Věčná válka
Joe Haldeman , Marvano (p)
Komiksové zpracování Hugem a Nebulou oceněného military sci-fi románu, kterému se dostalo přinejmenším stejného, ne-li většího ohlasu jako románové předloze. Příběh sleduje osudy několika lidských vojáků bojujících ve vleklé válce s mimozemskou civilizací. A v případě hrdinů je to válka opravdu nekonečná. Každý skok vesmírem je hodí o desítky let dál, do čím dál neznámější doby. Svět kolem nich se s každou bitvou mění... jen válka zůstává stále stejná. Třetí svazek z edice Mistrovská komiksová díla přináší kompletní sci-fi trilogii, válečný epos, na kterém se podílely hned dvě legendy. Spisovatel Joe Haldeman, který do příběhu přenesl své zkušeností s válkou ve Vietnamu, a slavný belgický komiksový kreslíř Mark van Oppen, známější spíše jako Marvano.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2011 , CrewOriginální název:
La Guerre éternelle, 2002
více info...
Přidat komentář
Co k tomu říct? Sci-fi je od toho aby si autor vymýšlel a aby to pokud možno provokovalo vaši fantazii. Tohoto tady dostanete kopec. Mě to bavilo i proto, že jsem k tomu přistoupil bez jakéhokoli očekávání.
Románovou předlohu jsem nečetl, ale tahle komiksová verze mi přišla super. Poctivý sci-fi komiks, které u nás od Funkyho Kovala a Muriel nevycházejí.
Bylo to jiné než jsem čekal. Čekal jsem epický popis války, vyprávěný nezávislým pozorovatelem, ale dostal jsem silně osobní vyprávění pěšáka, kolem kterého se prohnaly dějiny. Kromě očekávaného odsouzení všech válek, jako naprosto nesmyslných aktů, jsem dostal nádavkem i temnou vizi budoucnosti lidstva. Teď, 30 let od vzniku komiksu a 44 let od vzniku knihy, můžeme vidět možná zárodky takové společnosti, což mě docela děsí. Mám jenom jednu malou připomínku k vyprávění - kdosi mi kdysi prozradil pointu příběhu. Čekal jsem šokující odhalení této pointy, ale nakonec to bylo jenom nevýrazné konstatování v textovém boxu, jen tak mimochodem. Co se týče výtvarné stránky, tak zajímavá je jak práce s panely, tak také kresba. Je to taková oldschoolová sci-fi klasika, která potěší i v dnešní době. Suma sumárum - líbilo se mi to hodně a přečetl jsem to se zatajeným dechem na jeden zátah.
Příběh mě nezaujal hned, vlastně až po první části, do té doby jsem si myslela, že to celé bude spíš o přestřelkách a krvi. Což taky bylo, ale silnějšími motivy se stalo cestování v čase se všemi jeho důsledky a celá absurdita (této) války. Jsem ráda, že jsem sáhla po komiksové verzi, Marvano si mimo skvěle poradil s vykreslením vývoje a změn v průběhu staletí.
Věčná válka je ten druh komiksu, který nedá nic zadarmo. Děj plyne nerovnoměrně, velké skoky v ději nepomáhají a příběh se odehrává pasivně a spíše v přesunech, než v jakékoliv akci. Postavy ploché a ani hlavní "hrdina" mi nějak k srdci nepřirostl. Kresba je mi naopak sympatická a i když k dokonalosti má daleko, bavila mě a v několika momentech vyloženě potěšila. A tak by se dal popsat i příběh. Jako milovník sci-fi hodnotím tento MDEK pozitivně, ale že bych Věčné válce vypálil plný kotel, to ne. Horší čtyři hvězdičky, těch "ale" je tam přeci jen více........
Důstojné zpracování kdysi dávno čtené výborné scifi klasiky. Napodruhé musím zvýšit na plný počet.
Výborý příběh, v jistém smyslu klasický, ale přesto je v něm tolik prvků, které jsem nikde neviděl. Koncept stárnutí je vytěžený do poslední kapky (minimálně stejně dobře jako v Interstellaru) a finále je na jednu stranu optimistické, ale na druhou krutě realistické. Prápůvod všech válek v nejčistší podobě. Van Oppenova kresba v jistém směru nezastarává, má vyloženě urbanistický nádech. Mistrovské dílo právem.
Opět v MDEKu další poctivé sci-fi s krásnou kresbou. Zajímá mě původní knižní verze, protože komiks mi přišel moc rychlý a přál bych mu tak dvojnásobný rozsah. Téma i hlavní myšlenka věčné války, která vlivem plynutí času během interstelárního cestování trvá snad tisíc pozemských let, ačkoliv se přitom odehrává během jednoho lidského života, je poutavé a poctivě žánrové. Kresba se k tomu skvěle hodí a je svérázná a originální, zvláště úchvatná je při ztvárnění vesmírných lodí.
Nejprve jsem k tomu přistupoval trochu s odstupem, ale jen po několika stránkách jsem hltal celý příběh a jeho hloubku. Kresba úžasná, pro sci-fi jako dělaná.
Zpočátku mne nejvíc zaujala kresba. Mám rád tenhle styl s jednoduchým barvením a spoustou detailů a také velkým množstvím oken. Příběh mne zaujal až později. Pečlivé vyprávění veterána, který přežil velmi podivnou válku lidstva a mimozemské civilizace, která se díky častým nadsvětelným skoků protáhla na několik století a skončila stejně tak rychle jako začala. I přesto, že jde o scifi, kniha krásně ukazuje jak taková válka a armáda fungují z pohledu pěšáka. Výcvik, přesuny, všudypřítomná smrt, cestování do neznámých končin. Bojování proti někomu a za něco co je většině vojáků obvykle zcela ukradené a potom "slavné" návraty do vlasti, která ale už třeba vyznává zcela jiné hodnoty. Těžko se někomu kdo umí jen bojovat a svět který opouštěl už nezná, zařazuje do společnosti. Nezbývá, než si celé kolečko zopakovat. Hlavně ať se kouří z hlavně...
Knihu jsem zatím nečetl, takže nemám srovnání s psanou verzí, ale komiks se moc vyvedl. Skoro nikdy nečtu předmluvy, zde se jedná spíš o takový prolog přímo od autora a ani nevím jak, najednou jsem ho četl a ten mě okamžitě probral a na další čtení dostatečně naladil. A to dvěma nenápadnými postřehy v textu.
Prvním je to, že snad poprvé není Vietnam popsán pouze jako pohřebiště nebohých Američanů, kteří zachraňovali svět před komunismem, ale jako malá ubohá země, které je vnucovaná vůle USA a která trpí pod nesmyslnou agresí několika válkychtivých jestřábů proti většinové vůli amerického lidu.
Ještě větším a příjemným překvapením pak bylo suché autorovo oznámení, že stejně jako v jeho příběhu, tak i ve Vietnamu válka začíná jako reakce na útok, ke kterému nikdy nedošlo. Zde Haldeman naráží na falešnou záminku k válce, která se udála v Tonkinském zálivu a na jejichž základě Amíci rozpoutali konvenční i chemická jatka, za která se nikdy neomluvili a u kterých zahynuly asi čtyři miliony lidí a tři země byly zabombardované do doby kamenné. Ostatně tato “taktika“ vylhané zámiky k válce je s velkým úspěchem používaná dodnes. A i když tupá lůza v ulicích nemá s těmito dobyvačnými dobrodružstvími americké administrativy na cizích územích pochopení, je taky zřejmé, že neví nic o geopolitické a surovinové strategii. Tak ať si klidně řve! Zdá se, že od Vietnamu k Iráku a dále se toho v podstatě moc nezměnilo. Vojáci byli do profesionalizace armád samozřejmě a bez debat nedobrovolní chudáci v takových podnicích, ale snad veškerá literatura a kinematografie okolo Vietnamské války se točí pouze ohledně traumat amerických vojáků, kterých tam umřelo cca 60 000 oproti milionům asiatů. Napsal nebo natočil někdo někdy něco z pohledu utrpení Vietnamců, Kambodžanů a Laosanů? O těch milionech litrů chemických zbraní, které jim nasypali do džungle? O tom, že dodnes se potýkají s následky toho barbarského bombardování nejen chemickými zbraněmi, že i po padesáti letech se stále rodí postižené děti atd, atd..? Nejsem si jist. Kdo by si chtěl trochu podrobněji počíst o nezcela známých skutečnostech této války, nechť zadá do vyhledávače “Válka, která neskončila“, což ve finále velmi vtipně koresponduje s názvem tohoto komiksu, ač se o vtipné čtení vůbec nejedná. Tak snad jsem trochu podráždil jednoho zdejšího kolegu, který rád čte moje komenty;) a můžeme jít dál.
Od této chvíle jsem byl zajatcem této výborné knihy. Myslím, ač jsem to naštěstí nikdy nezažil, že realitu války a navíc v kosmu popisuje Haldeman skvěle. Ta bezmoc a odstřihnutí od života, tupé poslouchání hloupých rozkazů, buzerace, smrt, nekonečné temné prázdno, temno a deprese. Nevím, jestli to bylo záměrně, ale emoce ve tvářích jsem zde jaksi nenašel, odosobnění člověka od sebe samého a okolí je ztvárněno dokonalé. Návraty jsou pak stejné jak to pospal Lem ve svém “Návratu z hvězd“ – lidé se už nejsou schopni zařadit do úplně cizí společnosti s jinými hodnotami a čím z delší cesty se vracejí, tím je to hlubší. Ideální homosexuální klonovaná společnost oddávající se nekonečným rozkoším a zábavě mi pak trochu evokovala Huxleyho “Konec civilizace“. Nevím proč, ale z té kresby na mě dýchala sentimentalita dětství, asi jsem někde jako děcko shlédl tuto osmdesátkovou kresbu, hodně vzdáleně jsem viděl Kobíkovu Galaxii. Vzhledem k tomu jaký záhul měli všechny hlavní i vedlejší postavy, ten happy end na konci bych vůbec nečekal, ale přece jenom je zasloužený, aspoň v komiksu něco dopadlo dobře. Já jsem moooc spokojený, potvrzuje se mi, že MDEK je jednou z nejzdařilejších sérií co tu vychází. Už jsem to dočetl asi před třemi týdny a furt to ve mne rezonuje, byl to zážitek. Fakt!
Nevím proč ji mám v paperbacku, musím ho prodat a koupit si ještě rychle vázanou verzi, dokavaď je k sehnání.
Jako kniha to asi funguje, jako komix už méně, na druhou stranu, pokud člověk neočekává nic světoborného a ponoří se do příběhové linky, odpustí místy dost nudnou kresbu, tak se tím dá zaplnit několik večerů. Dám tomu ještě druhou šanci.
Armáda je nelidský moloch, který se musí postarat o tisíce, někdy i miliony svých členů. Musí jim zajistit jídlo, šaty, munici. Nic mohutnějšího lidské dějiny nepoznaly. A v tomto obřím soukolí je jedinec ničím, tady jsme nejpodobnější mravencům. A o tom, pro mě, Věčná válka je. Není to vyloženě antimilitaristický román, je to spíš příběh jednoho takového kolečka. Mandella se v podstatě proti armádě ani nijak nebouří, přijímá ji jako součást svého života, byť by dal přednost tomu, aby ji nepoznal. Boje ani nejsou ve válce to nejdůležitější, většinu času vyplňují přesuny, výcvik a nebetyčná nuda. Děj je vhodně doplněn Marvanovými obrázky, ale přesto mu něco chybí. Zůstává jaksi plochý a brzo po přečtení se prostě vypaří z hlavy.
„Politici dávali jednoznačně přednost tomu, aby nepoddajná individua šířila civilizaci někde mezi hvězdami, než revoluci tady dole na zemi.“
Komiksová adaptace slavného sci-fi příběhu. Na úvod přiznám, že mě to bavilo mnohem víc než původní novela. Nebo jsem možná po všech těch letech schopný vidět víc než jen ten silný protiválečný apel spojený s autorovými zážitky z války ve Vietnamu. Dnes na mě příběh působí jinak, hlouběji, silněji. Více jsem vnímal ten přesah do politicko-společenské a civilizační roviny – vládní tyranie, globální vláda, sociální skóre, nesvoboda, cenzura, manipulace, civilizační potíže spojené s hrozbou přelidnění, environmentální hrozby, vojáci = otroci, to vše tam lze nalézt. Ten protiválečný apel tam samozřejmě je také. Celkově to na mě působí mnohem silněji než před lety.
Komiks je v každém případě parádní, kresba je syrová, explicitní, expresivní. Příběh je jednoduchý, zásadním aspektem jsou relativistické časové skoky, které mě nepřestávají fascinovat. Vlastně je to celé svým způsobem dost depresivní, samé ztráty, samí mrtví. Nekompromisní smrt je na každém rohu, na každé stránce, je náhodná, nevybíravá, všeobjímající, přesně taková, jaká by byla ve skutečné věčné válce. Prostě válka, netřeba dodávat nic dalšího. Doporučuji čtenářům předlohy i všem ostatním.