Milpardon, madam

03.10.2023

Kromě poslední povídky mě celá kniha nebavila. Já holt nějak nemám v oblibě ty bolševické spisovatele ....

24.12.2017

Povídky jsou krapet jiné, než na co jsem zvyklý. Jsou ze života, ze života v Rusku. Bavily mně, ale ty konce jsou takové zvláštní, jako by hudba skončila o jeden takt dřív. Každopádně jsem se pobavil, dozvěděl jsme se něco nového o životě a o to přece jde. Povídka ze záchytky mě pobavila fakt hodně a námět je tak dobrý, že by v pohodě stačil na samostatnou knihu. Poslední povídka je potom asi nejlepší.

24.11.2017

Výhoda povídek je,že můžete začít a přestat a přeskočit a nic se neděje.
Šukšina jsem si zamilovala když nás jednou za totáče nahnali neplánovaně do kina kvůli nějaké havárii ve škole a jak jinak,musel to tehdy být sovětský film,abychom byli vychováváni i ve volném čase. A promítli nám Červenou kalinu,což je podle mě všechno,jen ne "jednosměrný" film.
Knihu těchto svérázných povídek mám z antikvariátu a než jsem ji stihla dočíst,půjčila jsem ji. Vrátila se mi skoro po 30 letech.
Takže Milpardon,pane Šukšine,že jsem si dala tak načas.Stálo to za to

26.11.2012

Souhlas s kapllu - chtela jsem dat 4*, ale po precteni posledni povidky nemohu jinak.