Mise Haiti: Pět měsíců s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442699/bmid_mise-haiti-5-mesicu-s-lekari-bez-hr-s6P-442699.jpg
5
272
272
Pět měsíců českého chirurga s Lékaři bez hranic. V lednu 2010 zasáhlo Haiti ničivé zemětřesení, které připravilo o život statisíce lidí a postihlo celkově miliony obyvatel této nádherné karibské země. Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic zasahovala na místě již od prvních hodin a během pěti měsíců po katastrofě ošetřila téměř 200 tisíc pacientů a provedla více než 11 tisíc operací. Při vší úctě k této organizaci a vážnosti situace není tento příběh výčtem suchých a většinou tragických faktů. Není ani oficiálním stanoviskem Lékařů bez hranic. Je to osobní příběh českého chirurga, který se k Lékařům bez hranic připojil a prožil s nimi své první měsíce spolupráce na Haiti v roce 2010 a 2012. Formou původně blogových příspěvků, které vznikaly bezprostředně každý den přímo na misi, reportážním způsobem s prvky černého humoru, naturalismu, nadsázky a také určité míry vulgarity autor popisuje svá pracovní i volnočasová pozorování. Vzhledem k velkému zájmu nyní kniha vychází ve čtvrtém a přepracovaném vydání.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem jinou knihou - rozšířené vydání. Příběhy jsou poutavé, avšak zdá se mi, že je tam více popisů, možná bych jako čtenář chtěla více proniknout do filosofie těch lidí, toho místa, do pocitů autora. Chápu však, že autor musí psát tak, aby neublížil organizaci, místním lidem apod. Každopádně poutavý vhled do práce člověka v rámci organizace Lékaři bez hranic.
nejprve jsme si myslela že nepřekousnu svérázný a slangový styl psaní, ale poté mne vyprávění úplně pohltilo a četla jsem jedním dechem, ikdyž nejsem zdravotník a ne všem pojmům jsem vždy rozumněla (popisy při operacích) tak přesto se knížka dá číst bez problémů ikdyž nemáte zdravotnický základ. Byla jsem v úžasu jak funguje zdravotnictví v takovéhle zemi a kam až sahají možnosti a kompentence organizace Lékaři bez hranic, chystám se i na zbylé knihy pana Šebka a už teď se těším až si přečtu další zápisky z jeho cest
První kniha z misí, kterou jsem četla až jako poslední a přišla mi nejvíce odborná. Hlavně ze začátku jsem se jakožto laik ztrácela a občas vůbec nevěděla o čem je řeč. :-) Nicméně i tak je to skvělá kniha, čtivá, u které si člověk uvědomí, jak my se tu máme dobře. A Tomáše Šebka prostě musím za jeho přístup k práci k misím i životu obdivovat... :-)
Skvělé! Co víc k tomu dodat,snad jen , že stojí za to si ji přečíst. Můj původní dojem o namachrovaném doktůrkovi vzal za své!
Svůj obdiv všem účastníkům misí Lékařů bez hranic projevím koupí této knihy (a dalších od sympatického, vždy usměvavého doktora Šebka). Navíc pro hektické pracovní období druhé poloviny března (účetní a daňaři ví) je forma krátkých uzavřených kapitolek členěných množstvím fotografií ideální.
Začala jsem číst knihy od pana doktora od konce. Mise Haiti je tedy poslední čtenou a za mě jsou všechny prostě skvělé. Kdo neví nic o Lékařích bez hranic a má mlhavou představu o tom, jaké věci se ve světě dějí, zajímá se o lékařskou tématiku, těm knihy vřele doporučuji.
Opravdu nejméně učesaná, ale přesto čtivá autorova knížka. Až mě zarazilo, jak mě to líčení utrpení a boje s ním bavilo. A rozsáhlá fotografická příloha vůbec není na škodu...
Od Tomáše Šebka jsem přečetla všechny knížky, musím říci, že mně se nejvíc líbila právě Mise Haiti, protože je ještě tak úplně "neučesaná" korektory a pro mě "nejživější"... Což vím, že leckomu vadilo a i proto jsou už další knížky znatelně "korigované". Pro mě ale z knih tohoto skvělého člověka je tahle nej...
Smekám před Tomášem a jeho aktivismem, profesionálním umem i jeho výraznou osobností. Zároveň obdivuji jeho ženu, že to s ním zvládá ???? Ale zpět ke knize. Je vidět, že Tomáš je duší i srdcem hlavně chirurg a tomu odpovídá i jazyk, který používá a že je občas hodně ostrý. Dodává ale na autentičnosti a přibližuje člověka blíž k pochopení chirurgie.
No, pro mě je tohle prostě BEZ HRANIC... Obdivuju je, podporuju je a nesmírně si jich vážím. I když třeba nadřazuju obsah knížky nad formu.
Výborné čtení o životě doktorů bez hranic. Opravdu poutavé, někdy k pousmání, jindy zase úplně ne, ale rozhodně stojí za přečtení.
Asi bych nemela cist ostatni komentare. Ja hodnotim knihu podle toho, jak moc se na ni vecer tesim a zda ji chci opravdu otevrit kazdy den. Tato byla presne ten pripad. Nikdy jsem o Tomasi neslysela a mrzi me to. Ano, neni spisovatel, ale jeho mysleni, humor a popisy jsem chapala dokonale. Take mi je sympaticka jeho sebekritika a jedna mozkova chirurgicka bunka. Navic mi v knize prisly jen 3 posledni kapitoly dopsane v rozsirenem vydani. Ty me nechytly, vubec nezapadaly. Secteno podrzeno 5 hvezd, ani o jednu min!
Myslela jsem si, že tato organizace pomáhá tam, kde jsou katastrofy a války. Záchrana lidí při epidemii cholery má význam, ale operace lidí rozsekaných na motorce mi přijdou jako mrhání penězi. I když mi je jich líto.
Knížka je osobní příběh českého chirurga, který se na 3 měsíce připojil k Lékařům bez hranic na Haiti v roce 2010 a v roce 2012 se tam vrátil. Na knížce je znát , že byla původně psaná formou blogových příspěvků, které vznikaly bezprostředně každý den přímo na misi. Je pravda, že mě od soucitu s pacienty odrazovalo to, že si svá zranění způsobovali většinou sami svou nezodpovědností. Je jasné že se musí i toto řešit, ale představovala jsem si humanitární pomoc jinak. Nejvíc mě zasáhla část o choleře, ale ta byla zmíněna jen okrajově , to je samozřejmé , protože se netýká chirurgie. Lékaře bez hranic obdivuji a věřím, že se ke své práci musí stavět s nadhledem a musí mít právě i tu dobrodružnou povahu a odvahu.
Knížka je plná fotografií , které mě asi zaujaly nejvíc.
Jestli je tato prvotina nejslabší, jak jsem se tu dočetla , tak se určitě moc ráda pustím i do dalších knih od Tomáše Šebka.
Prvotina pana doktora Šebka a je to znát :) ale i tak je kniha skvělá. Četla jsem všechny jeho mise jen v opačném pořadí a coby spisovatel, zraje pan doktor jako víno :). Vulgarismy nemusím to zas ne, ale dá se to odpustit. Věřím totiž, že to bylo občas opravdu k pos**ní voe. Jen ze všech třech (čtyřech pokud počítám publikace lékařů bez hranic spolu s Janem Trachtou, jehož kniha je pro mě nepřekonatelná) mě oslovila tato nejméně a to asi hlavně z důvodu, že si snad ve většině případů mohli pacienti, kteří se dostali do lékařské péče, za svá zranění sami. Viz střelné rány po hádce se sousedem, úrazy končetin a hlavy v důsledku pádu z motorky? V Šebkově stylu WTF?
Autorovy další knížky
| 2015 |  Mise Afghánistán |
| 2017 | Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic |
| 2019 | Nebe nad Jemenem |
| 2024 |  Objektivní nález: Moje nejtěžší mise |
| 2013 | Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic |
Nahlédnou do prostředí lékařů bez hranic skrze velmi osobité líčení situací pana Šebka rozhodně stálo za to! Obdivuji jejich práci, obdivuji, že se do misí pouští stále znovu a znovu. A tak se už nemůžu dočkat, až si přečtu další knihu!