Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/2110/bmid_mistr-a-marketka-q88-2110.jpg
4
2889
2889
Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1969 , OdeonOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Přidat komentář
Nic podobného jsem zatím nečetl. Příběh je bohatý a fantaskní. Mystika se prolíná s reálným světem, minulost se současností. Zkusím naznačit něco málo o příběhu, ale tak, abych nic důležitého neprozradil. Jednou z postav je spisovatel, který napsal román odehrávající se v roce 0. Úryvky toho románu jsou v knize citovány a zároveň jedna z postav románu v románu je hlavním hybatelem příběhu odehrávajícím se kolem roku 1920 v Moskvě (čili se dá říct, že se jedná o starší ročník, který spadá do období ještě před Kristem). Příběh je spletitý, skoro bych to přirovnal k tomu, když pejsek s kočičkou vařili dort, každopádně já jsem si na něm pochutnal. Plně ale uznávám, že mnohým se to bude jevit jako překombinované, na druhou stranu je někdy lepší nad knížkou nepřemýšlet a prostě se nechat okouzlit plynoucím a velmi čtivým příběhem…
Přátelé, já vám nevím... Jako je to promakané, mnohovrstevnaté dílo, chvílemi i vtipné, ale některé pasáže jsou fakt slátaniny. Jsem rád, že jsem to přečetl, ale na to abych to docenil naplno, jsem asi moc blbej. :-)
Stává se mi nápadně často, že veleslavná díla mě tolik neosloví. Prostě znám spoustu lepších knih. Začetl jsem se a bavilo mě to (přál jsem si, aby to byl krásný čtenářský zážitek), ale čím dál víc jsem tomu nerozuměl a "nechtěl rozumět", protože jsem měl čím dál víc pocit, že se jedná o umělý, překombinovaný konstrukt. Proč tolik složitosti? Posledních několik kapitol už jsem doslova netušil, co se mi básník snaží říci. Nepochybně jsem nevzdělaný a nechápu všechny biblické odkazy a souvislosti, jenže mě to právě ani neláká. Nemám rád ty "snobské" knihy, které "dávají smysl" jen zvlášť vzdělaným a sečtělým, a hlavně nad kterými je potřeba složitě dumat, abych se nějakého smyslu dobral. Takovému smyslu nedůvěřuju. Jinými slovy, cítím se trochu podveden: čtu slibně se rozvíjející a zábavný příběh, aby mi nakonec dal autor najevo, že pokud nemám nastudovanou Bibli skrz naskrz, nezasloužím si pochopit. Nebo jsem asi prostě moc hloupý.
Víc než text se mi líbily ilustrace Iwana Kulika – naprosto úžasné!
Tuto knihu jsem přečetla jen díky čtenářské výzvě. Nebyla vůbec pro mě, i když jsem ráda, že vím, o čem tato všeobecně známá kniha je.
Je to mnohovrstevný román, kde je trochu mystiky, zvláštního humoru a pohledu do Stalinského Ruska ( milice, udávaní, korupce).
Ale něco jsem nepochopila, ale děj měl spád a čtení se mi líbilo.
Jedinečné dílo světové literatury, které zajisté zasluhuje obdivu, kterému se mu dostává. Mnohovrstevnatý magický příběh z doby totalitního Stalinova Ruska, kdy se v Moskvě objeví mág Woland a jeho pitoreskní služebníci a panečku začnou se dít věci vskutku pekelné. Do toho se nám ještě prolíná dějová linie Piláta Pontského, jež nechal ukřižovat Ježíše. V druhé části na scénu vstupují titulní Mistr a Markétka. V paměti utkví hned několik bizarních výjevů z Bulgakovova pera, jako např. čarodějná noc Markétky a Nataša lítající na praseti. Pravdou je, že po dočtení mi zůstává jistá pachuť nepochopení všech významů románu, proto je asi potřeba někdy v budoucnu opětovné čtení. Čteno nádherné vydání od Rybka publishers s téměř dvěma sty obrázky malovanými světoznámým ukrajinským malířem Iwanem Kulikem. Takový svazek bude chloubou každé knihovny.
Kniha Mistr a Markétka se řadila dlouhou dobu mezi mé odkládané knížky. Už jenom proto jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Musím přiznat, že mi dala tedy opravdu zabrat. Možná jsem na ni neměla tu správnou náladu nebo jsem prostě jen nedokázala sdílet nadšení z nepochybné geniality autora. První polovina byla řekněme velmi náročná, během té druhé se mi konečně podařilo trochu se začíst a také (alespoň částečně) pochopit text, jenž čtu. Snad se ještě někdy, až se mé čtenářské choutky zase trochu změní, k Mistrovi a jeho Markétce vrátím a konečně ocením tuto bezpochyby jedinečnou knihu.
(SPOILER) Tohle byl vskutku velice zajímavý a originální román, navíc je napsaný lingvisticky velice poutavě a autor si s jazykem moc kvalitně a zajímavě pohrává! S Bulgakovem jsem se již setkal, ale skutečně, toto lze zcela nepopiratelně považovat za jeho vrcholné dílo! První část byla poměrně nesourodá a složitá, nicméně po přečtení druhé části všechno zapadne tam, kam má. Když pominu občasnou krutost a děsivost onoho příběhu či přesahu díla k Pilátovi, tak mi tento román připomněl českou pohádku S čerty nejsou žerty. Samozřejmě, že nejde o podobnost celkovou, ale ta touha po spravedlnosti a využití satanáše a jeho temných pomocníků, kteří ale vlastně odmění dobré lidi a potrestají ty špatné přiměřeným trestem - to se mi velice zalíbilo. A právě takovýmto způsobem jednalo i peklo v pohádce S čerty nejsou žerty. Vždycky mne dostane myšlenka, kterou znám velice dobře, ale moc rád si ji opakuji a tato kniha mi ji ještě více vryla do paměti - když je všude kolem nás světlo, každá osoba či bytost vrhá na zem stín. Bez stínu by světlo nemohlo existovat. Doufám jen, že jsem svým spoilerem případné budoucí čtenáře neodradil. Tuto knihu totiž vřele doporučuji!
Chci se podělit o své dojmy. Tuto knihu jsem četla několikrát. Jen od ní ve vgstorgu, jedním dechem. Veškerá tato mystika a překvapení vás nutí nespouštět oči ze stránek této knihy.
Fantastický příběh odehrávající se v Moskvě v minulém století. V první části jsem dost plavala, ale druhá část knihy byla poutavá a skvělá. Kniha patří mezi klasiky a velmi oblíbená díla. Upřímně bych řekla, že bych jí dříve nedokázala ocenit. Člověk musí k některým knihám dorůst.
Kniha, ke které se rozhodně budu vracet celý život, a jsem hodně zvědavá, jak ji budu vnímat. V první části jsem byla zamotaná mezi podobnými jmény postav, druhá část absolutní pecka.
Tak vysoko cenené dielo, toľkými vychvaľované, vraj filozoficky krásne - bola som zvedavá a tešila sa, aké vlastne naozaj je, keď sa doň ponorím, ale som hlboko sklamaná, je to odpad prvej triedy. Nedokázala som to dočítať, samé absurdity, ešte ako tak dávali zmysel zozačiatku, ale čím ďalej, tým to bolo horšie, neskutočne pritiahnuté za vlasy, oblieval ma hnus pri čítaní, keby som sa vopred dozvedela, že kniha je venovaná vlastne čiernej mágii, ani by som ju nezačala čítať. Dávam jediný bod kvôli príbehu Piláta Pontského, pretože ten bol normálny a autor ním dokázal, že vie písať aj rozumne a pútavo, ten príbeh, ktorý je tak známy z Biblie, bol podaný z iného uhla a bol veľmi umne umelecky spracovaný. Ale ten zvyšok bol skutočne čistý odpad, po filozofických úvahách ani zmienky, na čo som sa asi najviac tešila podľa recenzií, ktoré som od mnohých ľudí počula v rozhlase. Kniha je neodôvodnene preceňovaná a vôbec si nezaslúži byť na tak vysokom piedestáli. V kladnom hodnotení je to omyl 20. storočia.
Zvláštní kniha. Zjednodušeně a subjektivně řečeno, nenacházel jsem v knize žádné konkrétní myšlenky, ale celkově, hlavně tíživou atmosférou a líčením surrealistických scén, ve mně kniha zanechala hluboký dojem. V tuto chvíli se přikláním k názoru, že autorovi se podařilo vystihnout podstatu převládajícího ruského/sovětského přístupu k životu, kde se "rozumový a člověčenský" přístup vůbec "nechytá". Zároveň poselstvím knihy podle mého názoru je, že nejhorší možnou reakcí je začít se tomuto ruskému/sovětskému posmívat a hledět na to přezíravě, neboť to vede k podcenění protivníka a k vlastní zkáze....
- Jsem básník.
- Já vím.
- Vy to víte? Četl jste mé verše?
- Ne. Četl jsem vaši lékařskou zprávu.
Užila jsem si ji od začátku až do konce. Pokaždé, když jsem si říkala, že vím, co bude dál - autor překvapil novým nápadem, novou zápletkou.
Po shlédnutí absolutně unikátního, strhujícího představení Teatro Tatro- Majster a Margaréta v režii Ondreja Spišáka, které vřele doporučuji všem, kteří mají možnost se na něj podívat, vzala jsem do ruky knihu. Dávno jsem nečetla cosi tak čtivého, zábavného, silného. Ke konci první části jsem sice už malinko láteřila, že autorovi ujela malinko grafomanská ruka, ale jakmile sedla Markéta na metlu, vše odpuštěno.
Pro mě důkaz, že klasická „povinná“ četba pro mě není ani po tak dlouhých letech, co jsem ze školy. Mé první (a nejspíš i poslední) setkání s magickým realismem. Bulgakovovi nelze upříst velkou fantazii, pro mě ale bylo čtení první poloviny knihy utrpením. Bylo tam příliš bláznivých věcí najednou a zejména reálie komunistického Sovětského svazu mě moc nezajímaly.
Druhá polovina knihy o Markétce byla již svižnější a určitě jsem se i víc bavil. Přesto mě asi nejvíc uchvátila část příběhu týkající se Piláta Pontského.
Pokud bylo v této knize ukryto nějaké poselství, tak jsem ho neobjevil.
Nádherná kniha, nechápu jak, nechápu proč ale je prostě nádherná
Když jsem jí poprvé čistě kvůli škole, ale od prvních ani ne deseti stran mě dokonale očarovala
Postavy, místa, ďábel prohánějící se městem a trestající lidi za jejich slabosti, láska až za hrob...
Já smekám, prostě nádhera ta satira, magický realismus, love story...
Nemám co říct
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský ruské romány
Autorovy další knížky
| 1969 |  Mistr a Markétka |
| 1987 | Zápisky mladého lékaře |
| 1989 | Psí srdce |
| 1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
| 1969 |  Bílá garda |
Moje snad nejoblíbenější kniha, které se stále vracím. Po přečtení deníků Jeleny, partnerky Bulgakova, jsem poznala i pozadí, jak román vznikal, zajímavé.
Povedená je i dramatizace, kde Wolanda hrál Miloš Kopecký - doporučuji k poslechu.