Ztracena v bílém šumu
Javier Castillo
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/484485/bmid_ztracena-v-bilem-sumu-do0-484485.jpg
4
430
430
Miren Triggsová série
1. díl >
New York, rok 1998, největší průvod ke Dni díkůvzdání na této planetě. Uprostřed davu rodičů s natěšenými dětmi se schyluje k tragédii… Jedno klopýtnutí a život Aarona a Grace Templetonových se navždy promění, když se v tlačenici ztratí jejich tříletá dcerka Kiera. Rozbíhá se horečné pátrání po celém městě s jediným výsledkem: v koutě jsou nalezeny Kieřiny vlásky a oblečení. Léta plynou, pátrání se dostalo do slepé uličky, ale v den Kieřiných osmých narozenin kdosi nechá zdrceným rodičům ve schránce videokazetu, na které je v jediné minutě zachycena Kiera, jak si poklidně hraje s domečkem pro panenky. Otázka „Kde je Kiera Templetonová?“ nezneklidňuje jen její rodiče a policii, ale přitahuje chorobnou pozornost médií, která se v honbě za senzací snaží z případu vytěžit co nejvíc. Mezi těmito třemi světy stojí Miren Triggsová, studentka žurnalistiky a později úspěšná novinářka, pro niž je pátrání po Kieře svým způsobem terapií, díky které se vyrovnává s vlastními traumaty. Javier Castillo, přezdívaný „španělský Stephen King“ se vrací na scénu s temným thrillerem, který ukazuje, že to nejhorší vždy přichází bez varování. V současné době se na platformě Netflix chystá televizní adaptace románu.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2022 , VendetaOriginální název:
La chica de nieve, 2020
více info...
Přidat komentář
Novinářka s vlastní bolestí, která bere spravedlnost do svých rukou. Pěkné zakončení, otevírající dveře druhému dílu.
Mám tento žánr moc ráda, takové to tajemno, napětí, ale tady to moc hezky začalo a pak to divně pokračovalo. Stále mám takový pocit, že někteří zahraniční autoři mají skvělý námět na knihu a pak to podivně natahují, aby bylo o čem psát, nedokážou příběh rozvinout, pak se na knihu nalepí nálepka bestseller, aby lidi kupovali, protože když je tam nálepka, tak to přeci musí být trhák. U knížky mi moc vadilo přeskakování do různých let, před únosem, po únosu, týden před únosem, dva dny po únosu. Některé pasáže by stály za vykreslení víc a některé zase míň. Řadím ji do poličky neurazí nenadchne.
Kniha měla úžasný spád umocněný krátkými kapitolami. Děj byl zajímavě konstruován a byl napínavý. Sice nerozumím přirovnání ke Stephenu Kingovi, kterého zbožňuji a mám komplet přečteného, ale to je vedlejší :)
Odložila jsem. Kniha mi vůbec nesedla, nesedl mi styl psaní, nedokázala jsem se začíst. Od první kapitoly jsem čekala nějakou bombu. Už tam bylo neúplně vysvětleno zmizení malé Kiery. Bohužel místo bomby a gradace se vše příšerně vleklo, postavy se v tom plácaly. Autora mohu ke Stephenovi Kingovi přirovnat pouze v tom smyslu, že ani Kingovy knihy nedočítám, a nyní už ani nerozečítám.
Výborně se to četlo, krátké kapitoly. Skákání v čase mi ani nevadilo, mělo to fakt spád a příběh si udržoval napětí. Sice mi chvílemi vadilo, že se příběh víc věnuje Miren než pátrání po Kieře. Konec mi přišel uspěchaný, ale ani mi to moc nevadilo. Co bylo dál si můžeme domýšlet, i když to bylo naznačeno. Nebudu nic prozrazovat.
To se četlo úplně samo, krátké kapitoly, které přeskakovaly do různých časů aniž by se čtenář ztrácel, příběh měl spád a rozhodně se těším na další příběh novinářky Miren
Nadčasové dílo říkali. No jako asi jak v čem teda. Jednoznačně se musí uznat, že kniha se čte sama. Necelých 400 stránek do sebe nasázíte výsostně rychle, ale to mnohdy nepotvrzuje kvalitu. Zde určitě ne. Kniha má jako hlavní postavu novinářku, což by nebylo nijak na prd, jenže když její život je upřednosťnovaný před případem a spousta sletů událostí nejsou o ničem moc vypovídající, je to vykřičník. Kastíjó obecně dělá věci, kterých se nedopouští kdokoliv, kdo trochu se zajímá o tvůrčí psaní a to třeba to, že nějaké zjevné věci opakuje asi třikrát a navíc ke všemu dost stylem pro debily, popisuje naprosto zbytečné věci, která vám k ničemu nejsou (viz jedna celá stránka o bytné, o které uslyšíme od té doby snad jen jednou v nějaké minizmínce) a dalo by se pokračovat. Kupodivu skoky v ději mi vadí nejméně. Když člověk sleduje roky, tak je v pohodě, problém jsem spíše viděl v zbytečné roztříštěnosti, když skoky v lince jsou sice přehledné, ale zcela zbytečné. Spousta těch segmentů nás nikam stejně neposunula a jen v tom dělala guláš. K tomu pasáže, kdy se to utne v nejlepším a naváže až o sto stránek později, kdy vám je to jedno a nebo hůř nenaváže vůbec. Něco s rozbuškou a odstřelování, co se nikdy nevysvětlilo. Na konci dne to bylo rychlé a zajímavé čtení, ale těch restů a divností bylo až moc na to, aby to šlo ignorovat a nebo si knihu užít pořádně. Závěr navíc uspěchaný a strašně béčkově clifhangerový.
Knihu jsem dnes docetla a mam velmi rozpolcene pocity..prolinani casovych os je fajn, ale tady jich na me bylo az az. Vse se dalo ovsem krasne pochopit a zapadalo to do sebe vice a vice.
Co me mrzi asi nejvice je konec - jak to dopadlo vam rikat nebudu, ale vlastne mi tam chybelo vic informaci o tom, jak to ,,cele dopadlo a pokracovalo? " Konec byl vice o Miren nez o Keire a jeji rodine.
Kazdopadne se tesim, az to Netflix uvede a rada se na to podivam :)
Z knížky jsem byla velmi nadšená, styl psaní, námět i postavy byly skvělé. Hvězdičku dolů ubírám za nedokončené vodítko vyřčené na začátku knihy - celou dobu jsem na to myslela a čekala, kdy se to rozvine. A ono nic... Také bylo občas matoucí prolínání časových os, které ovšem ke konci naopak čím dál víc navazovaly na sebe, jak se události přiostřovaly - to se mi líbilo moc :)
Parádní!!! Napínavá, výborně napsaná i přeložená, SUPER knížka, rozhodně doporučuji, až mě štvalo, že už končí. Moc povedená věcička!!! :) Pokud bude série, jdu po ní sto%.
Thriller, který mění pravidla žánru? Ale kdepak.
Španělský Stephen King? I nad tím se spíš člověk shovívavě pousměje. Všechny tyhle nápisy, co se na obálkách objevují, lze většinou brát s rezervou. A tady to teda platí.
Tipuju, že označení španělského Stephena Kinga není bráno v žánru hororu, ale ve spojitosti toho, jak King dokáže pracovat s psychologií postav. I z nedůležité postavy, která se objeví na půl stránce knihy, dokáže pár větami vdechnout život.
Ztracena v bílém šumu nemá moc postav, takže asi tady bylo tím přirovnáním myšleno, jak jsou propracované? Kdo ví, ale ani to moc nesedí.
Líbilo se mi, jak příběh pracuje s reálným prostředím a zmiňuje důležité americké právní a soudní zákonitosti - například AMBER alert nebo Meganin zákon. Ale když už, chce to dělat pořádně, například ověřit si, že jméno Megan, podle které vznikl důležitý zákon v USA, je sakra napsané správně. Nevím, zda je to chyba překladu nebo to bylo i v originále, ale je to Megan Kanka. Ne Megan Hanko.
Hezky to také zobrazuje to, jak je tisk hladový po senzaci, čím horší případ, tím větší publicita, nedejbože nevyřčená soutěž o to, kdo zjistí víc morbidních detailů..
Autor také experimentuje s tím, jak příběh vypráví. Běžně si příběh vystačí lineárně ubíhajícím dějem s flashbacky do minulosti, nicméně zde se děj odehrává v několika časových rovinách. 1998, 2003, 2010... Doporučuju si vždy přečíst datum, aby z toho člověk nebyl pomotaný.
Citáty doprovázející každou kapitolu mi přišly jako zbytečný prvek.
Stejně tak se autor odhodlal k odvážnému kroku a pachatele včetně jeho pohnutek odhalí poměrně brzy, odpadá tak napínání, kdo to udělal a jak byl s postavami spojen, zůstává jen napětí, zda hlavní postava dokáže pachatele vypátrat a jak to dopadne.
Docela jsem se pozastavila nad tím (bez spoilerů) jak dramaticky zakončil autor jednu kapitolu, takovým stylem, že daná skutečnost by do případu vnesla úplně jiné světlo... A pak se k tomu vůbec nevrátil, ani to nevysvětlil. Skoro to na mě působilo dojmem, že na to zapomněl :)
Ztracena v bílém šumu je poměrně rozvleklá. To, jak pomalu vše plyne, téměř zpodobňuje to, jaké utrpení působil rodičům Kiery čas, který ubíhal od jejího zmizení. Nemyslím však, že to bylo úmyslem :)
Hlavní postava, bojující za spravedlnost... si spravedlnost vykládá dost volně po svém. Některá její rozhodnutí jsou dost diskutabilní a vcelku z toho vychází jako "morally grey character". Takže splňuje klišé toho, že si v sobě nese nějaké trauma z minulosti, ale zároveň se trochu vymaňuje z područí klišé nálepky tím, že se nechová zrovna tak, jak by jeden čekal ve chvíli, kdy má učinit důležité rozhodnutí.
Ačkoli to zní, že jsem na tomhle thrilleru našla víc špatného než dobrého, v konečném důsledku se mi to celkem líbilo, takový lepší průměr.
Skvělá knížka, přečtena jedním dechem. dobře zpracované postavy, moc se mi líbilo prolínání různých dějových linek, i když na konci jich bylo poměrně dost a někdy bylo těžké sledovat, co se kde děje. Knížka rozhodně stojí za přečtení, doporučuju a moc se těším na další od autora.
Kniha mě příjemně překvapila a byla opravdu dobře napsaná. Příběh jsem si užila, je vystavěný dobře, stejně tak postavy. Mám jen dvě drobné připomínky - občas se mi zdálo, že je tam těch časových horizontů až příliš mnoho. Naštěstí to bylo u každé kapitoly napsané, ale ke konci už mě nebavilo, když se příběh co kapitolu posouval v několika různých časových rovinách i různých pohledech vyprávění. Druhá připomínka s tím souvisí, myslím, že by šlo knihu o pár desítek stran proškrtat. Byla tam některé hluchá místa, pro děj nedůležitá, která to zbytečně natahovala.
Hodně svižné čtení, zase po delší době kniha, po které jsem sahala v každé volné chvíli. Přitažlivé téma pátrání po ztracené tříleté Kieře, neústupnosti mladé novinářky a pouze omezené kapacity policejního pátrání. Právě ta poslední linka knihy bylo to jediné, co mi vadilo. Jako by to téma bylo jen hrubě nahozené, stejně jako náznaky, že novinářka Miren bere spravedlnost do svých rukou. Na jednu stranu je zajímavé, že ji autor vykreslil nečernobíle, ale tohle téma je zpracované dost povrchně.
Autor určitě umí psát, ale přesto pro mě bylo čtení stejně únavné, jako mnohaleté pátrání po Kieře Templetonové...
Malá Kiera se ztratila na den díkuvzdání a my sledujeme, jak se rozjíždí obrovské pátrání, které však nebere konce. Nebyl by to napínavý thriller, kdyby nám nenabídl zajímavé postavy a několik zvratů. Kvalitní stránkou tohoto příběhu je několik časových rovin, pohledy od různých postav a když se přidá pohled únosce, tak to nabírá skvělé grády. Popravdě jsem zpočátku dala 20 stran a úplně mě to nechytlo. Další den jsem se ale začetla a už to prostě musela dočíst! Je to výborně čtivé, čemuž napomáhají velmi krátké kapitoly a výborný styl psaní.
Popravdě jsem často měla zadržený dech a někdy i chápala chování postav. Bezmoc rodiny a celková psychologie postav je tu vykreslena velmi dobře, ale upřímně postava Miren mi teda asi jako jediná sympatická prostě nebyla (nechápu).. Zarazila mě autorova “úchylka” :D pro oranžovou barvu a zároveň i obálka knihy. Je nádherná, ale zkrátka mi k příběhu vůbec nesedí..
Ani nevím čím to je, ale letos mi prostě nějak do ruky přichází samé knížky s unesenými dětmi. A nebojím se říct, že Ztracena v bílém šumu z nich byla jednoznačně nejlepší.
Na knížce mě hlavně bavilo rozdělení do několika časových rovin. Autor tak skáče tam a zpátky a nutí vás držet se pěkně ve střehu, díky tomu nemá knížka příliš slabých pasáží, u kterých byste si přáli, aby už to celé skončilo a četli to jenom proto, že vás zajímá, jak to vlastně celé dopadne.
Autor navíc ve svém příběhu využívá VHS kazet, které věřím že pro většinu z nás tvoří hezkou nostalgickou vzpomínku, díky která vám knížka zase o kousek víc přiroste k srdci.
Jenom prosím vás nevěřte větě na obálce, podle které tato knížka mění pravidla žánru. Zas tak úžasná není, nicméně je to ale super čtení, které za pozornost určitě stojí.
Ztracena v bílém šumu
(SPOILER) Slyšela jsem na tuto knihu hodně chvály, takže jsem asi měla přílišné očekávání. Ne že by knížka byla špatná, ale čekala jsem víc. Námět knihy je skvělý, hodně hraje na city. Jako rodiči se mi to občas četlo velmi těžko. Úplně jsem cítila tu hrůzu, strach, beznaděj, nespravedlnost. Co mi ale vadilo, ačkoliv v jiných knihách jsem s tím problém neměla, bylo hned nekolik časových linek a přeskakování mezi nima. A to hlavně z toho důvodu (SPOILER), že téměř od začátku jsme věděli, že se Kiera ani po dlouhých letech v posledni časové lince ještě nenašla, tím pro mě předchozí časové linky ztratily trochu na napínavosti a zajímavosti. A nakonec mi chybělo více ze shledání rodičů a Kiery, jak to vše prožívali. Myslím, že to mohlo být mnohem více rozvedeno.