Miserere
Jean Christophe Grangé
V pařížském kostele arménské pravoslavné církve je nalezen zavražděný Wilhelm Goetz, místní varhaník a vedoucí chlapeckého sboru. Záhadný případ, kde není jasný ani motiv, ani způsob vraždy, vyšetřuje na vlastní pěst Lionel Kasdan, arménský policista v důchodu, léčící se z maniodepresivity, a spolupracuje při tom s Cédrikem Volokinem, mladíkem ruského původu z úřadu na ochranu mladistvých, toho času bojujícím se závislostí na heroinu. Počet mrtvých, zabitých stejnou metodou, narůstá a indicie se opakují: u všech jsou nalezeny otisky chlapeckých bot, částečky dřeva a biblická citace. Kazdan a Volokine, nepravděpodobní spojenci, z nichž každý je pronásledován vlastními běsy, stopují minulost obětí a jejich pátrání odhalí spojitost případu se záhadnou sektou zabývající se výzkumem hlasu. Sekta, založená v Chile nacistickými uprchlíky, se po pádu Pinochetova režimu přestěhovala do Francie a dvojice vyšetřovatelů zjistí, že je napojena na nejvyšší vládní špičky. Oba však s touto sektou mají společného více, než by si sami přáli... Dramatický spád děje, nesourodá, a přesto realistická dvojice hlavních hrdinů a především skvěle vykreslená atmosféra to jsou hlavní devízy napínavého thrilleru z pera francouzského spisovatele, doma i ve světě známého autora knižní předlohy a filmového scénáře úspěšného snímku Purpurové řeky.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
Miserere, 2008
více info...
Přidat komentář
81%
Tak to byl superhustý thriller. Některé části byly tak brutální a zvrácené, že jsem si ho dávkovala po částech. Četla jsem ho proto asi měsíc.
Do vyšetřování záhadných vražd se kromě policie pouští na vlastní pěst Lionel Kasdan, arménský policista v důchodu a spolupracuje přitom s Cédrikem Volokinem, mladíkem ruského původu se závislostí na heroinu. Dostávají se k záhadné sektě zabývající se výzkumem hlasu. Kořeny příběhu vedou až do nacistického Německa a jeho koncentračních táborů.
Thriller je velice čtivý, napínavý, v některých částech, hlavně ke konci hodně akční, s překvapivým motivem. Autor do nás cpe hromadu informací, které musíme vstřebat, hodně z nich vychází z pravdivých zdrojů.
Fantazie má autor na rozdávání a nevadí mi, že některé okamžiky byly těžko uvěřitelné.
Knížku moc doporučuji
Naprosto skvělé čtení. Autor má úctyhodné znalosti novodobých dějin a stejně jako ve svých ostatních románech (vyjma Černé linie) staví příběhy a zápletky na skutečných historických událostech a postavách a umně prolíná minulost se současností. Příběh románu je inspirován skutečnou kolonií Dignidad, německé enklávy na území Chile, kterou zde založil v 60. letech bývalý nacistický lékař, pedofil Paul Schäfer, z kterého se stal po válce náboženský fanatik a část jeho příběhu je v knize též popsána více méně autenticky. Během Pinochetova režimu se v kolonii mučili a vraždili nejen političtí vězni, nějakou dobu zde ve svých experimentech pokračoval i doktor Mengele a docházelo zde mimo jiné k masivnímu zneužívání malých dětí. Autor rozvinul zajímavý fiktivní příběh o tom, jak se to s kolonií a jejím vůdcem třeba mohlo vyvíjet v průběhu let dál, kdyby po skončení Pinochetovy diktatury nebyla její činnost ukončena a společnost na základě prezidentského dekretu rozpuštěna, Paul Schäfer nezmizel v Argentině a následně po letech neskončil za mřížemi. Mě kniha nadchla a pokud má někdo rád historii, zde ji dostane "zabalenou" do akčního a napínavého příběhu. Vřele doporučuji !! Dílem zajímavý a dílem děsivý je skutečný příběh kolonie Dignidad, který se zároveň stal předlohou pro stejnojmenný film, který rovněž stojí za zhlédnutí a který tímto rovněž doporučuji.
Bylo to docela děsivé a místy docela nechutné. Fantazii při vymýšlení bizarních způsobů mučení moc neoceňuji...
Ovšem příběh sahající až do doby nacistické 3. říše, byl neotřelý a napínavý. Tolik bezcitného zla a manipulace s bezbrannými a nevinnými ...
Grangé prostě píše některé své thrillery úplně jinak než je běžně zvykem, tedy alespoň ty, které jsem zatím četla. ...A ani tentokrát jsem konec odhadnout nedokázala...
Doporučuji. A taky film, vůbec není špatný...
Z mého pohledu brilantně napsaná detektivka, velmi čtivá od začátku až do konce i přes celkem velké množství stran.
A celou dobu vám není jasné, jak to celé dopadne....
Doporučuji.
*****
Bůh ví o maskované mizérii. Nebesa. "Herodesové" na zemi nevinnost zničili. Tóny z výšin v uších zní, až sluchadla pukají. Zlaté hlásky hrdlo věčnosti otevřely. Smilování. Pane, chraň nás, živé bytosti. Rukojmí na šňůře, klanu ďábelských sil. Rukojmí sóla zla.
Propojení historického zla (nacistického - Osvětim, koloniálního, fašistického - Pinochet) se zlem v konkrétních lidech jako základ thrilleru. Chvílemi napínavé a zajímavé, bohužel jen chvílemi... "Opravdu nejsmutnější je to, že je v každém z nás tolik nenávisti. Bez výjimky." (str. 293)
Zajímavé téma, napínavé pasáže, přesto jsem se nemohl začíst, Purpurové řeky u mne vítězí. - 85%
Pro mě jednoznačně lepší kniha, než Purpurové řeky. Oceňuji, vtažení do děje, někdy jsem doslova prožívala strach. Napínavé čtení. Dokonalost.
Podle mě kniha, která je sice napínavá a dá se do ní pěkně začíst, ale nicméně už si jí znova přečíst nemusím.
Velmi drsné, hrůzné a děsivé, ale také velmi čtivé, bez hluchých míst a mnohomluvné vaty, což je docela výkon u knihy přes 500 stran dlouhé. Jakkoli jsou oba hlavní hrdinové v pozici vyšetřovatelů sami velmi problematičtí a velice odlišní, skvěle se doplňují a čtenář si je prostě musí zamilovat. Citliví jedinci (jako já) asi budou muset přeskakovat některé pasáže s líčením opravdu ohavných, avšak skutečných, případů mučení válečných, civilních, vojenských, pseudo-vědeckých či prostě "jen" patologických, přesto knihu asi neodloží a užijí si ji přes všechnu líčenou hrůzu až do konce...
Nějak mi přijde, že autorovi po Purpurových řekách úplně ulítla fantazie. Ale kniha byla čtivá, člověk se dozvěděl i něco z minulosti, takže ji hodnotím docela kladně.
Autorovy další knížky
2001 | Purpurové řeky |
2022 | Snoubenky smrti |
2020 | Poslední lov |
2018 | Černá linie |
2010 | Miserere |
Musim dat plny pocet. Pribeh s pouzitim skutecnosti z nedavne minulosti. O „uchylarnach“ radsi pomlcet, ale porad jeste muzu napsat, ze jsem cetla mnohem hnusnejsi (1793 „vede“)….
Postavy Kasdana a Volokina jsem si zamilovala a cely pribeh si prala, aby se jim nic nestalo a aby to prezili ve zdravi ;-).