Mizení Sybil Joinesové
Shelley Jackson
Odborná škola pro duchomluvné a ústoslyšící děti. Smrt je dobrodružství. Gotický paranormální horor o prolínání světa živých a mrtvých. Jedenáctiletá Jane Grandisonová, ztrápená svým koktáním, sedí na zadním sedadle auta a v ruce drží neobvyklý dopis. Podle něj má od nynějška žít a studovat v Odborné škole Sybil Joinesové pro duchomluvné a ústoslyšící děti. Škola založená v roce 1890 je na první pohled útočištěm pro děti, které se touží zbavit své vady řeči. Ovšem Sybil Joinesová, zvaná také jen Ředitelka, má následkem svého prokletého a tragického dětství poněkud jinou představu. Tato průkopnice v oboru nekrofyziky totiž hodlá „dar“, jímž oplývá ona i její studenti, náležitě využít. Prostřednictvím svého koktání a zadrhávání dokážou vyvolávat hlasy duchů hovořící ze světa mrtvých, ze světa, jejž sama Ředitelka navštěvuje, jak se jí zlíbí. Jednoho dne ovšem zmizí jedna ze studentek, událost přiláká pozornost rodičů i policie a všechno se radikálně začíná měnit… Nový román známé americké autorky Shelley Jacksonové představuje vzrušující zkoumání života po smrti a přelévá se přes proměnlivou hranici mezi světy živých a mrtvých. Je vyprávěn prostřednictvím teoretických spisů o nekrofyzice, Ředitelčiných depeší ze světa mrtvých a zápisků Jane Grandisonové o tom, jak plynul její školní život, v němž se stala novou stenografkou a ústřední postavou jak současného, tak i budoucího dění v Odborné škole. Nejdivnější kniha roku 2021.... celý text
Přidat komentář
Na knihu jsem se původně těšila a vrhla s očekáváním pěkné duchařiny a příběhu ve stylu Sirotčince.S ním to má společné leda tak dobové fotografie.Jinak velké zklamání.Nenapadá mě nic než Bizár s velkým B,občas lehce nechutný,chaos a nuda.V knize jsem se místy ztrácela,nevěděla jsem,kdo zrovna co vypráví případně komu patří zápis,zapomněla jsem komu patří ta mužská postava (učitel či kdo),zdlouhavé pasáže jsem nakonec přeskakovala a díky tomu se prokousala na 60% (eReading v mobilu stránky neukazuje).Určité plusové body za mě jsou za neobvyklé a někdy poetické příměry,ale i tak - nuda,nuda.Někomu se kniha líbit může,já jsem se rozhodla se dál netrápit.
Fascinujícími nápady nabitý příběh o komunikaci s mrtvými. Oceňuji představivost autorky. Kniha je vyprávěna formou zápisů, dopisů a všelijakých dokumentů v kombinaci s vyprávěním o škole, ředitelce a nové žákyni. Psaná je docela zvláštně (prohodit samu sebe sebou samou). Závěr je místo písmenky napsán ektoplazmoglyfy - vyvrhnutými ústními objekty.
Při dočtení této knihy - a rozhodně ne jak náš editor ponouká na jeden zátah - mám vlastně jen jeden podstatný dotaz. Proč tu od autorky nebylo přeloženo víc knih proboha??!
A že toto byl zvláštní projekt to uznávám, ovšem jediný nedostatek pro mě byla kurzíva, která občas na přeběleném papíru nedělala dobře. Jinak formát i obsah je svižný a zajímavý, tak zajímavý, že pokud se zorného pole dostane nějaký kamínek je kolem vás široký prostor a daleký horizont kam v knize muzete zaletět.