Mladík / Událost
Annie Ernaux
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/554416/bmid_mladik-udalost.jpg
4
144
144
Jako studentka si nechala vzít dítě, coby profesorka vzbudila pohoršení. Formující prožitky slavné průkopnice žánru autofikce, přetavené do dvou nevšedních novel. „Prožijeme-li něco, ať už je to cokoli, získáváme nezadatelné právo o tom napsat. Neexistuje částečná pravda. Pokud totiž svou zkušenost nevylíčím beze zbytku, se vším všudy, přispěji k zastírání reality, v níž žijí ženy, a podpořím svět, v němž dominují muži.“ Touto premisou se uznávaná francouzská spisovatelka řídí celý život – výsledkem jsou ojedinělá literární díla jako světoznámé Roky nebo prózy Mladík a Událost. V první padesátiletá autorka vypráví o milostném vztahu s mužem o třicet let mladším, který jí umožnil návrat do časů vlastního mládí. V druhé se za pomoci deníkových zápisků vrací do roku 1953, kdy jako zoufalá třiadvacetiletá vysokoškolačka podstoupila nezákonný a traumatizující potrat. V obou případech líčí tyto události s osobitým stylem, ohromující otevřeností a záviděníhodným nadhledem.... celý text
Literatura světová Novely
Bude vydáno:
2025
,
OneHotBook
Originální název:
L'événement / Le jeune homme
Interpreti: Taťjana Medvecká
více info...
Přidat komentář
chvíľu som váhal, či štyri, či päť. ale surovosť Udalosti vyvážila načrtnutého Mladíka, ktorý bol vlastne iba predskokanom - úvodom k tomu, čo chcela autorka povedať.
brutalita jej výpovede mohla šokovať verejnosť v čase prvého vydania, odvtedy svet pokročil a takéto „dojáky“ s ním už nič nerobia, zažil omnoho drsnejšie udalosti.
napriek tomu všetkému klobúk dole pred autorkinou silou vypovedať o stave spoločnosti v čase, keď tá spoločnosť nechcela o sebe nič (zlé) počuť.
Ubírám jednu hvězdu jen z lítosti nad tím, že se povídce Mladík nedostalo takového zpracování jako následující Události (nic na tom nemění fakt, že posloužila jako prolog).
Úzkost, opovržení okolím a především neúprosně ubíhající čas charakterizují druhou povídku. Nedokážu si představit tlak, pod kterým se autorka v onom období nacházela, do nebe volající nezájem veškerých lékařů, pocit ponížení a zoufalství, když se ani z řad blízkých nenabízí jediná pomocná ruka. Ve velice intimní podobě autorka vyjádřila noční můru (a zároveň i zoufalou realitu) mnoha žen po celém světě. Téma v současné době bohužel znova aktuální.
Mladík - svižná povídka, ale nezanechala ve mě nějaký hlubší dojem.
Druhá část - Událost ----Nemám slov. Strhující zpověď.
Ubírám jednu hvězdičku za povídku Mladík. Ta v porovnání s Událostí nedosahuje takových kvalit. Ale pojďme popořadě; Spisovatelku Annie Ernaux sleduji od udělení Nobelovy ceny za literaturu. Popravdě jsem o ní do té doby neslyšel. Její knihy (pokud je mi známo) u nás nevycházely, až do doby, než se toho ujalo nakladatelství Host (děkuji!). (Pokud se pletu, opravte mě, prosím!)
Nejprve jsem přečetl knihu Roky; ta mě zaujala (jak formátem, tak obsahem). Přesto si myslím, že A. Ernaux sedí více kratší formát, viz Mladík/ Událost.
Povídka Mladík byla zajímavou sondou do myšlenek ženy, která má vztah se mladším muže, potažmo studentem. Bylo zajímavé sledovat, jak se jejich myšlení rozchází a jak se v podstatě spojuje jen fyzická láska. A. Ernaux sice píše, že se navzájem "obohacovali". Z textu však vyplývá, že to byl "neproporční vztah", ze které musel jeden brát více než druhý.
Povídka Událost se už nesla v jiném duchu; musím říct, že tento text mě velmi oslovil (možná i že jsem ho četl v tomto věku?). Dilema mladé ženy, která otěhotní a která usiluje ze všech sil o potrat v tehdejší Francii, mě uhranulo. Možná to bylo i tím strohým stylem, který autorka používá. Naturalistické popisy potratu a pocitů tím spojené dodává příběhu autenticitu. Autorka uvádí, že tento text psala v roce 1999, tudíž s dostatečným odstupem.
Čtenář může tedy sledovat, co všechno tato "událost" v ženě zanechá i po tolika letech. Nedivím se však strohému stylu vyprávění - věrně koresponduje s jejím odhodláním a fyzickou i psychickou sílou.
Doporučuji!
Tuto útlou knížečku jsem měla přečtenou během chvilky. A mám z ní takové rozporuplné pocity. První příběh Mladík mě moc neoslovil. Druhý příběh Událost byl opravdu zajímavý. Sledovat řešení nechtěného těhotenství v době, kdy byly zakázané potraty, bylo neskutečné. Ale musím přiznat, že to bylo všechno popsáno pro mě hodně chladnou formou. Každopádně minimálně tento druhý příběh stojí za přečtení.
Silné, strohé, úderné, dojemné. Mladík mi poskytnul vhled do mezigeneračního milostného vztahu, o kterém bych si nikdy netroufla říct, že by mohl nějakým způsobem fungovat byť jen pár dnů. Potom lup, malý střípek, zmínka o nemocnici, a ocitáme se v příběhu Události. Zajímavě propojené. Událost byla líčena velmi odosobněně, přesto mi při čtení přestalo chvílemi bít srdce a některé momenty mě doslova přibily k židli.
"Na záchodě na kolejích jsem porodila zároveň život i smrt."
Annie Ernaux je bezpochyby jedním z mých největších objevů tohoto roku. Důkaz toho, že k napsání dechberoucí knihy nemusí být popsány stovky stran. 95%
Wau, tak tohle jsem nečekala. Je to pár dní zpátky, co jsem od autorky přečetla knihu s názvem Paměť dívky. Kniha mě nenadchla, ale autorka je držitelkou Nobelovy ceny za literaturu, musela jsem tudíž zkusit i jiné dílo od ní.
A Mladík / Událost je jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla. Ještě jsem nezažila, že bych na autora takovýmto způsobem změnila názor. Opravdu z nuly na sto. Knížka je syrová, dojemná a nejednou mě rozplakala. Zabývá se náročným tématem, o kterém je ale potřeba mluvit. A autorka toto téma pojala bravurně. Nesčetněkrát mě během čtení mrazilo v zádech.
Od autorky jsem ještě nečetla Místo / Obyčejná žena a Roky. A pokud budou tyto knihy stejně tak skvostné jako Mladík / Událost, tak jsem si našla novou oblíbenou spisovatelku.
Mladík / Událost se rozhodně objeví v nejlepších knihách za rok 2023. A pocitově ji stavím určitě i mezi jedny z nejvíce hlubokých knih, co jsem vůbec kdy četla.
Pokud autorku neznáte, knihu Vám opravdu vřele doporučuji.
Ďalšie autobiografické dielo od Annie Ernaux vydané v češtine. Tentokrát o dvoch témach, a to Mladík- o jej milostnom vzťahu s mužom, ktorý by mohol byť jej synom, a Udalosť o jej skúsenosti s potratom v 60.rokoch.
Ernaux tieto dve skúsenosti popisuje vecne, stroho, bez pátosu. Ide až na dreň, čo sa týka úprimnosti. Nerobí okolky, je priam až chladná. Jej snaha je sprostredkovať túto skúsenosť pre čitateľa za každú cenu. Čítajte Ernaux, je to úplne iné čítanie!
Francouzskou spisovatelku Annie Ernauxovou (*1940), nositelku Nobelovy ceny za literaturu (2022), jsem si docela oblíbil, po románových pamětech Roky a prózách Místo, Obyčejná žena a Paměť dívky jsem si přečetl i zatím poslední u nás vydané prózy Mladík a Událost, které vyšly v jednom svazku (přeložil Tomáš Havel, vydal Host, 2023). Krátká próza Mladík (2022) je reminiscencí vztahu padesátileté spisovatelky a učitelky a o třicet let mladšího studenta. V úvodu stojí věta, která vlastně charakterizuje celou tvorbu Ernauxové: „O čem nenapíšu, to se nezavrší a zůstane jen prožité.“ O vztahu se studentem autorka píše: „Vytrhoval mě z mé generace, aniž jsem patřila k té jeho.“ Ráda o sobě uvažovala jako o té, „která ho může změnit“. Na jejich vztah se dalo pohlížet z hlediska zisku: „Já dostávala rozkoš, znovu jsem prožívala to, o čem bych si už bývala nepomyslela, že ještě někdy prožiji. On díky mně mohl cestovat, nemusel si hledat práci, kvůli níž by na mě neměl tolik času. Považovala jsem to za férový obchod, za výhodnou směnu, tím spíš, že pravidla jsem určovala já.“ Z příběhu se dalo vytěžit víc a je škoda, že mu autorka nevěnovala větší prostor.
Mnohem hlouběji se Ernauxová dostala v jedné ze svých nejlepších próz, v delším textu Událost (2000) o traumatu spojeném s pokoutním potratem, který podstoupila jako studentka v roce 1963, kdy jí bylo 23 let, otěhotněla, ale dítě ještě nechtěla; a potraty byly tenkrát ve Francii zakázané. To trauma v ní bylo dlouho a je napořád: „Kolem té životní události obcházím celé roky. Když se v nějakém románu dočtu o potratu, rozruším se tak, že nic nevidím, na nic nemyslím, jako by se slova okamžitě měnila v surové pocity.“ Když na to období vzpomíná, v duchu se jí vybavují literární odkazy jako „plavba“, „mimo dobro a zlo“ nebo „cesta na konec noci“. Působivá směs vzpomínek na ony traumatické dny kolem potratu a hledání andělíčkářky, kdy autorka nevynechává žádné detaily, a současných komentářů a úvah byla v roce 2021 zfilmována a film byl oceněn Zlatým lvem na festivalu v Benátkách.
Mé první setkání s Annie Ernauxovou a já nechápu, že jsem se k její tvorbě nedostala už dřív. Neskutečně talentovaná žena, která má obrovský cit pro jazyk. To jak dokáže lehce, jednoduše ale přesně vystihnout danou situaci mě nepřestává fascinovat.
Vztah padesátileté ženy s velmi mladým mužem i zkušenost s potratem v 60. letech minulého století ve Francii, jsou autobiografické příběhy, které s námi autorka sdílí s elegantní upřímností. Cením odvahu, se kterou se autorka vydala poodkrýt svoji citlivou minulost. Přestože pro mě do teď byla neznámou osobou, její výpověď (zejména v Události) se mě dotkla a myslela jsem na knihu ještě nějaký čas po dočtení.
Při čtení se vynořilo tolik témat, nad kterými čtenář může přemýšlet, které autorka jen lehce naťukne, ale nepodsunuje. Tu lehkost obdivuji. Mladík i Událost jsou silné příběhy, které se snadno čtou, ale těžce prožívají a mě ponoukly k tomu si přečíst i další tvorbu, která u nás v překladu autorce vyšla.