Mladý muž & bílá velryba
Vladimír Páral
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/106849/bmid_mlady-muz-bila-velryba-106849.JPG
4
414
414
Dobová anotace: Kniha jednoho z našich nejčtenějších a nejdiskutovanějších moderních autorů minulého století podržuje z jeho předchozího cyklu severočeské dějiště i čas příběhu, který se i zde rozbíhá "právě v době, kdy čtenář bere knihu do rukou". V devětadvaceti horkých červnových dnech se odehraje drama čtyř osob, dvou půvabných chemiček z Prahy, rezignovaného Viktora Pance, který urputně hájí svůj vnitřní klid, poněvadž věří, že jeho život již skončil - a mladého vášnivého Břeti, jehož naopak týrá pocit, že "málo žije"... a který se proto vydává ze své každodennosti na velký lov bílé velryby. Sugestívně napsaná próza rozehrává plnou škálu známých Páralových prostředků, z nichž nikoliv poslední je jeho humor a ironie, avšak svým velkým poselstvím vystupuje z řady předchozích autorových knih a znamená vyvrcholení jeho dosavadního díla.... celý text
Přidat komentář
Dnes už lze knihu řadit ke klasice moderní české literatury. Výborný příběh - stále má co říct.
(SPOILER) Moje nejoblíbenější Páralova kniha. Na rozdíl od popisování partnerského stereotypu se věnuje životní motivaci lidí v různé fázi života a sleduje její proměny v důsledku vzájemných interakcí. Edita, která city obětovala kariéře, se rozhodne zahodit celou kariéru, kvůli Břeťovi. Toho ale její předchozí zarputilá cesta za kariérou stojí život. Vika Břeťova smrt do života naopak vrátí. Větší prostor než dějová linka dostal popis myšlenkových pochodů hlavních postav. Ačkoliv byla kniha zdařile zfilmována, je podle mého názoru nezfilmovatelná. Ve filmu totiž chybí právě myšlenkové pochody postav.
Četl jsem to kdysi, když jsem byl v učení. Bylo to pro mě jako zjevení... Styl psaní, dialogy, vztahy... Co jsem to vlastně do té doby četl? :-)
A potom vznikl film! Ten můžu vidět kdykoli. Dobrá látka, skvělý film.
Příjemné čtení. Doslova ze života. Kulisy se možná změnily, chemičky zprivatizovaly, lidské vlastnosti stejné zůstanou.
Životní drama čtyř lidí z jedné severočeské chemičky. Byť se autor kdysi vyjádřil, že tento román „o smyslu života, který lze nalézt v práci“ napsal ze strachu, aby nebyl zakázán, podle mne patří mezi to nejlepší, co Páral vytvořil. Typický rozpor mezi dvěma životními koncepcemi se tu odráží v postavě vyhořelého Viktora, který si zatvrzele hájí svůj klid, a na druhé straně v postavě mladého a ambiciózního Břéti, jehož touha po životě a snaha něco dokázat a něco znamenat stojí zatím na startovní čáře. Mezi nimi pak krásná, ale kariéry chtivá chemička Edita, kdysi patřící Viktorovi, nyní podléhající kouzlu zářivého mládí v podobě Břéti. Hon na bílou velrybu – životní cíl a smysl – může začít.
Malý chemický epos, jak stojí v úvodu. Já doplním, román o lásce, o lidech, o vztazích, o chemičce a o bílé velrybě. Dle mého je toto nejlepší počin Vladimíra Párala. Stejně kladně hodnotím i zfilmovanou podobu. Knihu si dávám do doporučených.
Pro Páralovu tvorbu nejsem patrně ta správná cílová skupina, ale tahle kniha je výjimka, která potvrzuje pravidlo. Nikdy bych neřekla, že se dá vykreslit prostředí chemičky a chemických procesů tak poeticky. Za mě krásná kniha, ke které se čas od času vracím. A film byl taky moc povedený.
Dramatický příběh s autobiografickými rysy, čtyř lidí z prostředí chemické továrny o složitých vztazích s ironii i humorem typicky Páralovým. )))
Filmové zpracování se skvělým Eduardem Cupákem se mě také líbilo.
Dokonale vykreslené charaktery postav, bohužel už ne tak povedený děj. Přečteno na dovolené, kde se přečte vše, ale znovu to už číst nepotřebuji.
Super klasika, která je velice čtivá, moje čtenářské srdce zasáhla a určitě to není moje poslední přečtená Páralova kniha.
Pro mě nejlepší kniha od Párala, co jsem zatím četla. Chystám se podívat i na film, ale mám obavu, abych nebyla zklamaná...
Nejprve jsem četla knihu a pak viděla film. Kniha ale byla podstatně lepší, i když film také nebyl špatný.
V rámci páně Páralovy tvorby možná trochu podceňovaná kniha. Jenže já ji mám moc rád: ono totiž napsat příběh o veskrze kladném - a navíc socialistickém! - hrdinovi, který přesto nevypadá jako pitomec - klobouk dolů!
Každý normální muž někdy loví svoji bílou velrybu, ale žádný ji nikdy neuloví, protože cílem je lov, nikoliv Moby Dick! Proto Břeťa i Viktor nemohli dopadnout jinak :-)
Hmmmmm pán Páral mi urobil radosť dvoma knižkami, čo napísal. Toto je jedna z nich. Ľahkosť, akou vie načrtnúť povahy svojich postáv, nehoráznosť, s akou ich nechá konať. Nie, nebudem v tom hľadať nejaké hlbočiny, dobre sa to čítalo, príjemne sa pri tom dalo oddýchnuť. Fajn kniha. FAJN je najpresnejšie slovo.
Další skvělá kniha od Vladimíra. Někdo v nich nevidí hloubku, já ano:) čtivá a vtipná - až na konec, který mě překvapil, protože většina knih končí veseleji. Určitě doporučuji.
Štítky knihy
nevěra zfilmováno česká literatura chemie psychologické romány milostné vztahy továrny Ústí nad Labem mezigenerační konfliktAutorovy další knížky
| 1990 |  Milenci a vrazi |
| 1978 |  Mladý muž & bílá velryba |
| 1988 | Země žen |
| 1967 | Soukromá vichřice |
| 1982 | Romeo & Julie 2300 |
"Štěstí, je přirozeným stavem člověka." (V. Páral)
„Ale musíme-li již odevzdat kus života, není lepší věnovat jej třeba i nešťastné lásce – než například izolaci cholesterolu z lanolinu?“
Páralův vyprávěcí "experiment" - technický styl psaní (jeho hrdinové s technicky schematickými způsoby chování) mám ráda, ve většině (ne ve všech!) jeho knih mi sedne, zobrazuje totiž život ... životy lidí, takové, jaké byly, bez příkas, bez ozdob, autenticky zobrazuje realitu, která je protikladem ke snům - všech hrdinů jeho knih, oni totiž všichni (bez výjimky) sní ... mají představy, touhy, přání, a ty jsou většinou na hony vzdálené skutečnosti.
Takže, co vás čeká ... severočeská chemička, 29 dní a 4 postavy ... a příběh o vyrovnanosti, netečnosti, harmonii, manipulaci a vášni, taky o duševním klidu a intenzivních prožitcích, jako jsou obdiv, radost, bolest ... a láska. Budete tak spolu s hrdiny přemýšlet o životních možnostech, hodnotách, vizích a výzvách ... budete prostě rekapitulovat hodnoty ... a tak život samotný :-).
Čeká vás v podstatě subjektivní vyprávění jednotlivých postav, o jejichž objektivní zhodnocení, se musíte pokusit už vy sami, každý čtenář sám ... dle svého vlastního duševního rozpoložení, či prostě, přístupu k životu ...
„,Co to znamená, když si Edita kouše nehty?ʻ zeptal se mě Břeťa.
,To znamená, že přemýšlí, a je to velice vzácné.ʻ
,Co to znamená, když nedokončí větu a zavře oči?ʻ zeptal se mě později.
,To je ještě vzácnější. To přestává lhát.ʻ
,Co to znamená, když někoho při líbání chytne za obě uši?ʻ zeptal se mě pak.
,To že ti udělala? Ale to tě už miluje jak tenkrát mě...ʻ
,Co to znamená, když pláče s hlavou na někoho ramenu a hned pak se usmívá?ʻ zeptal semě Břeťa naposledy.
To jsem už nevěděl...“
Možná se taky ptáte, co ta bílá velryba? ... samozřejmě, že není náhodná :-) ... že by, symbol velikosti? ... životní zkoušky?
"Ale já chci žít a ulovit svou velrybu " ... a dát tak životu smysl?
„Žít vodu, vítr, hory a oblaka – chcete být šťastni? Žijte stále jednodušší věci.“
... "jaká to úleva, když člověk přestane bejt moudrej!“