Sláine: Poklady Británie
Pat Mills
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311839/bmid_slaine-poklady-britanie-lOQ-311839.jpg
4
83
83
Legendární irský hrdina Sláine prochází dějinami - se zlodějským trpaslíkem po boku a se sekerou Mozkohryz v ruce. V každé epoše bojuje ve službách Bohyně za udržení starých pořádků, za živočišnost „barbarství“ a zachování kontaktu s přírodou... což je v protikladu s idejemi nastupujícího křesťanství, propagujícího zdrženlivost a odříkání. To není nic pro Sláina. Ve dvou epických příbězích se Sláine dostane do doby Robina Hooda, aby zachránil nové převtělení své věčné lásky Niamh - a následně se přenese do Anglie po pádu krále Artuše, aby dal dohromady ztracené poklady Británie a zachránil tak umírajícího krále a s ním i celou zemi. Legendární irský autor Pat Mills Sláinem přináší fascinující odpověď na conanovského barbara. V jeho příbězích se mísí historické detaily se starými legendami a anarchistickými postoji autora. K ruce mu je jako vždy výkvět kreslířů: Greg Staples, Dermot Power a Clint Langley. S nimi stvořil Pat Mills opravdu mistrovské dílo evropského komiksu. A nezdálo se mu to málo.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2013 , CrewOriginální název:
Sláine: Treasures of Britain, 1995
více info...
Přidat komentář
Scenár je skratkovitý, úderný, ale občas stratí dych a ťah. Často rozsekaný akoby ho autor písal Sláinovou sekerou. Kresba je atmosférická, surová, niekedy dokonale detajlistická, inokedy temne neprehľadná. A keď to celé na seba necháte pôsobiť bez zbytočného nimrania sa v tom a moc nad tím nepřemýšlíte (ako píše v komentári predomnou Zmiu), príjemne vás to prešimrá na nejakej podvedomej úrovni vlastného zastrčeného barbarstva ;)).
Conana moc neznám, tak nemám s čím srovnávat a ani Slaíne mi nic neříkal. Komiks jsem si půjčila po náhodném prolistování, když jsem objevila divočáka. :-) A musím říct, že to je snad poprvé, kdy dávám plné hodnocení komiksu, který mě ani tak nezaujal kresbou (není špatná, ale je to celé takové tmavé) a ani charakterem hlavního hrdiny (žádný extra sympaťák to taky není). Komiks mě dostal něčím jiným. Četla jsem ho na nějaké intuitivní úrovni, a na té na mě zapůsobil neskutečně silně. Celá ta pohanská rovina příběhu byla tak dobře udělaná, že mi otvírala nějaké dávno zasunuté vzpomínky jednu za druhou. Těžko se to popisuje. Kdybych chtěla příběh nějak detailně rozebírat, tak asi prohlásím, že je tam spousta nesmyslů, ale když nad tím moc nepřemýšlíte a necháte text i obraz na sebe působit, je to skvělý zážitek. První příběh byl jízda, druhý asi trochu méně, ale i tak byl silný.
Spojení irské historie, brutálního barbarského řezníka a artušovské legendy sliboval nevšední zážitek. Výsledek však zhořknul v hubě stejným způsobem, jako Conan a prameny černé řeky. Upřímně nechápu a divím se, na čem staví všechna ta srovnání s Conanem a podepisuji vše od Diabela. Slaine je absolutně nesympatický, jeho poskok úplně zbytečný, stejně jako role bohyně, vysílající ústřední dvojici na krvavou výpravu napříč věky pro podporu a zachování pohanství. Vizuál jako by nevěděl, zda chce servírovat transcendentní halucinogenní zážitky jako z jiného kosmu, nebo raději přímočarou jednoduchou barbarskou řež. Tohle byl pro mě od poloviny Artuše nepřekonatelný oříšek a předpokládám díky umístění téhle dvou příběhů v řadě MDEK, že se jedná o to nejlepší. Což mi jako referenční vzorek stačí k tomu, abych se tomuhle tvrďákovi i nadále vyhnul a raději zamířil kdekoli do Hyborie, kde má barbarství rozhodně co nabídnout. Přeji všem, ať jsou s tímto spokojeni, mě vsak může Slaine vyloženě políbit břit…
To jsem se zase pobavila – ne vážně jsem se zasmála. Kombinace ošklivého, prostořekého a ne zrovna poctivého trpaslíka (který ovšem věrně slouží svému pánu) a mužného, čestného, krvelačného barbara. A jejich boj proti nové víře. To vše zpracováno třemi výtvarníky. Nejpůsobivější zpracování dle mého měli Greg Staples a Dermont Power a bylo to právě tím kontrastem a temnými barvami, které se mísily na stránkách. Tak nějak z toho na mě dýchnul věk dávno minulý.
V té věčné válce nakonec záleží jen na tom, kým jsi ve svém srdci. Je jedno, zda se nazýváš křesťanem, pohanem, druidem, čarodějnicí nebo hrdinou. To je jen jméno tvého meče…
Kniha obsahuje dva příběhy a oba jsou velmi odlišné. V prvním příběhu o meči krvavého boha Pat Mills vyhlásil církvi válku. Jménem Bohyně země do ní tepe zcela bez milosti a skrze svého hrdinu Slaina ji trestá za všechny její historické křivdy. Je to boží! Není to ale jenom bezduchá rubanice. Jsou tam i zajímavé myšlenky, které to celé posunují o kus výše.
Druhý příběh rozvíjí legendu o králi Artušovi. Konkrétně tu, kterou známe z filmu Excalibur z roku 1981. Je to zábavný příběh, ale kvalit toho prvního nedosahuje. Nevím, jak to vysvětlit, ale mám z toho pocit, jako kdyby za Millsem přišli a poprosili ho, aby jeden příběh napsal o Artušovi. Chybí mi v tom atmosféra a styl vyprávění z “meče” a z Rohatého boha.
Skvělé ale v této knize nejsou jenom příběhy, ale úžasná je i kresba. Na té se podílelo více autorů a výsledek si nezadá s kresbou Simona Bisleyho z Rohatého boha. Zpočátku jsem měl pocit, že kresba je stejně jako v Rohatém bohovi až příliš temná. Teď si ale myslím, že je to naprosto v pořádku. Ta temnota k těmto příběhům patří. Je to jako temné dunění bubnů, které má protivníky vyděsit. Jako ohnivý had z Požíračů mrtvých. Zkrátka chci říci, že to má úžasnou atmosféru.
Křeč obludnosti jej proměnila v "bestii" - v to zvíře, které dříme v každém člověku, ale poutá jej tíha civilizace.
Jelikož jsem vyrůstal na Conanovi, tak mi nemohl ujít další kousek z díla Evropského komiksu. Sice pozdě, ale to mě netrápí a abych se přiznal, tak ani nevím, co si mám o tom myslet. Je to řežba od začátku do konce, a to je něco pro mě, ale Sláine jako hrdina není můj typ. Vadí mi, jak je moc arogantní. Jeho společník trpaslík je v komiksu zbytečný, jako sekundární postava dosti zklamala a o bohovi smrti je škoda slov. První příběh mě spíše odrazoval od pokračování, ale nedal jsem se. Zásah Slaina do Artušovské legendy mě zaujal, že jsem vzal na milost i první část komiksu, ačkoliv nechápu, proč legendu o Artušovi pořád někde cpou, ale budiž. Rozhodně jsou v komiksu zajímavý momenty a věci k zamyšlení, který se mi libily a stály za to.
Co se českého vydání týče, sluší se na tomto místě zmínit povedený překlad Martina D. Antonína, kterýmu se vydařilo pár pasáží. Zato u kresby se to už nedá říct. Není špatná a připomíná spíše uměleckou malbu s apokalyptickými výjevy bojových scén a mýtických událostí než cokoli z tradiční akční komiksové tvorby, aspoň tak jsem to vnímal. Akorát na mé oči je moc tmavá a čtení venku na sluníčku se prostě nedalo. První příběh se tak díky kresbě stává jedním velkým černým flekem, který mi zkrátka srážel požitek z četby. Komiks jsem si tak nemohl vychutnat tak, jak bych chtěl a to mě mrzelo. Na straně 47 se naštěstí situace mění a po Staplesovi přichází výtvarník Langley. Jeho kresba se mi líbila upřímně ze všeho nejvíce. Propracovaná a beze šmouh a různých efektů a hlavně světlá. Po něm se na scéně objevuje už jen Power a jeho styl mi připomínal Staplese. Bohužel mě taky příliš neoslovil.
Abych to nějak shrnul...Neříkám že je to špatný, ale nový Conan to nebude, aspoň za mě ne. Nesedl mi ani hrdina, ani příběh a vesměs ani kresba... Takže hodnotím, jak hodnotím.
Moje hodnocení 3 /10
Děsivě dokonalé grafické zpracování. Chaos,bizarnost,krev..všeho je tu dostatek. Příběh nemusí sednout každému,stejně jako mluva,každopádně jedná se o sakra povedený kousek!;)
Jestli měl být Sláine odpověď na barbara Conana, tak dovolte, abych se tady zasmál. Conan totiž v Howardově podání nebyl hlupák a jeho příběhy byly aspoň zajímavé a napínavé. Sláineho putování je nijaké. Už jen jeho důvody a principy, za které bojuje jsou prostě takové o ničem. Je mi jasné, že v pozadí je jakási Bohyně, která tahá za nitky, ale ta má v příběhu asi stejnou roli jako Madam Pavučina ve Spidermanovi. Jeho spoluputující trpaslík by byl docela dobrým sekundující postavou, kdyby jej barbar pořád svými kecami nesrážel a nedával najevo, jak jím pohrdá a je mu vlastně celý u řiti. Tak proč s ním proboha vůbec někam jde? Při čtení jsem i přemýšlel, kde že jsou ty Millsovy anarchistické myšlenky? Jasně, u Soudce Dredda je to hodně patrné, ale tady?
Oba příběhy začínají tak podivně. Prostě najednou projdou bránou a ocitnou se v nějaké známé době, kde vystupují i nějaké nám známé postavy. Ty mají pak své zájmy. Sláine však nebojuje za sebe, ale za bohyni a zachování pohanství, To je celé. Někam přijde, řekne "polib mi břiť" a zase odchází. Ostatní trochu piklí a snaží se ho zastavit, ale je jasné, že je to marný boj. A tak se buď stáhnou anebo s ním spojí. Jediné, co mi docela přišlo zajímavé, byl fakt, že i v raném křesťanství se věřilo a učilo o reinkarnaci. Sláineho milá Niamh byla zajímavá a fajn postava, ale na celý komiks je to málo. Ať už jde o Robina Hooda nebo hledání ztracených pokladů kvůli sporu padlého krále Artuše s Mordredem, nesedlo mi to a fakt jsem se nudil téměř od začátku do konce. Ale dočetl jsem to nakonec.
Ze Slaina mě baví zhruba polovina toho, co tu vyšlo. Tohle je ovšem nadprůměrná záležitost. Ale funguje až takto jako souborné vydání, kdysi čteno v CREWi mi to až tak super nepřišlo.
Silnou stránkou Pokladů Británie je bezesporu precizní kresba, která je doslova epická. Z některých scén až běhá mráz po zádech a člověk vysloveně zatouží mít je doma jako samostatné obrazy. Což platí především pro výtvarníky Grega Staplese a Dermota Powera.
Slabší už to pro mě bylo s příběhy. Ty jsou často tvořeny jako série narychlo uplácaných epizod, které zrychlují a zpomalují, jak zrovna Pat Mills potřebuje. Přičemž koncepce je následující - Sláine přijde a zabije každého, kdo se mu postaví na odpor. V jednoduchosti je síla, a proto má tenhle přímočarý styl neoddiskutovatelné kouzlo, jenže to co fungovalo zpočátku, mě už po půlce začalo nudit. Zachraňuje to sice nekompromisní humor i čistokrevný fantasy patos, ale čeho je moc, toho je příliš.
Jinak ideální komiks pro každého fanouška válečné vřavy a heroických hlášek. Jeho půvab spočívá v povedené kombinaci prastarých legend a totálního pohrdání vším, co přináší takzvaná civilizace.
Legendární fantasy sága, na kterou jsem se kdysi hrozně těšil, ale dnes mě už překvapivě nebaví, jak bych si myslel. S tou počítačovou kresbou mám celkem problém, také příběh mi někdy přijde trochu zdlouhavý. Nechci se rouhat, ale očekávání byla tentokrát větší než skutečnost.
První příběh dokonale rozbíjí zažitou představu o tom, co je to vlastně dobro a zlo, komix ale nenutí čtenáře, aby se nad tím zamyslel, ale s brutální přímostí mu tenhle úhel pohledu zatíná slainovskou sekyrou rovnou doprostřed lebky. Příběh pokladů Británie je též velmi dobrý, s rozpolcenou lebí jsem mu už ale nedokázal věnovat tolik pozornosti...
A to vše velmi barvitě podané (v obou smyslech slova). Komix je prostě vyníkající, je mi líto lidí, kteří tuhle literární formu automaticky odsoudí, a ochuzují se tím o naprosto jedinečný zážitek.
Úžasná kniha. A to po všech stránkách a ze všech úhlů pohledu. Silný příběh. Skvělý scénář, žádné vycpávky a žvatlání, Slaine jako barbar má velmi vytříbený slovník a dokáže jít i během heroických soubojů k jádru věci, nechybí ani humor. KRÁSNÁ ČEŠTINA, díky za ten překlad - že se tam nesekala žádný lejtka a nevařila rejže!! Vazba, papír, tisk, barvy, obal, přebal, ražba bez chyby a nakonec neskutečná kresba. I když jde vidět, že to Power a Staples projížděli počítačem, ty efekty s hloubkou ostrosti jsou povedené a proto za mně vycházejí všichni tři kreslíři stejně za jedna s několika hvězdama, nebudu žádného z nich vynášet nad ostatní, každý má něco do sebe a všichni tři k Slainovi sedí. Dlouho jsem si tak nevychutnával kresbu jako zde, u některých stran jsem se zasekl opravdu na dlouho. Četl jsem pomalu, beze spěchu a nepamatuji, kdy naposledy jsem se tak moc těšil, až zase otevřu rozečtenou knihu, abych mohl pokračovat. Na Fábůlu příštího roku mám jasno pro první místo, pochybuju, že to něco překoná. A opět se mi potvrdilo, že se ty komiksy v Evropě píšou na mnohem vyšší úrovni, než v Americe, i když jako každé pravidlo, má i tohle samozřejmě výjimky. Plná palba 100%.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Upíří rytíř 1 |
| 2010 |  Soudce Dredd: Sebrané soudní spisy 01 - Prokletá země |
| 2020 | Svět hry Cyberpunk 2077 |
| 2003 | Sláine: Rohatý bůh #1 |
| 2013 | Sláine: Poklady Británie |
Bojovník Sláine se se svou válečnou sekerou v ruce a věrným trpaslíkem Ukkem po boku vydávají napřed do roku 1140 n. l., aby zbavili svět vlády krvavého boha, a poté do Anglie, kde se po pádu krále Artuše pokusí shromáždit ztracené poklady Británie a s jejich pomocí vzkřísit upadající moc Camelotu. Scénárista Pat Mills dal svému legendárnímu hrdinovi do vínku kromě síly, neohroženosti a bezbřehé odvahy i slepou víru ve svou pohanskou bohyni, chladnokrevnost, hraničící až s lhostejností k životu, smrti a zabíjení, a konečně také berserkrovskou divokost. Příběhy v tomto albu si mezi sebe rozdělili tři kreslíři: Greg Staples a Clint Langley se postarali o Jméno meče, Dermot Power se pak zhostil výtvarné stránky titulních Pokladů Británie. Začátek je ponurý, těžkopádný a poněkud neohrabaný. Člověk má pocit, že se nikam neposunuje a extrémně temné barvy navíc úplně stírají detaily kreseb. Tuhnou svaly i úsměvy. S příchodem Clinta Langleyho příběh doslova rozkvete a získá na dynamice. Už to není jen bezduché mlácení do ranců masa a odtínání hlav, Pat Mills přidává nové dimenze a mystické úrovně. Strohou zádumčivost střídají monstrózní obludnosti a zápletka nabírá na intenzitě. Poklady Británie si pak volně pohrávají s artušovskou legendou, konfrontujíce hrdiny nejen mezi sebou, ale i s jejich vírou, posláním a v neposlední řadě i se zrádci a „božími“ posly. Lehká absurdnost a avantgardní přístup přidaly příběhu na atraktivnosti. Zařazení knihy mezi Mistrovská díla evropského komiksu je tedy oprávněné.