Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470645/mid_mleko-a-med-PXg-470645.png
4
1621
1621
Autorka ve své sbírce básní a prózy Mléko a med provádí čtenáře po strastiplných cestách, kterými si musela projít. Je rozdělena do čtyř fází: Zraňovaná, Milující, Opuštěná a Odpouštějící. Hledá v nich způsob, jak se vypořádat s bolestí a nevzdat se. Kniha je doplněná o spoustu krásných kreseb. „(…) i v těch nejtěžších chvílích je dobré nevzdávat se vstát a jít dál protože život má i svou vlídnou tvář a rád vám ji ukáže pokud ji opravdu chcete vidět“... celý text
Přidat komentář
Upřímně? Čekala jsem mnohem víc, ale i přes to jsem ráda za zkušenost si poezii přečíst.
Celkově hodnotím knihu kladně, je velice dobrá zkušenost si knihu pročíst, ale podle toho, že to byl světový fenomén, nebo stále je jsem očekávala od knihy mnohem více.
Poslední dobou se ke mně dostalo několik sbírek, a tahle patří rozhodně k těm nejlepším. Nemůžu se dočkat pokračování - Květy slunce, určitě to bude pecka, jako Mléko a med.
První co mě u této knihy po pár stránkách napadlo bylo proč se tak plýtvá papírem.
Byla to moje první poezie. Druhá půlka byla pro mě lepší. Za mě z knihy nejlepší ilustrace. Zkusím se po čase ke knize zase vrátit.
Mléko a med je příšerně intimní a nesnestelně ženská sbírka básní. Snad se jakési poetično ztratilo v překladu, nevím, nedolehla na mne jakási tíha pocitů, kvůli které bych jednotlivé kapitoly potřebovala trávit delší dobu a vše jsem projela naráz během hodiny. Rupi nabízí verše a metafory, kterým porozumí snad úplně každý a snad ženě se zlomeným srdcem může ulevit, na mne to však celé bylo.. takové nějaké moc sentimentální a prostě...sladké jako mléko s medem. Umím si téma sexuality, ženskosti, opuštěnosti a bolesti představit zpracované... hlouběji. Tak tíživé téma a čte se s takovou lehkostí? Někdy je ale asi jednoduchosti třeba. Nemohu doporučit, nemohu odsoudit.
,,co říci o psaní
když nevím
jestli mě uzdravuje
nebo ničí"
,,jsi jako hadí kůže
co svlékám a přitom
zapomínám
jemné detaily tvé tváře
svlékám
a je to to nejpříjemnější
a zároveň nejsmutnější
co jsem kdy poznala"
Za mě průměr. Druhá polovina byla o hodně lepší ale asi jsem čekala větší bombu, no.
Tak tohle evidentně nebylo pro mě. Očekávala jsem, že se při jednotlivých stránkách zamyslím, něco mi to předá a já nezvládnu přečíst celou knihu na jeden nádech, protože to bude prostě silný. A ono vůbec. V podstatě to obsahovalo jen různé metafory pro sexuální praktiky a všude kolem spoustu chlupů. Krom pár "básní", které jsem si označila mi to celkově přišlo jako zbytečná kniha.
Působivá poezie ženských témat lásky. Rozdělená do 4 částí. Nejlépe ji charakterizuje báseň:
tohle je způsob
jak přežít díky poezii
jsou to hořkosladké slzy
jedenadvaceti let
je to mé srdce
ve tvých dlaních
je to
zraňování
milování
opouštění
odpouštění
Zajímavé rozdělení do čtyř velkých kapitol. Mne samotnou zaujala kapitola "odpouštějící". ;)
nebyla špatná, ale jako básně mi to tedy moc nepřipadalo, zbytečné plýtvání papírem, menší formát by byl lepší a hezčí
Nemám slov. Sbírka básní s jednoduchými a přesto všeříkajícími ilustracemi mi vzala dech. Bytostně jsem prožívala autorčino trápení a zklamání na vlastní kůži. Skoro bych brečela a zároveň jásala nad moudrostí a sílou, kterou kniha oplývá. Nezbývá než doporučit.
Když jsem viděla, jaký má kniha úspěch, chtěla jsem se o tom přesvědčit, jestli je opravdu tak dobrá, jak se říká.
Mám z ní rozporuplné pocity. Kniha je spíše hořkosladká. V některých pasážích mě šokovala. Je to sice realita, ale i tak mi to přišlo až moc. Některé básně byly milé a zahřály u srdce. Jelikož jsou krátké, měla jsem knihu poměrně rychle přečtenou. Řekla bych, že některé byly spíše citáty než básně. Ty byly prokládany texty, které se mi líbily. Obsahovaly i užitečné rady. Nejvíc z častí se mi líbily "opouštěná" a "milující". Doporučuji, ale pro každého to není. Myslím, že se v tom najdou speciálně lidi po rozchodu nebo kteří utrpěli nějaké trauma.
Miluju poezii, ráda ji čtu, občas něco napíšu sama a taky kreslím, pro radost sobě a známých. Nikdy bych si nedovolila soudit tyhle básně jako odpad. Pravda je, že volný verš mě příliš nebere, snad jen u V. Hraběte je dokážu nejen tolerovat, ale i ocenit, nicméně to neznamená, že budu halasně vykřikovat, že to není poezie. Věřím, že ty básně mají mnohé čtenářce co říci. Někdy jsou možná příliš vyhrocené , přepjaté nebo patetické, ale vypovídají o situacích, které jsou nám ženám důvěrně známé. Neříkám, že je to něco až tak převratného, vždyť i Šrámek ,Shakespeare nebo E.Browningová
psali o lásce, která zraňuje, o pocitech a naplněnosti srdce. Jenže tihle básníci už dnes osloví málokoho. Vždycky je potřeba přijít s něčím novým, šokovat. Přesně to byl případ beatniků nebo třeba Ch. Bukowského. Jejich díla byla značně kontroverzní, ale hodně se o nich mluvilo. Vždyť i negativní reklama, je reklama. V době instagramů a jůtuberů je to možná ještě lehčí. Když navíc je kniha doplněna o opravdu obdivuhodné kresby ( zpočátku vypadají jednoduše, jak dětské omalovánky, ale najednou vidíte, jak dokonale vystihují to, co čem se píše) a když ty verše mají v sobě sílu a poslání, je naprosto přirozené, že si kniha najde cestu k srdcím mnoha žen ( mužů možná taky, ale těch je určitě méně. A protože básníci mohou všechno, není třeba se pozastavovat nad tím, že jsou dvě věty na bílé stránce, nebo je psáno bez interpunkcí či malým písmenem. Pokud to bude mít co říct čtenářům a třeba to i ty mladé přivede zpět k poezii a knihám vůbec, pak to zaslouží mnimálně tři hvězdy.
Kdo zazil, chape. Kdo ne nadava na knihu. Je to drsne, citlive a pravdive. Knihu jsem dokonce darovala sve nej kamaradce, ktera je z knihy nadsena.
Z této knihy mám trochu rozporuplné pocity. Obecně poezii jsem zatím nepřišla na chuť, ale i tak si nejsem jistá, jestli se Mléko a med dá do poezie vůbec zařadit. Možná ale jen nemám to správné umělecké cítění :) Každopádně je kniha plná zajímavých citátů, ve kterých se můžou najít čtenářky, nacházející se v různých životních situacích..
Doporučila bych ji kamarádce se zlomeným srdcem. Ta by v knize podle mne nalezla potřebnou útěchu a nevadily by jí ne úplně vhodné a časté sexuální narážky, “popisy” a kresby. Bohužel mne to rušilo. Asi nejsem v tuto chvíli na takovou literaturu “naladěna”. Nejvíc se mi asi líbila část opouštěná - dva úryvky jsem si poznamenala.
Tahle kniha rozhodně není pro každého.
Četla jsem jí nejdříve v originále a hned poté český překlad.
Originál byl silný, v hodně věcech jsem se našla a byl to rozhodně skvělý zážitek. Když budu mít opět slabou chvíli, rozhodně po ní sáhnu.
Oproti tomu český překlad byl slabší, chyběl tomu ten kus autorky, který žádný překlad nedokáže do knihy vpravit. Některé básně se naprosto rozcházely s originálními a znamenaly úplně něco jiného.
Nevím jak hodnotit. Někdo toto nepovažuje za poezii, umění... Ale ve mě anglická verze vyvolala tolik emocí. A umění je o emocích.
Dávám proto 5*, protože kriticky hodnotit autorčinu část duše, kterou do toho dala, je pokrytecké.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 | Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 |  Léčivá moc psaní |
| 2024 | Mléko a med (10. výročí) |
Objeveno díky DK. Nelituji. Dotkne se srdce.