Milý Gabrieli
Halfdan W. Freihow
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61570/bmid_mily-gabrieli-6535f7f26bd65.jpg
4
14
14
Kniha Milý Gabrieli je autorovou prvotinou. Dočkala se skvělých kritik a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Napsána je formou dopisu otce synovi. Otec se snaží pochopit a s láskou Gabrielovi vysvětlit, proč a v čem je jiný než ostatní děti. Synův autismus jej plní nekonečným smutkem, ale i pýchou nad tím, jak jeho syn dokáže se svým handicapem zápasit. „Ty sám jsi také tak trochu paradox, složitý, nevypočitatelný a náročný, nikdy se s tebou člověk nenudí, vždycky něčím překvapíš a není ti snadné rozumět. Jsi jako sám jazyk, Gabrieli.“... celý text
Přidat komentář
Na téhle útlé knížce mě nejvíc fascinovalo, jak to zpočátku všechno vypadalo hrozně idylicky. Syn je sice "jiný", ale rodiče se mu s obrovskou a nekonečnou láskou, trpělivostí a pochopením věnují. Stejně tak učitelé ve škole... Postupně se ale ukazuje, jak je to hlavně pro rodiče (a starší sestru) hrozně těžké. Jak padají únavou, jak je syn (nevědomky) vlastně terorizuje, vysává, jak jeho agresivní a nepochopitelné chování ničí jejich vztah a rodinu. Ale přes to všechno jdou dál a synovi veškerou tu lásku, trpělivost a pochopení stále znovu a znovu dávají... Obdivuhodné!
Milý Gabrieli! Nejsem si jistá, že bys pochopil skutečný význam slov, které tvůj otec použil v knize adresované tobě. Nicméně otce a matku, které máš ty, bych přála všem dětem s poruchou autistického spektra.
Než jsem si zvykla na styl psaní, bylo pro mě poměrně těžké knihu číst. Když jsem se do příběhu mohla konečně plně položit, utíkaly stránky velmi rychle a já mnohdy jen nevěřícně kroutila hlavou a smekala nad rodiči a dalšími lidmi, kteří se o autisty starají ve skutečném životě. Dle mého názoru, by tato kniha měla být pro každého povinným čtením - má totiž jednu skvělou vlastnost - otevírá lidem oči.
Milý Gabrieli
,,Tohle není krajina pro turisty. Je to krajina, ve které se člověk buď usadí, anebo z ní odejde pryč, neboť se do ní musí vpracovat poctivě a trpělivě, kámen po kameni, vlnu po vlně, poryv za poryvem. Je to tvrdá krajina, která odrazí všechen odpor a přežije všechny útoky, protože je tak bezmezně otevřená a nahá, že je nezdolná a neproniknutelná. Je to krajina proměnlivé jinakosti, je každý den jiná, ale vždycky, až k těžkomyslnosti tatáž.
Je to krajina, která mi často připomíná tebe, Gabrieli. Krajina podobná tvé hlavě.''
Knihu jsem četla již před několika lety a tyto řádky ve mně stále rezonují. Autor udělal z knihy dílo nejen hloubkou jazyka, ale i nastíněním nekonečné lásky otce, která je doprovázena bolestí a hrdostí zároveň.
Navíc musím dodat, že kapesní formát je dalším argumentem, proč tuto knihu zvolit.