Mitra a hůl

11.02.2021

Je to tak trochu utopická vize, která reflektuje vývoj v Církvi v několika posledních desítkách let po zavádění ne vždy uvážených reforem, zejména v oblasti ústředního bodu svátostného života - mše svaté. Jedná se o vývoj, který má řadu důsledků do celého života Církve svaté, které mnozí z nás vnímají jako negativní. Děj se odehrává v jedné fiktivní diecézi, jejíž biskup se rozhodl opustit reformy posledního koncilu zejména v oblasti obřadu, a zachovat mši svatou v podobě, jak byla sloužena po celá staletí. Knihu ocení ctitelé krásy tradiční liturgie a Církve takové, jakou ji znali v dobách svého dětství a mládí, kdy víra v základní pravdy víry, tak jak jsou shrnuty v Desateru, nebyla zpochybňována různými nejednoznačnými a zavádějícími výklady, a to v některých případech i od autorit, od kterých bychom to nečekali.

21.12.2020

Kniha je poutavá nejen svou epistulární formou, ale především na výsost zajímavým tématem. Vždyť koho z tradičně smýšlejících katolíků by někdy nenapadlo, jak by vypadal návrat tradičních mší do farností. Bryan Houghton nám zde nabízí svůj pohled, přičemž je třeba mít na paměti, že originál vyšel v sedmdesátých letech, a proto autor nemohl znát Summorum pontificum, Traditionis Custodes, vývoj FSSPX, vznik FSSP atd.
Biskup Forester, „hlavní hrdina“ románu, na sklonku svého života vydává okružní list kněžím své diecéze, v němž dovoluje sloužit tradiční mši svatou při současném zachování Novus ordo. Ovšem postup vracení mše svaté všech věků není, alespoň dle mého názoru, úplně šťastný. Mám na mysli zvláště ad hoc vytvořenou hybridní mši – zjevně inspirovanou přechodnou podobou mše mezi lety 1965 a 1969. Tato reforma reformy, ač míněna dobře jako úprava hlavních nedostatků Novus ordo, by však z dlouhodobého hlediska neobstála.
Domnívám se, že mše svatá má být sloužena výhradně podle schválených liturgických knih – tedy kompletní tradiční mše svatá bez čtení v národních jazycích přímo ve mši a s Confiteor před přijímáním.
Čtenáře může překvapit, že ze strany Říma nedošlo proti biskupu Foresterovi k žádnému zásadnějšímu výpadu. Lze však očekávat, že kdyby biskup žil déle, stihl by ho podobný osud jako v knize často zmiňovaného arcibiskupa Lefebvra...