své matce, která ji nedávno zemřela.
Její soused ji jednou řekne poznámku na její psaní: „Víš, Casey, fascinuje mě, že si myslíš, že máš co říct.“ A Casey to komentuje slovy: „To si nemyslím, ale myslím, že kdybych nepsala, zbláznila bych se.“
A to je přesně ono. Taková je tato kniha. Vlastně jsem ani neměla pocit, že autorka má co říct, ale že prostě a jednoduše chtěla psát, a tak psala o holce, co píše. Chápete?
K tomu také vzpomíná na své dětství, na své rodiče, na vše, co zažila do té doby, než napsala svou knihu…
A do toho se plácá v romantických aférkách.
Casey je každopádně trochu složitá povaha.
Nejdříve mi to připomínalo nějakou knihu od Markéty Lukáškové. Akorát že bez toho jejího humoru.
Postavy Markéty si také z nějakého důvodu neumím pořádně oblíbit.
A i tady jsem s tím měla problém…
Každopádně si myslím, že někomu se tento styl určitě může líbit. Je to hodně přemýšlivé a to má hodně lidí rádo.
Já ale u knihy potřebuju, aby mě chytla hned od začátku a byla velmi čtivá. To se tady nepovedlo, a tak dávám jenom 2 a půl hvězdičky za nápad, občas dobré citáty a krásnou obálku.
Nalákala mě anotace,krásná obálka,název a jsem trochu zklamaná,,asi jsem čekala něco jiného,,ale dočetla jsem,,
Pro mě zatím nejhorší kniha roku, absolutní ztráta času a jedno velké zklamání. Jednu hvězdičku dávám jen proto, že jakákoliv kniha si nezaslouží být nazývána odpadem.
Dlouho jsem nečetla horší knihu. Autorce se tady nepovedlo naprosto nic. Hlavní hrdince jsem nevěřila ani slovo, příběh nehorázná slátanina, k tomu přidejte otřesný překlad, chyby v textu a víc opravdu nestojí za řeč.
Knihu jsem četla v rámci knižní štafety a myslím, že na tom ve výsledným hodnocení docela vydělala. Příběh je hodně popisný, sledujeme servírku a snažící se spisovatelku Casey, jak se protlouká životem. Psaní ji moc nejde, práce ji nebaví, lásku ještě nenašla, rodina příliš nefunguje a do toho spousta dluhů. Prostě jedna velká hromádka neštěstí. Musím říct, že mě hlavní hrdinka místy fakt štvala. Chovala se nezodpovědně a dětinsky. S jejím konečným rozhodnutím ohledně mužů jsem spokojena nebyla, mohla si vybrat lépe. Takže po dočtení jsem byla docela zklamaná. Díky štafetovým poznámkám mi kniha rychle plynula. Takových těch “hluchých” pasáží tam bylo za mě jen pár.
Knížka se mi líbila, ale není to žádná lehká a milá oddechovka. Řeší nejrůznější těžká témata a z celého příběhu a hlavních postav dýchá hodně smutku, od začátku až do konce, a místy už mi tam přišla ta tragédie umělá a zbytečná. I když to celé končí vlastně happyendem, až tak moc "happy" ten konec není. Nebo spíš jak pro koho. K závěru se to už celkem vleče, kdyby vyprávění skončilo dřív, vůbec by to příběhu na kráse neubralo, naopak. A trochu mi vadilo, že autorka sice rozpracovala spoustu témat, ale většinu nechala nedořešenou (hlavní postava všechno raz-dva hodí za hlavu a jedeme dál). Jsem ráda, že jsem knížku četla, ale teď si jdu pro něco veselejšího a trochu míň roztahaného :-)
Osobně jsem čekala milý příběh plný psaní, lásky, romantiky a nějakých těch životních pádů a vzestupů. Nemám nic proti ženským románům a jednoduchým příběhům, ale co mi většinou vadí, tak jsou vulgarity, trapný smysl pro humor a bohužel přesně tohle kniha nabízí.
Hlavní hrdinka je nesympatická, nezodpovědná, hloupá a ta láska tady je hodně taková rychlá, aspoň z Oscarovi strany a bohužel nechytne úplně za srdce, postrádám upřímnější romantiku a vášeň.
Přiznám se rovnou, že jsem čekala trochu více, protože jsem se v poslední době namlsala "jotovek" a tentokráte to úplně nevyšlo.
Dost dlouho mi trvalo se do knihy začíst, docela dost stran to drhlo, prolínání minulosti se současností bylo chaotické, bez smyslu a řádu. Když do příběhu vstoupili oba pánové, kniha nabrala lepší tempo. Dá se říci, že v knize bylo vše - mé oblíbené knihomolské téma, sympatická hlavní hrdinka, vtipné pasáže střídaly vážnější témata, ale nebylo to ono, příběh se mě nijak nedotkl, dočetla jsem pouze ze setrvačnosti, nic jsem si z něj neodnesla.
Milovat a psát mě zaujalo krásnou obálkou a anotací. Bohužel jsem od příběhu dostala něco jiného, než jsem čekala.
Prvních cca 90 stran jsem se nemohla pořádně začíst, nic moc zajímavého se nedělo a hlavní hrdinka nebyla úplně podle mého gusta (v průběhu jsem si ji ale oblíbila :) ). Styl vyprávění byl takový.. zvláštní. Ich-forma z pohledu Casey a její časté vzpomínky do minulosti. Nebylo to moc záživné.
Naštěstí se to zlomilo v okamžiku, kdy se na scéně objevili Silas a Oscar. Milostné trojúhelníky já můžu, i když tady vlastně nebyl nijak výrazný. Osobně mě víc zaujal Oscar, ale Silas též nebyl špatný.
Nakonec to bylo příjemné oddechové čtení, ale myslím, že za pár měsíců si na knihu nevzpomenu. Konec mě docela překvapil, čekala jsem, že to dopadne jinak. Ale bylo to pěkné. :)
Nejdřív jsem si myslela, že to bude obyčejná romanťárna, ale nakonec jsem prožila příjemný překvapení. Po dočtení jsem měla chuť tvořit a dotáhnout věci, který mám už nějakou dobu ve svojí hlavě. Hlavní hrdinka Casey byla upřímná, lidská, uvěřitelná a nenechala se mnou jen tak odbýt :) Oblíbila jsem si nejen ji, ale i její smysl pro humor, díky práci v restauraci a pendlování mezi láskami jsem se vrátila ve svém vlastním čase, a tak trochu si zavzpomínala. No a tohle všechno přece správný příběhy umět mají, no ne :)? Doporučuji!
Kniha mě zaujala pěknou obálkou a anotací. Příběh o lásce a psaní, ale takový jednodušší, moc mě nezaujal
Nepíšu proto, že si myslím, že mám co říct. Píšu, protože kdybych nepsala, bylo by mi ještě hůř.