Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162248/bmid_mistr-a-marketka-162248.jpg
4
2911
2911
Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2000 , Volvox GlobatorOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Přidat komentář
Bulgakov to psal nehorázně dlouho, mně to taky trvalo přečíst "věky"...a v obou případech to stálo za to:). A vzhledem k dokonale padnoucím ilustracím Borise Jirků knihu obdivuju dvojnásobně!
Dlouho jsem se na tuto knihu připravoval (ležela mi v knihovně) a nějak se k ní ne a ne dostat. Nakonec mi k jejímu přečtení pomohla Výzva. Kniha je prostě super. Úplně mě dostala.
Fantaskní, absurdní, ironické, skvělé. A setsakra hodně odvážné. Na dobu, kdy dílo Bulgakov tvořil a stvořil. Ocitáme se mezi sovětskými literáty v Moskvě někdy kolem 30. let a v příběhu biblických rozměrů. Bůh, ďábel, Pilát Pontský, Ježíš. Vedle Mistra a Markétky je snad nejvýznamnější postavou tohoto groteskního Bulgakovova faustovského příběhu ďábel v lidské podobě Woland, který si bere na paškál všechno a všechny. Jediná cesta z průměrnosti je šílenství. Stejně tak cesta jak umlčet oponenty je prohlásit je za blázny. Bulgakov vytvořil geniálně globální panoptikum. Mistra a Markétku jsem si právě přečetla potřetí. A nejspíše ne naposledy. Zcela mě uchvátila a já v ní stále a znovu nalézám něco nového, hlubokého, pronikavého.
Skvělá kniha, která člověka zabaví. I přesto mi příjde, že ruští autoři mají společné ty zdlouhavé pasáže, které člověka od příběhu trochu odrazují.
Z knihy jsem poněkud rozpačitá, nějak nevím, co k ní dodat. A to se mi často nestává. Nebyl to můj šálek kávy, ale některé pasáže se mi líbily.
Velmi zvláštní kniha, která se nedá k ničemu přirovnat, realismus, fantasy, všechno dohromady, četlo se velmi příjemně. Příběh Piláta mě osobně místy rušil, i když do příběhu zapadal. Těžko dokážu popsat pocity z této knihy, každému doporučuji.
Čtenářská výzva 2018: Poslední kniha (již nežijícího autora).
Velmi zajímavé čtení. Bulgakov mě dokázal vtáhnout do děje a úžasně vykreslit slovy atmosféru. Zda byla atmosféra vykreslená pravdivě nebo ne, to už pro mě nehraje tak úplně roli. Důležité je, že autor napsal silný a poutavý příběh - včetně příběhu Piláta (a to nemám biblické příběhy příliš v lásce).
Když jsem jí četl poprvé, byla neuvěřitelná.
Když jsem jí četl podruhé, byla vynikající.
Když jsem jí četl potřetí, byla skvělá.
Když jsem jí četl počtvrté, byla znamenitá.
Když jsem jí četl popáté, byla skvostná.
Když jsem jí četl pošesté, byla nádherná.
Když jsem jí četl posedmé, byla báječná.
Když jsem jí četl poosmé, byla strhující.
Když jsem jí četl podeváté, byla okouzlující.
Když jsem jí četl podesáté, byla velkolepá.
Když jsem jí četl pojedenácté, byla znamenitá.
Když jsem jí četl podvanácté, byla ohromující.
Když jsem jí četl potřinácté, byla uchvacující.
Když jsem jí četl počtrnácté, byla úžasná.
Když jsem jí četl popatnácté, byla dechberoucí.
Když jsem jí četl pošestnácté, byla omračující.
Když jsem jí četl posedmnácté, byla překrásná.
Když jsem jí četl poosmnácté, byla výjimečná…
Mistr a Markétka je čarokrásná kniha s mocí léčit lidskou duši.
Bezesporu nejdůmyslnější, nezázračnější a „nejsilnější“ kniha pro dospělé, kterou znám. A, ač se to možná nemusí zdát, zřejmě nejlépe napsaná autobiografie všech dob...
Na můj vkus je kniha příliš fantasmagorická a nezachytila příliš atmosféru tehdejší doby. Slibované realistické vylíčení dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let jsem jaksi nezaznamenal. Na druhou stranu má román určitou osnovu a také se mi líbil paralelní příběh o Pilátu Pontském.
Úžasná kniha, která mě chytla a nepustila. Četla se sama a já se k ní budu jistě vracet.
Zajímavě napsané parodické podobenství hrůz, které se děly ve stalinském Rusku ve 20. a 30. letech minulého století, kdy se tam žilo, jako by tam dorazil ďábel (Woland) se svou družinou: zneužívání psychiatrie k zavírání lidí, kteří jsou z politických důvodů prohlášeni za blázny, mizení osob, vystěhovávání z bytů apod. Ti, kteří vládnou a kteří podle tehdejší ideologie tedy měli ztělesňovat nového ideálního člověka, se dopouštějí řady nepravostí: kradou, provozují šmelinu, lační po penězích a luxusních výrobcích, mají milenky, chovají se nemorálně - na rozdíl od toho, co kážou. Řada spisovatelů a umělců za hmotné výhody hlásá nepravdu a režimu přisluhuje. Ďábel se svými pomocníky vše odhaluje. Existuje však naděje - Mistr: ten zná pravdu, věří příběhu o Pilátu Pontském a Ježíšovu ukřižování a píše o něm román, který tvoří paralelní příběh. Mistr je však rovněž prohlášen za blázna a končí na psychiatrii, odkud jej díky své lásce vysvobodí Markéta, která není s vládnoucím zlem spjatá, a tudíž jí ďábel neublíží a na její přání vysvobodí Mistra. Její láska a Mistrova spravedlnost zvítězí nad zlem a smrtí se od něj odpoutají. V závěrečných apokalyptických scénách pak ďábel se svou družinou odvádějí již zemřelého Mistra i Markétu do věčného klidu. I nad zlem lze díky vnitřní čistotě a lásce zvítězit.
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský ruské rományAutorovy další knížky
| 1969 |  Mistr a Markétka |
| 1987 | Zápisky mladého lékaře |
| 1989 | Psí srdce |
| 1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
| 1969 |  Bílá garda |
O četbu této knihy jsem se v průběhu let pokoušela několikrát. Vždycky jsem skončila velmi brzy. Tentokrát to bylo jiné. Od první části knihy jsem se nemohla odtrhnout. Pak přišla část nazvaná Markétka a já se asi na tři týdny zadrhla. Nemohla jsem se dostat přes ples. Když ples skončil, tak už to znovu bylo velmi čtivé. Ono to vlastně bylo čtivé i na tom plese, ale nějak jsem se s tou popisovanou realitou nedokázala sladit. Několikrát jsem si myslela, že to nedám. Tak jako dřív jsem měla chuť knihu odložit. Jenže výzva mě nakopla a jsem ráda, že jsem knihu poprvé dokončila. Její poselství mi hodně připomnělo Tajemného cizince od Marka Twaina (jednu z mých nejoblíbenějších knih). Je to jedna z knih, jejíž obsah nezapomenete ani po mnoha letech. Právem je považována za jednu z nejlepších knih, co kdy byly napsány.