Mluvící hora
Jaroslav Vrána , František Lopour
Strhující dobrodružný román, odehrávající se ve fantastickém pravěkém světě. Příběh o odhalování tajemství, o odvaze, oddanosti a naději, příběh plný záhad a nečekaných dějových zvratů. Kniha je určena nejen dětem, ale všem věkovým kategoriím příznivců napínavé četby.
Přidat komentář
Ve svém hodnocení musím v první řadě zohlednit, že kniha není cílena na mě, jako dospělého čtenáře, protože věci, které bych jí vytkla jsou v dobrodružné literatuře pro děti žádoucí a jako mnohem mladší jsem je milovala. Pro mě to byla četba vyloženě odpočinková, s nádechem nostalgie.
Nezbývá než ocenit ve fantastice nezvyklé a příjemně zemité prostředí, kde největším pokladem jsou vědomosti a ne kouzla, střet pragmatické mysli a vědomostí s dogmaty, neopodstatněným strachem, kde první jmenované jednoznačně vítězí. Příběh mě bavil od začátku do konce, děj mě dokázal svými zvraty překvapit a nad černobílostí některých postav a jinými drobnostmi jsem ochotná přimhouřit oko. Dobrodružný svět a děti potřebují své Mirky Dušíny v kalhotách i sukních, ke kterým mohou vzhlížet. A nemohu opomenout to, že kniha je vymazlená od první ilustrace do poslední tečky. Kéž by na pultech knihkupectví bylo takových knih více.
Když se vám dostane do rukou tato výpravná bohatě ilustrovaná knížka, přepadne starší ročníky možná i lehká nostalgie. Dokonale zpracovaná obálka s ilustracemi od Františka Lopoura připomíná knihy z šedesátých let ilustrované Zdeňkem Burianem.
Tuto knihu, která mě zlákala právě svým grafickým zpracováním, jsem tedy prvotně zakoupila pro svá vnoučata. Jelikož jsem ale dobrodružné knihy o přírodě a indiánech v dětství velmi milovala, nedalo mi to a nakoukla jsem do textu. A nelituji toho!
Zjistila jsem totiž, že dítě ve mně stále ještě žije a já jsem náhle sledovala osudy hrdinů knihy se stejným zaujetím, jako kdysi v osmi-desíti letech, jsem hltala příběhy Sejdžo a jejích bobříků, nebo knihy od E.T. Setona, J.Londona , či J.O. Curwooda.
Na rozdíl od výše jmenovaných autorů, obsahuje ovšem kniha J.Vrány ještě tajemnou nadstavbu mystikou opředené Mluvící hory.
Kniha je bohatě ilustrována. Obrázky připomínají Zdeňka Buriana, i když do jeho preciznosti kousek chybí. Samotná stěžejní zápletka je dobrá, ale podání příběhu mi nesedlo. Přišlo mi, že autor nepracuje s tempem vyprávění. Vše je popisováno poměrně podrobně. Dialogy jsou rozvláčné, aby postavy vysvětlily čtenářům každé tajemství, podezření a zodpověděly všechny otázky, na které by vás napadlo se v průběhu čtení ptát. Ke konci, kdy by měl příběh gradovat, ale pořád je natahován zbytečnostmi. Taky jsem narazil na nelogické věci, které mi kazily dojem. Není jich tam málo a jakmile člověk odhalí prvních pár, už se na to zaměří.
http://www.jankonecny.cz/jaroslav-vrana-mluvici-hora/
Četlo se dobře, výborná kniha spíše pro mládež, ale já jsem se neodtrhla. Ilustrace Františka Lopoura jsou úžasné, připomínají mi kresby Zdenka Buriana.