Milujte královnu
Anton Hykisch
Historický román, v němž se projevuje autorovo zaujetí tématem: vládou a osudy Marie Terezie, jedné z velkých žen světových dějin. Autor vychází z pevného historického zázemí a zdařile oživuje atmosféru vzrušené doby střídání epoch před Velkou francouzskou revolucí. Před našima očima defilují vídeňský a pruský dvůr, slezská bojiště, ale i dobová Praha a Bratislava. Marie Terezie se nám představí nejen jako ctižádostivá a schopná panovnice, ale i jako vášnivá žena, usilující o naplnění milostného a rodinného štěstí. Její energie a inteligence jí umožňují zdolat řadu nástrah a přičinit se tak o dosažení hlavního cíle – rozkvětu habsburské monarchie. Popis vlády panovnice je zasazen do širokého sociálního obrazu doby.... celý text
Romány Literatura slovenská Historické romány
Vydáno: 1985 , Československý spisovatelOriginální název:
Milujte kráľovnú, 1984
více info...
Přidat komentář
Posloucháno jako audiokniha a líbilo se mi to. Ocenuji hlavně více úhlů pohledu na situaci (nejen Marie Terezie, ale i Fridricha Viléma pruského) a polidštění historických osobností a situací.
Asi bych se do čtení nepustila,ale audioknihu jsem si poslechla a docela se mi líbila.
Historický román o životě nejenom Marie Terezie je čtivě napsán, provede nás jejím složitým a náročným životem plným nelehkých rozhodnutí, ztrát, ale také okamžiků štěstí. Tato osvícenská panovnice sice nikdy nebyla v Čechách oblíbená, ale rozhodně se jí nedá upřít odhodlání, statečnost, prozíravost a smysl pro pokrok. Některé její reformy jsou platné do dnešní doby. Kniha mapuje období vlády jediné královny na českém trůnu srozumitelně a dost stručně, avšak pokud se někdo chce seznámit s tou osobností a její dobou v základních rysech, tak je tento počin to pravé.
Poslech audioknihy netradičně začíná epilogem. Kniha nám docela zajímavě představuje Marii nejen jako silnou panovnici, ale i jako velice vnímavou ženu.
Úvod knihy začíná vlastně smutně. Epilogem. Smrtí královny Marie Terezie. Jinak tato kniha - románová freska je velice čtivou a poutavou sondou, do života naší vladařky. Můžeme se skrze její vzpomínky ocitnout v jejím dospívání, manželství i při výchově dětí. Do toho se prolínají mocenské boje a vážná politická rozhodnutí .
"Věřte císaři" je za mě mnohem líp napsaná. "Královna" nepůsobí tak kompaktním dojmem. Možná i proto, že ani doba nebyla ani trochu kompaktní.
Není to jednoduchá kniha, ale protože mě historie hodně zajímá, tak jsem ji celou zdolala. Chvílemi tam jsou pasáže na mě až moc "filozofické", těmi jsem se musela prokousat. Dám si pauzu a sáhnu po knize o Josefovi od stejného autora.
Audio.
Trochu chaotické. Jak tu někdo psal.
Začátek - epilog v prologu, jak je zmíněno, popisující její smrt, je úžasný. Obrázek královny umírající v devět večer, obklopené částí rodiny, je tak živý, jako bych právě koukala na video záznam.
Pak jsem musela skoro půl knihy čekat, než zapadnu do celého obrázku poměrů v Evropě. Dá se říct, že i když jsem měla před čtením velmi povrchní znalosti, takové ty školní, poté se to trochu zlepšilo. Takže účel kniha splnila.
Jako... neměla to lehké, holka :).
Ako historický román o Márii Terézii a dobe jej vlády je to zaujímavé čítanie, hoci k mojim obľúbeným patriť nebude. Úplne mi nesadol autorov štýl. Niekedy mi jeho jazyk a spôsob písania prišli príliž vulgárne a to hlavne v príbehoch fiktívnych osôb. Na môj vkus príliž veľa žien "ľahších mravov" a "lepkavých opĺzlych" chlapov. Ale možno som v tomto ohľade len viac citlivá. Preto som sa nemohla stotožniť ani s hlavnou dvojicou vyfabulovaných postáv Zorice a Ignáca. Tam sa to pikantnosťami a expresívnejšími výrazmi len hemží.
Viac ma samozrejme bavili životné osudy panovníčky a jej najbližšieho okolia.
Knihu jsem přečetla s obtížemi. Začátek byl slibný, ale pak jsem se začala nějak zasekávat. Děj hladce neplynul, přeskakuje po letech, mezi různými osobami a bez nějaké návaznosti. Myslím, že kdo nemá aspoň nějaké ponětí o vládě Marie Terezie, bude ztracený.
Přes velikou snahu, trojí odložení a znovuotevření, nedočteno. Úvod, kde M.T. umírá, byl strhující a dech beroucí. (Jako by ho psala jiná osoba.) Poté vyprávění sklouzlo do těžkopádného patetického stylu, který mi dělal nepřekonatelné potíže. A když jsem navíc zjistila, že polyhistorové jsou nazýváni polyhistoriky ( např. na str. 127) a katolíci jsou hozeni do jednoho pytle s protestanty (str. 135), má trpělivost doznala svých mezí. Omlouvám se mé oblíbené královně, ale prostě to nešlo.
Táto kniha mi zmenila život.
Nepamätám sa, kedy som ju čítala ani kto mi ju dal ruky, ale pri tejto knihe som si uvedomila, že toto chcem čítať: historické romány a životopisy. Pamätám si len na krásne časy, ktoré prišli po nej, na časy so Scarlett, Désirée, Ambrou, grófkou Coselovou, Sinuhetom, Jügenom Lykke, bratmi de Charny, Edmundom Dantesom, Človekom, ktorý sa smeje, Liečiteľom, či Casanovom.
Už delší dobu jsem si chtěla přečíst něco z beletrie o Marii Terezii až jsem narazila na tuhle knížku. Příjemně mě překvapila sou čtivostí a zároveň (podle mě) zachovanými historickými fakty. Královnu nám představuje jako silnou a vnímavou ženu.
Štítky knihy
18. století Marie Terezie, královna, 1717-1780 královny Rakousko-Uhersko dějiny Evropy rozhlasové zpracování historické romány tereziánské reformy
Autorovy další knížky
1986 | Milujte královnu |
2017 | Věřte císaři |
1988 | Lampa s růžovým stínidlem |
1964 | Naďa |
1983 | Čas majstrov |
Posloucháno jako audio na ČR. Pěkně jsem si zopakovala historii vlády Marie Terezie, i když v těch jejích dětech se ztrácím.