Mise Hygge
Caroline Franc
Jak se válečná reportérka vypořádá s misí v zapadlé dánské vesničce, kde má zkoumat hygge, které ji neskutečně deprimuje? Když šéfredaktor Alexandre oznámí Chloé, neohrožené válečné reportérce, že musí hned odjet do Gilleleje, malé pobřežní vesničky v Dánsku, která byla vyhodnocena jako nejšťastnější místo na světě, je novinářka vrcholně pobouřena. Má odejít do vyhnanství v zapadlé díře s nevyslovitelným jménem a zkoumat tam dánské hygge a štěstí při svíčkách? Když ji navíc šťastní lidé neskutečně deprimují? Neví ale, že tato mise, kterou považuje za trest, jí navždy změní život… V této knížce plné dánského koloritu vypráví Caroline Francová s humorem a sympatií o nečekané změně v životě jedné mladé ženy. Pohodový román o umění žít po dánsku.... celý text
Přidat komentář
Kniha si mě našla v knihovně. Bloumala jsem mezi regály a hledala pár knih na dovolenou. Hygge v názvu mě odrazovalo, ale když jsem otočila přebal, přesvědčila mě. Po pár stránkách mi došlo, že splývám s hlavní hrdinkou. Také jsem se dosud hygge spíš vysmívala, také jsem občas nesmlouvavá k sobě i druhým, umím být nepříjemná a ke všemu i moje kamarádka je učitelka... Knížku jsem zhltla u vody na dvakrát. Možná jen k závěru bych měla výhrady. Článek nebyl tak světoborný, jak by se od novinářky čekalo a do setkání s Larsem nás mohla taky nechat nakouknout trochu víc. Závěr na mě působí jako malinko odbytý.
Rozhodne to není žádné literární veledílo. To určitě ne. Ale z knížky číší taková pohoda a klid, což jsem zrovna potřebovala nasát, takže já jsem spokojena. Zkusím si vzit do života doporuceni ohledně smutku a neštěstí a potom to o došlé kávě i když kafe nepiju.
Od knihy jsem čekala trochu víc. Nemá žádný napínavý děj, ale občas má i milé pasáže, které pohladí po duši.
Od knihy jsem očekávala totální odreagování a potřebovala jsem do hlavy dostat něco milého, co udělá mému mozku dobře. Stalo se. Dostala jsem přesně to, co jsem chtěla a získala konečně zase chuť číst. Příběh neurazí, nenadchne, od začátku přesně víte, jak se bude vyvíjet a já jsem tak byla spokojená.
Čtení tak na dva dny. Příběh je dost jednoduchý a předvídatelný, postavy trochu ploché, takže žádná velká literatura, ale přesto je to vlastně hrozně milé a oddechové čtení a v současné situaci (jaro 2020) mě neskutečně pohladilo po duši.
Pokud chcete něco nenáročného, milého a milujete Dánsko a jejich Hygge styl, sáhněte po téhle knížce. Navíc díky malému počtu stran je kniha přečtená hned, takže pokud před sebou máte delší cestu vlakem či autobusem, sáhněte právě po téhle knize
Nenáročná odpočinková četba s jasným koncem zasazená do atraktivního prostředí malého dánského městečka plného milých lidí, svíček a jídla. Pokud nečekáte nic víc, budete spokojeni.
U čtení jsem si chtěla odpočinout, a to se mi taky povedlo, takže spokojenost. Možná trošku slabší než ostatní hygge knihy, ale neurazí! :-)
Kdy knihu Mise Hygge rozhodně číst
-zbožňujete zamilované prvoplánové románky
-baví vás pletení
-zajímáte se o hygge
Kdy knihu Mise Hygge rozhodně nečíst
-jste spokojení, když jste nešťastní a nechcete to měnit
-dáváte přednost spíš vážnějšímu čtení
-nesnášíte kafe a kanelbullar
Příběh není nic moc - takové plitké. Ale téma hygge mne zaujalo. Hledám další knížky z této oblasti.
Citát:
"Když jse smutný, neznamená to, že musíš být nešťastný. Ledaže by to bylo naopak.
Jednoduché čtení (spíše červená knihovna - všechno dopadne tak jak hned tušíte) s nádechem hygge.
Hlavní hrdinka mi byla zpočátku velice nesympatická, ale jakmile přijela do Dánska tak to šlo :-)
Příběh není špatný, ale už jsem četla zajímavější (nápaditější) knížky s hygge námětem.
Hledáte oddychové čtení na dva dny? Bingo. Příjemný, odhadnutelný příběh plný svíček, sušenek a úsměvů, který Vám sice navodí dobrou náladu, ale nějaké hlubší myšlenky, poznatky nebo snad polemiky tu nečekejte.
Příjemná oddychovka. Žádné náročné čtení, pohoda, četlo se to samo. Tenká knížečka, takže na dva dny max.
Chloé je válečná novinářka, jejímž jediným smyslem života je napsat co možná nejlepší článek. Nemá žádný soukromý život, prakticky žádné přátele. Má kolem sebe vystavenou zeď a nikoho za ni nepustí. Když už se to s ní nedá vydržet, pošle ji její nadřízený místo na další misi do nějaké válečné oblasti, do odlehlé lázeňské vesničky, která byla vyhlášena jako místo, kde žijí nejšťastnější lidi na světě. A Chloé má přijít na to, jak je to možné. Ta je samozřejmě vzteky bez sebe, nicméně jí nic jiného nezbývá. A tak přijíždí do Gilleleje. Při příjezdu zde máme nesnesitelnou a protivnou ženskou. Dokáže se ubránit všudypřítomnému kouzlu dánského hygge?
Trochu jsem se této hyggovky bála, ale nakonec jsem si ji přeci jen koupila a slupla ji jako malinu. Chloé sice byla ze začátku fakt na ránu, ale Hygge neodolá nikdo....
Za mě spokojenost, hygge až tak úplně nemusím a tady byl tento styl podán velmi přijatelnou formou a doplněn humorem, což kvituji.
Knížku jsem si koupila už z toho že byla řazená k hygge tématice, kterou jsem si zamilovala. Obálka už dost značí, že známé ilustrace s atmosférou hygge šli dost daleko, což je škoda. Bohužel příběh mě moc nechytal a měla jsem dojem, že většina podnětů by mohla být více popsáno. Autorka skáče tak rychle v ději, že hlavní postava mi je nesympatická skoro po celou knížku a dost lituji těch lidí kolem ní. Bohužel knížka se mi moc nelíbila, ale je možné že si své čtenáře najde.
Příjemná oddechovka s nepříjemnou hlavní hrdinkou. Ale ne nadarmo jela do Dánska nasávat atmosféru hygge, takže nějaká ta změna bude. :)
Úžasná knižní jednohubka (vzhledem k počtu stran), která je vhodná jak pro milovníky hygge, tak pro naprosto neznalé této "dánské speciality". Kniha se velmi lehce a rychle čte, příběh hezky svižně plyne a člověk poznává nejen osudy hlavních i vedlejších hrdinů, krásnou dánskou krajinu, ale hlavně úplně bezdečně zjistí v čem právě spočívá tajemství dánského životního stylu jménem hygge. Za mě skvělá kniha pro radost a odpočinek!
Za me teda jedna z nejhloupejsich knizek, co jsem cetla. Chtela jsem si udelat takhle na podzim hygge, ocekavala jsem oddych, ale tohle je fakt dost nepovedene. Velmi ploche, pritom se snazi o jakousi hloubku prozitku, takze vsechny postavy pak jednaji prehnane... Konec je jen pomyslnou tresnickou na dortu trapnosti.