Mnich, který prodal své ferrari
Robin S. Sharma
Kniha patřící mezi nejznámější klasická díla s duchovní a psychologickou tematikou. Tato „úchvatná knížka, která přináší potěšení i poznání“, jak se o ní vyjádřil Paulo Coelho, byla přeložena do třiačtyřiceti jazyků a inspiruje miliony čtenářů na celém světě. Vypráví příběh o slavném a bohatém právníkovi Julianu Mantlovi, jenž se ocitl na pokraji smrti, když jednoho dne v přeplněné soudní síni utrpěl infarkt. Jeho fyzický kolaps je provázen krizí duchovní, která jej donutí hluboce se zamyslet nad neutěšeným stavem svého života a vydat se hledat odpovědi na nejdůležitější otázky lidského bytí. V naději, že nalezne štěstí a splnění svých snů, vypravuje se Julián Mantle na putování do nedostupných indických končin obydlených prastarou východní kulturou. Zde se postupně seznamuje se starobylou moudrostí a filozofií, která jej naučí objevovat, kultivovat a ovládat skrytý potenciál vlastního vědomí, těla i ducha. Někdejší slavný advokát, který se postupně oprošťuje od svého dosavadního životního stylu, prochází hlubokou osobní proměnou. Příběh Juliána Mantla čtenáře krok za krokem provází na cestě k sebepoznání a ke smysluplnému a vyrovnanému životu.... celý text
Duchovní literatura New Age
Vydáno: 2009 , Rybka PublishersOriginální název:
The Monk Who Sold His Ferrari, 1997
více info...
Přidat komentář
Forma je opravdu nešťastná. Myslím, že Robin S. Sharma chtěl vlastně napsat moderní bajku, ale zůstal někde v půlce cesty. To, co chtěl předat, sice předává, ovšem obaluje to do nezáživného dialogu, který zkrátka není uvěřitelný. Nicméně... Kamarádka, která mi Mnicha půjčila, má ve zvyku si v knihách podtrhávat zajímavé myšlenky, které ji osloví a ke kterým se pak vrací. A to je podle mě ideální způsob, jak Mnicha, který prodal své ferrari používat. Přečíst, vybírat zrnka, plevy nechávat plevami, a o tom, o čem chceme, dál přemýšlet. A případně se poohlédnout po lepší knize, která nám řekne víc. Vlastně proč ne.
Nechápu, jak tahle kniha může být bestseller. Nic moc nového se v ní nedozvíme, dialog je jak výstřižek z teleshoppingu.. já vám nevím, ani dočíst to nemůžu, to se prostě nedá. Samotne myšlenky seberozvoje nejsou spatne, ale ta forma, jakou je to psané... Bla, bla, bla... Hrůza
Je to fajn knížka se spoustou myšlenek, ale bohužel mi nesedla její forma. Je to podávané jako příběh a nezlobte se na mě, ale dost pochybuju, že člověk, byť sebenamotivovanější, by si zapamatoval všechna moudra za jedinou noc, aniž by si napsal jedinou poznámku. Podobnou tématiku má i Muž, který chtěl být šťastný a ta mi teda sedla o mnoho lépe.
Jsem zvyklá si psát během čtení/poslechu rozvojových knih poznámky, a u této jsem si napsala "jen" 6 stran, i přes to, že běžně mívám dvojnásob nebo i trojnásob. Asi to není špatná knížka, když s tím člověk začíná, ale pokud už toho má přečteného více, zařadí se bohužel spíš k průměru.
Napíšu to znova: mohla to být dobrá knížka, ale Zabila ji její forma.
Myšlenky jsou snad nenapadnutelné, ale postavit celé dílo, na tom, že si dva filozoficky povídají? Ano, jak tady někdo psal o teleshoppingu, tak je to tak. Jeden tam je z pozice blbce, který se pořád dotazuje a "mnich" je tam z pozice toho moudrého, nyní vševědoucího, který dává prvnímu poučení. Na tomto principu vystavit 200 stránek, prostě nebyl dobrej nápad.
Sedí naproti sobě a hrají své role.
Sám jsem si uvědomil, jak nejzábavnější byl vlastně začátek, kde kniha "měla děj" :D a pak vprostřed mnich říká, PŮJDU UŽ DOMŮ, a já si říkám JO BEŽ, DEJTE SI PAUZU, načež ho první (John) stáhne, ať si sedne a dovypráví mu, že lační po dalších informacích. Tak si říkám ach jo.
Rádoby vtípky, který jsou totálně mimo. "Nedělej si starosti, nemám pocit, že mě do něčeho nutíš. Jedinou věc, kterou bych si nechal vnutit, by byla krabice koblížků, a to by ti moc práce nedalo," zavtipkoval jsem si FUCK! --- "Oba jsme se začali hihňat jako rozdovádění puberťáci." Co to je?!?
Když se nad tím zamyslíte, někde v Himalájích jsou ukrytí mniší, kteří ale dychtí, po tom předat svoje vědění a hlavní postavu, své učení naučí jen pod podmínkou, že jej bude šířit dál. No a proto jsou schovaní a ani ti co žijí nejblíže vlastně neví, kde by je hledali. Dává velkej smysl. Hlavní postava se s nimi však po setkání uměla dorozumět. No dobře.
A teď to nej.
Debatují o vegetariánské stravě. John (učedník, hraje chvilku blbce): "Ale je to vůbec zdravé? Řekl bych, že vegetariánská strava nemůže poskytnout dostatek energie a síly" ---- Julián (mnich): dlouhým odstavcem mu vysvětlí, výhody atd. --- Znova John (hned po Juliánově odstavci): "O prospěšnosti vegetariánské stravy slýchám hodně. Zrovna minulý týden mi Jenny vyprávěla o finské studii, kde se potvrdilo, že lidé jsou pak mnohem méně unavení a čilejší" WHAAAAAATTT???!?! Kurva Johne, dyť ses 12 řádků nad tím ptal, jestli je to vůbec vlastně zdravé, že člověk nemůže mít energii. Tos na to tak rychle zapomněl?
No tohle je prostě tak dementní koncept, že dávám, ještě o jednu * méně, protože nemám rád, když ze mě někdo dělá blbce. Tady ta kniha měla vyjít na 30 stránek, shrnout myšlenky. A ne z toho na sílu roubovat román. Věřím, že by hodnocení tady bylo větší. :)
Zatím to nejlepší co sem četla. Sice je to zbytečně dlouhé, chaotické nabídky samotechnik a styl právník versus jednoduchý posluchač, no a co. Každý z nás je jiný a každý potřebuje jinou dávku informací. Myslím, že mnoho z toho by se mělo vyučovat ve škole!
Když já nevím, co si o tom myslet.. Tady ty obecné myšlenky o tom, že můžeme ovlivňovat své vědomí, uznávám. Ale ta forma mi přišla tak příšerná... Že mi to úplně zkazilo celý dojem.
Celkem nezáživný návod na změnu životního stylu pro alternativní rychlokvašky a batikované nány, co na radu svého guru nebo osobního kouče odjedou do Indie, Tibetu, Srí Lanky a podobně, a tam rozjímají nad svým prázdným životem, aby se posléze vrátili osvícení a moudří jako Šalamounovo... ehm, víte co.
Tohle na mne vskutku nezapůsobilo. 15/100
Tady nemohu komentovat originálně, i kdybych sebevíc chtěla. Vše bylo již napsáno přede mnou. Za poselství, které kniha nese, dávám 3 a jdeme zase dál.
Myšlenka velmi dobrá, ale styl psaní mi moc nesedl. Na mě vloženo hodně různých citátů. Rady perfektní, jen to vyprávění celého příběhu trochu zdlouhavé.
No kdo by nechtěl... Ubohé, to by nenapsal ani Dan Brown, po deseti pivech v české nádražní hospodě :-)
Ne, neměla jsem z toho dobrý pocit. Kniha obsahuje několik užitečných rad a technik pro zkvalitnění života a zklidnění v dnešní uspěchané době. Jenže tyto tipy jsou čtenáři prezentovány opravdu nešťastnou formou. Věty jsou napsány velmi jednoduše, konverzace mezi hlavními hrdiny úsměvné, chvílemi vám přijde, že se mezi sebou nebaví dva dospělí právníci ošleháni životem, ale 14leté jelita. Navíc příběh samotný je opravdu těžko uvěřitelný, je zde spoustu nepřesností, kterým se při větší obezřetnosti dalo v klidu předejít. Neříkám, že kniha nemá co nabídnout, své publikum si určitě najde, ale můj šálek kávy to nebyl.
Úroveň knihy bohužel snižuje primitivní rozhovor učitele a jeho následovníka, který opravdu neodpovídá dvěma vystudovaným právníkům. Proti udělovaným radám ale nelze říct nic špatného a mnoho z nich najdete i v dalších publikacích o time managementu a osobním rozvoji. Stěžejním tématem knihy jsou životní priority a jejich přeskládání tak, abychom v životě znovu nalezli spokojenost a naplnění.
Tato kniha mě mile překvapila. Najdete v ní spoustu zajímavých myšlenkových pochodů. Doporučuji přečíst.
Myšlenky krásné a silné, ale na můj vkus nudně napsané a zbytečně natahovaný děj. Upřímně mě knížka docela zklamala. Vlastně jsem si uvědomila, že i když to, co je předáváno je skvělé, může to styl napsání naprosto zazdít.
***
„Každá událost má svůj smysl a každý nezdar je lekcí, kterou se učíme.“
„Opravdové změny v životě jsou spontánní. Stanou se mrknutím oka.“
„Úspěch, stejně jako štěstí, není možné vytvářet. Musí vyplynout. A to se stane pouze jako vedlejší efekt osobního odevzdání se něčemu, co je větší než já sám. Jakmile se vám jednou podaří nalézt své poslání, celý svět ožije.“
„Zůstaň zaměřen na své životní dílo a na to, abys ostatním byl k užitku. A vesmír se postará o to ostatní. Tohle je jeden z nejdůležitějších vesmírných zákonů.“
Zase jiný způsob vyjádření návodu na šťastný život, již vyřčených v mnoha knihách před touto. Ovšem přístupnějším, jednodušším a lidštějším způsobem. Doporučila bych těm, kteří mají pocit prázdnoty ve svém srdci, ponořených do svých krysích závodů a touží změnit svůj život, ale neví, kde začít. Ovšem bude to chtít víc než jen přečtení jedné chytré knihy. :)
Nejprve jsem ji poslouchal jako audioknihu, ale poté jsem si ji musel koupit a přečíst! Tak moc mě to audio nadchlo! Kniha je krásná a milá. Sice tam jsou věci, které už jsem četl v jiné knize o seberozvoji, ale spojení s kulturou mnichů a s těmi příběhy mi vůbec nevadilo si ty věci číst znovu. Je to konec konců to správné přemýšlení o životě a jeho fungování a principech! A ještě něco...Když jsem četl tuto knihu, měl jsem pocit, jako kdyby Julian seděl vedle mě a promlouval mi do mé duše, zanechalo to ve mne hodně hřejivý pocit a těším se na další knihy od autora!
Kniha mě mile překvapila. Měla jsem strach, že bude plná klišé a obecně známých rad do života. Byla psaná velice poutavě. Poslouchala jsem verzi namluvenou Jiřím Dvořákem. Nyní jsem sáhla po tištěné verzi a potřebuji vše projít ještě jednou. Velice inspirativní! Vřele doporučuji :-)
Úplně nevím proč, ale i když mne na jedné straně kniha lákala svým obsahem, byla jsem také tak trochu skeptická. Nakonec to nebylo vůbec špatné, byť tedy určité výhrady ke knize mám.
Obsahem kniha nabízí řadu myšlenek, které znějí docela logicky a že by mohly fungovat a být smysluplné, pokud by se jimi člověk věnoval. Duševní klid, mentální klid i fyzické zdraví tu jsou nahlíženy jako něco, z čeho by si měl člověk udělat svoji prioritu - nabízí se tu i praktické rady, co by člověk mohl udělat. Snaha dát to do nějakých souvislostí a přiřadit k tomu nějaké argumenty, co a jak a proč je důležité, z této knihy dělá jakýs takýs manuál, kterým by se člověk mohl inspirovat. Je tu i řečena myšlenka, která mne zaujala - že člověk nemusí nutně dělat všechny změny, které se tu nabízejí, ale že by si měl vybrat to, co je mu nejbližší a s čím nejvíc souzní. Což se mi zdá fajn, že to nepůsobí jako forma příkazu a že to v člověku nevyvolává špatný pocit, když si do života nevnese úplně vše.
Co mi úplně nesedlo, byla ta forma, kterou to autor pojal. Je to vedené ve formě rozhovoru dvou mužů, kteří se seznámili v právnické kanceláři. Jeden z právníků svoji kariéru ukončí a vydá se do Indie hledat sám sebe. Po návratu pak osloví svého bývalého kolegu, s nímž pak hovoří o své nové životní cestě a předává mu naučení, která pochytil v Indii. Což samo o sobě není nutně špatný přístup, jak čtenářům předat moudra. Nicméně jsem občas měla pocit, že je to psané na sílu a ten druhý právník, který naslouchá moudrému učení svého přítele, to přijímá až moc snadno a až moc doslova. Dělalo to na mne dojem slepého následování.
Také úplně nesouzním s myšlenkou či formulací "otevři svou mysl a vesmír ti dá všechno, co chceš" - to je na mne příliš ezo prohlášení. Spíš věřím tomu, že člověk získává řadu věcí svojí pílí a svojí snahou - ne proto, že mu vesmír dá něco zadarmo. Aspoň tu zkušenost nemám a úplně se mi tomu nechce věřit naslepo...
Knihu jsem poslouchala jako audio v podání mého oblíbence Jiřího Dvořáka - zpracování se mi celkově líbilo.
Nakonec hodnotím slabšími 4 hvězdami. Audio forma byla skvělá, řada myšlenek zajímavá a určitě přínosná, ale ne všechno mi na knize sedělo.