Mne soudila noc/ Skalpel, prosím
Valja Stýblová
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/100788/mid_mne-soudila-noc-skalpel-prosim-UfW-100788.jpg
5
35
35
Dvě psychologické novely o etických otázkách lékařské praxe a smyslu lékařského povolání.
Přidat komentář
První příběh, tedy Mne soudila noc, byl velmi působivý. Zajímavé byly především hrdinovy myšlenkové pochody. Bylo zajímavé sledovat, jak se snaží zaujmout postoj k potratům, k tomu, kdy vlastně začíná lidský život, od které chvíle je hoden ochrany a zda to, že on tyto životy násilně bere, je špatné, či nikoliv.
Druhý příběh, Skalpel, prosím, pro mě už tolik neuspěl. Vyprávění formou vzpomínek bylo místy lehce matoucí. Každopádně dobře se četly obě části.
Přečetla jsem jen Mne soudila noc. Krásně a kvalitně napsané. Byla radost číst hezky česky a bez chyb, ale téma bylo moc citové na mou osobu. Na další jsem neměla odvahu. Asi později.
Štítky knihy
lékařské prostředí psychologické romány potraty studenti medicíny, medici neurochirurgie vina lékaři
Autorovy další knížky
| 1970 |  Mne soudila noc |
| 1959 | Dům u nemocnice |
| 1966 | Až bude padat hvězda |
| 2001 | Nenávidím a miluji |
| 1984 | Princ a Skřivánek |
Na rozdíl od ostatních komentářů (u jednotlivých děl) mi přišlo kýčovité první dílo, v průběhu četby jsem měla potřebu hrdinům říct, ať už s tím přestanou... přesto se tam musely prolnout všechny názory od těch, proč potraty dělat či nedělat až po zásahy s dobrým koncem i s tragickým koncem a jako vrchol se hlavní hrdina dozví, že byl sám nechtěné dítě... Možná dobré pro adolescenty, ale na mě až moc vyumělkované.
Druhá knihy mě naopak zaujala a ani mi nevadila ta kýčovitost kladného hrdiny. Nepřišlo mi, že by ta jeho dokonalost natolik vyčnívala. Pro mě byly informace z oboru neurochirurgie velmi zajímavé.