Mladí romantici

12.04.2023

Poctivě a pečlivě zmapovaný kus literární historie formou propojené mozaiky životních příběhů, stojících za jmény známými ze školních hodin...a toto podání má smysl i účinek, je-li suchopárným informacím dodán celkový kontext vzájemných ovlivňování osudů i tvorby.
O dramatičnost téměř beletrického vyprávění se starají především samotné postavy autorů, potažmo životní zvraty, které je potkaly, autorka se drží v rovině doložitelného, není -li to možné, spekulace jsou přiznané a velmi střízlivé...a soustředí se na rekonstrukci té pavoučí sítě jejich vzájemných vztahů, svébytnou filosofii a literární proud, které spoluutvářely a na nečernobílé portréty jednotlivých složitých osobností.

01.01.2023

Knihu, kteroužto lze považovat za skrytý šperk v regálech levných knihkupectví, uvádí Keatsův citát "Pavučina našich životů je tkána z mnoha vláken", který vznikl mimoděk v dopise. Daisy Hayová následně sleduje jednotlivá vlákna jedinců, vzájemné proplétání svazků tvořících onu výslednou pavučinu spolku, kterým bylo v tehdejší současnosti převážně pohrdáno, ačkoliv se výsledná díla trvale a pevně zapsala do světové literatury. Fascinující příběhy opětovně potvrzující mou oblíbenou filozofii, že za každým velkým (i malým dílem) se skrývá spousta bolesti. Příběhy plné velmi hlubokých tragédií, extrémních emocí širokého spektra, vzájemných vlivů dobrých i špatných, odloučení i návratů, snahy o oproštění se z konvencí společnosti, síly individua. Ohromující drama zahrnující zhruba patnáct let první poloviny 19. století. Daisy Hayová svým debutem předložila čtenářům skutečnou lahůdku. Takové příběhy by se měly vyprávět v hodinách literatury místo slabých snah o výklad jednotlivých děl. Takové příběhy dovedou nadchnout, pohltit, vyvolat emoce i zájem. A věřím, že právě tyhle příběhy dokáží pohnout k čtení děl z životů vzniklých.

Kniha je čtivá, kdy autorka má příjemný vyprávěcí styl, přičemž dokáže skloubit mnoho skutečností na relativně malém prostoru. Je fakt, že pokud jsou čtenáři hlavní hrdinové nepříliš známí, může se v knize občas poněkud ztrácet. Ačkoliv se pravděpodobně nenajde příliš lidí, kteří by nikdy nezaslechli jméno lorda Byrona, Percy Bysshe Shelleyho, Johna Keatse či některého z nich nebo jména dalších, kdo v knize vystupují. Daisy Hayová jejich životní cesty rekonstruuje především na základě dopisů, deníků, novinových článků a kritik, což hovoří jednak o poctivosti autorčiny práce, ale také o síle i velikosti korespondence aktérů. I s rozbory některých děl. Už v tom je spousta romantického kouzla, které je v době digitální neopakovatelné. A pokud autorka zmiňuje pochybnosti, spekulace nebo nejasnosti, dává to otevřeně najevo s případnými odkazy na to, odkud se daná teze objevila. Zároveň a hlavně kniha není vědeckou publikací, tudíž je skvěle stravitelná pro kohokoli, komu bude jistě skvělým doplňkem v knihovně, má-li ve své sbírce díla Byronova, Shelleyho, Keatse nebo Mary Shelley a dalších.

Nakonec ještě konkrétněji k obsahu. Knihu jsem si pořídil kvůli tématu, které zahrnuje. A to především kvůli osobnosti Mary Shelley, jejíž životní pouť je ohromujícím příběhem. Vedle Mary, která nebyla autorkou pouze Frankensteina, jak by se bylo mohlo zdát, se pro mě staly největšími osobnostmi další ženy, především Maryina nevlastní sestra Claire a slečna Elizabeth Kentová - všechny živoucím odkazem Wollstonecraftové. Jejich vlákna a svazky byly těmi nejsilnějšími a v mnohém nejpřekvapivější. Za to největším padouchem byl opět Shelley, k jehož osobnosti dlouhodobě cítím poněkud despekt. Percy byl v několika smyslech naprosto destruktivní osobností, která kolem sebe šířila tragédii a zmar, často s nedozírnými následky. Bohém, jehož životní filozofie a způsoby mi nedokážou imponovat. I svou negativitou přesto dokázal stvořit dvě velké osobnosti a ovlivňovat trvale jejich osudy. Těmi byly právě Mary a Claire. Romantismus temných odstínů.

25.10.2022

Kniha se mi dostala do ruky náhodou a nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Životní příběhy okruhu básníků, které jsem dosud znala jen z učebnic literatury, jsou neuvěřitelně pohnuté. Autorka je líčí na základě dochované korespondence, pamětí a dalších výzkumů. Z těchto pramenů se jí podařilo poskládat velice barvitý příběh, který mě v mnohém překvapil. Přesto se zdržela bulvárnosti. Uvádí i některé domněnky, vždy je ale řádně podloží prameny a řadu z nich uvádí na pravou míru.
Líbilo se mi také její porozuměním k jednotlivým osobám, není zde žádný padouch byť mnozí z nich v průběhu let chybovali či se chovali špatně. Asi jako každý z nás.

20.02.2020

Zbožňuju Mary Shelley a když jsem narazila na Mladé romantiky, tak jsem si říkala, že to je ono. Tohle prostě potřebuju. Jenže pak se ukázalo, že veškerá čtivost knihy se zapomněla kdesi u Ženevskoho jezera. Než jsem se odhodlala k tomu, abych ji dočetla, tak jsem si odskočila ke třem dalším. Byl to boj a také velké zklamání. Navíc se autorka často zapomínala a čtenáře zahrnula hromadou informací, které člověka spíš zdržovaly, než aby pohnuly s dějem. Nebudu lhát, bylo tam několik světlých okamžiků a samotné téma je taky velmi zajímavé, ale uchopené dost tragicky.

Bohužel tuto knihu odkládám jako nedočtenou. A přitom to, co jsem zvládla přečíst, mne fakt bavilo. To, co mne na knize bavilo, je zároveň důvodem, proč knihu odkládám a nedočítám. Kniha mne bavila, protože tak moc detailně popisovala životy hlavních hrdinů a protože mne bavilo to sledovat. Ale čím hlouběji jsem se nořila do příběhu, tím víc jsem to začínala vnímat jako překážku. Je to tak detailní, že jsem se v tom začínala trochu ztrácet; člověk spoustu věcí zapomene. A když se tam objeví jméno, které jste naposled viděli před 50 stranami, tak si ty souvislosti prostě nepamatujete, kolik dalších informací vám tam autorka mezitím stačila naservírovat. Aspoň já s tím teda měla problém, a pak jsem se cítila kvůli tomu ztracená a frustrovaná. Tenhle druh literatury asi bohužel není pro mne... Je mi to tak trochu líto, že knihu nedokážu dočíst, protože si s tím autorka určitě dala děsně moc práce, poskládat tolik informací dohromady. Za to má jistě můj obdiv, ale já to bohužel asi neumím ocenit tím, že bych to dočetla...