Mistr Džošu a broskvový sad
Jaroslava Kočová
Komiksové zpracování klasických zenbuddhistických příběhů. Základem pro drobné grafické příběhy byla sbírka zenových koánů, příběhů a říkadel Mrtvá kočka. Texty, vyznačující se svébytnou poetikou, jemnou ironií a zvláštní sebepopírající moudrostí, autorka postupně převedla do grafické podoby pomocí jednoduché kresby s výraznou linkou, soustředěné na výrazy tváře.... celý text
Přidat komentář
Sbírka komiksových minipříběhů, nakresleno na základě knihy zenových říkadel a básniček Mrtvá kočka.
(2010)
Velmi zvláštní příběhy, ale v tom nejlepším slova smyslu. Některý pochopíte hned, jiný po druhém přečtení, další vůbec ne, nicméně to neznamená, že se s tím spokojíte, a přemýšlíte o něm dál a dál (a třeba i o tom, jestli v knížce náhodou nechybí stránka, na které zrovna byla pointa). Kresba se mi líbí moc, nepřipadá mi ani příliš zjednodušená, ani nevhodně přeplácaná.
Pěkná ochutnávka zenových příběhů. V tomto pojetí jsou známější povídky zestručněné a zkrácené, mistr Džošu vypadá tak trochu jako český vodník z pohádek, ale to zenu určitě nevadí:)
Nejvíc se mi líbil poslední příběh, Buddhovo podobenství o poutníkovi a tygrech nad propastí. Třešnička na dortu celé knihy a jejího vyznění.
Těšila sem se na hloubavý komiks, kde se protká čistota a absurdita východního myšlení a evropská čitelnost jako kompromis pro tuzemského čtenáře, leč nakonec sem se prudce zklamala. Komiks je zbytečně popisný, kresba pro tak duchovní příběhy silně dehonestující a velmi neumělá, a z kdovíjakého důvodu se i v jinak krásných a čistých chvílích objevují v obraze vyloženě nadbytečné a zesměšňující prvky a detaily, které kupříkladu z výjevů jako je obraz slepého muzikanta pod noční oblohou dělají přesycenou trapnou grotesku. Místy celý způsob vedení příběhu ubírá na síle závěrečnému vyznění (občas ho úplně zruší), takže po přečtení mám pocit, že by bývalo lepší, kdyby něco podobného raději ani nevyšlo
Hezká jednoduchá kresba. Chtěla jsem něco lehčího na čtení a toto bylo přesně ono. A dokonce jsem se trochu poučila o zenu.
Klidné a zábavné, stejně jako je Mrtvá kočka. Někdo by možná očekával více propracovanou kresbu, ale k zenu sedí čistota zpracování perfektně.
Dvě hvězdy a musím se ještě kroutit. Tohle je bohužel ukázka toho, že zenová moudrost v komiksovém médiu prostě nefunguje. Vizuálu je podmíněna i stylistika příběhů, což zase brání v klidném a nepřerušovaném čtení. Jako komiks to nefunguje, jako zen to nefunguje, tak co nám zbývá?