Mlieko a med
Rupi Kaur
Mlieko a med je zbierka poézie a prózy o láske, strate, traumách, zneužívaní, uzdravovaní a ženskosti. Je rozdelená do štyroch kapitol a každá z nich plní inú úlohu. Vyrovnáva sa s rôznymi bolesťami. Lieči rôzne zármutky. Mlieko a med berie čitateľov na cestu najtrpkejších momentov a hľadá v nich niečo sladké, pretože sladkosť je všade, ak máte vôľu vidieť ju.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 2018 , LindeniOriginální název:
Milk and Honey, 2015
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem přečetla během jedné cesty do Prahy, není to žádné dlouhé ani náročné čtení. Nepřišlo mi to ani jako poezie, spíš jako postřehy, úryvky z deníku, myšlenky. Líbila se mi tam ta něha a oslava ženskosti, krásy ve všech podobách a tolik podobenství lásky. Také se mi líbily doprovodné kresby. I přesto, že jsou v knize popisovány smutné věci, zahřálo mě to u srdce. Některé věty přesně vystihovaly i moje zapomenuté pocity. Asi by bylo dobré mít knížku doma a vybrané úryvky si připomínat, vyznačovat, zapisovat a držeet si je v paměti.
Přečteno, odloženo, zapomenuto.
Moderní poezie (do níž patří i ta instagramová), to je v podstatě něco jako Babicovy dobroty. Obojí má velkou popularitu, odezvu, dosah a hlavní aktér z toho jakýmkoliv způsobem profituje, na druhou stranu obsah je častokrát prázdný a kvalita prachmizerná.
A stejně jako Babica využíval toho, že na něj koukali důchodci, fanoušci seriálů Ulice či Ordinace, popř. maminky z mimibazaru, autoři této "poezie" využívají toho, že jejich příznivci častokrát o opravdovou (jíž nazývám klasickou) poezii ani nezavadili a jsou konzumenty tohoto pseudo umění především proto, že je to "in" a "trendy".
Nejsem člověk co čte poezii a to se potvrdilo, kniha přečtená za hodinu ale vlastně nevím o čem to bylo. Za mě škoda stránek.
Myslela jsem, že poezii chápu. Tato kniha mě utvrdila v tom, že nikoliv. Jiný pohled ač zajímavý, mě příliš neoslovil. Nevím, jestli je to jinou věkovou kategorií nebo mou současnou náladou...? Kdo ví, proč neshledávám tuto knihu úžasnou, jak se mi snažili všichni namluvit. Nečetla se zle, ale raději zůstanu u Shakespeara.
Velmi intimní sbírka zajímavých básní. Líbí se mi autorčin osobitý a upřímný styl. Píše o světě takovém, jak ho doopravdy a poeticky vidí, to ji dělá výjimečnou.
Kniha je za mě super nápad. Vždy, když mám volnou chvíli, čtu si básně a vciťuji se do veršů. Musím říci, že v originálu je více k pochopení.
Hluboké myšlenky vyjádřené krátkými větami. Pochopila jsem, co autorka chtěla říct a líbilo se mi to.
Smutek, deprese, traumata, zneužívání, sebepřijetí, odpuštění...to vše v jednom balíčku. Kniha mi svým způsobem pomohla pochopit,že umění každý chápeme individuálně a i když prožijeme něco zlého, můžeme (musíme) to proměnit v něco moc pěkného..
Přišla v pravou chvíli-spolu s Květy slunce. Tak hezky se mi vzájemně prolínaly-snad aby mohly léčit zlomený srdce i duši❤️.
A to mě ničím moc nezaujala, když jsem jí před rokem listovala v obchodě.
Že jde o poezii jsem zjistila, až když jsem knihu otevřela. Moderní poezie se mi líbí. Je otevřená, kousavá, občas lehce erotická, vtipná. Za mě velké plus.
Po Princezně, která se zachránila sama jsem se v opojení rovnou vrhla do Mléka a medu. Oproti princezně musím říct, že je to takové dospělejší a témata jdou více do hloubky. Setkáme se zde se surovostí, lehkou erotičností, zármutkem, depresí, které pramení z traumat o kterých autorka mluví. Musím říct, že se mi to líbilo víc, než princezna, ale na 5* to nevidím. Každopádně Květy slunce si v budoucnu určitě nenechám ujít.
Další kniha moderní poezie která mi zabrnkala na tu správnou notu. Líbila se mi autorčina otevřenost s jakou psala o ženských problémech, což je i dnes, v 21. století, docela velké tabu.
Kniha má samozřejmě i spousty odpůrců ale to k umění podle mě patří. Umění má především vyvolávat emoce a to tato sbírka básní splnila.
Milé překvapení,kniha určená spíše pro ženy ale najde se v ní hodně veršů popisující životní postřehy k zamyšlení.
Básně byly krásné a k zamyšlení. Kresby úžasné. Přesto jsem od takové velké propagace čekala od knihy maličko víc...
Možná bych měla oprášit můj starý pubertální deníček, třeba by to taky byl trhák. Spíše než básně to působí jako momentální vypisování bolavé duše. Chválím kresby, několik "básní" mnou rezonovalo, ale zbytek byl pro mě spíš soubor již slyšených mouder a bolístek mladé slečny. Věřím však, že kdybych si tohle přečetla v pubertě, tak je to můj favorit. Protože se s většinou může ztotožnit naprosto každý a promítnout si to na sebe. Záleží, v jakém rozpoložení knihu čtete. Může dodat naději ale i posunout blíže ke srázu. Stála za přečtení, ale zázrak se nekonal.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
2017 | Mléko a med |
2019 | Květy slunce |
2021 | Home Body: Mé tělo, můj chrám |
2023 | Léčivá moc psaní |
Ve čtyřech oddílech (Zraňovaná - Milující - Opouštěná - Odpouštějící) se odráží především autorčiny bolesti, utrpení.
Zaujme grafická úprava.
Většina veršů splývá, jen občas jsem se přinutil poznamenat nějakou myšlenku.
◼ byla růží
v rukou těch
kteří neměli zájem
si ji ponechat
◼ Mít otce alkoholika
je jako nemít
žádného otce
prostě alkoholik
není schopen zůstat
střízlivý tak dlouho
aby stihl vychovat své děti
◼ slova mi prýští z úst jako řeka
slzy co se nevejdou do mých očí
◼ co říct o psaní
když nevím
jestli mě uzdravuje
nebo ničí
◼ jistě že chci být úspěšná
ale ne kvůli sobě
chci sklízet plody svého úspěchu
být mlékem a medem těm
kteří to potřebují