Mnich, který prodal své ferrari

18.06.2020

Nejlepší kniha o seberozvoji, kterou jsem četl.

02.06.2020

Mnich, který prodal své ferrari je kniha, kterou řadíme do motivační literatury. Já osobně tento žánr nevyhledávám, knihu jsem dostala darem s krásným věnováním a nedávno přišla chvíle, kdy jsem po ní s chutí sáhla.

Ústředním bodem je příběh Juliana Mantla, úspěšného a velmi bohatého právníka. Své peníze investoval především do majetku, drahých aut a bujarých večírků. Při jednom ze soudních přelíčení Julian zkolaboval následkem těžkého infarktu. Po této události pověsil Julián právničinu na hřebík, prodal svůj majetek a vydal se do Indie objevovat nejen památky, ale především najít sám sebe.
Po mnoha letech se objevuje v právnické kanceláři svého společníka Johna, kterého si vybral jako partnera v období studií. John je Juliánovým vzezřením velmi překvapen. Stojí před ním silný, energický člověk, ze kterého čiší vyrovnanost a vnitřní klid. Oba muži si na druhý den večer domluví schůzku. Během ní vypráví Julian Johnovi celý svůj příběh a na samém konci odkryje i jedno celoživotní tajemství.

Musím říct, že mi tato kniha skvěle sedla. Přála jsem si klidné, povzbuzující čtení a přesně to, jsem od ní dostala. Pokud máte chuť vyzkoušet tento typ literatury nebo jen získat návod jak rozvíjet sám sebe a posunout se v životě lepším směrem, věřím, že se tento příběh bude líbit i vám. Navíc nám autor veškeré informace předkládá jasnou, čtivou a srozumitelnou formou.

Doporučuji bez výhrad!

15.05.2020

Z knihy mam rozporuplny pocity.
Cetla se mi spatne, musela jsem do ni nutit, rozecitala jsem ji snad na 4krat.
Na druhou stranu nevim proc - obsah mi je blizky, psana byla srozumitelne a za kazdou kapitolou bylo shrnuti. A tak i pres ty nesnaze ji prelouskat to beru jako prinos.

12.05.2020

Poutavě napsaný návod jak žít a změnit svůj život ve prospěch všech

06.05.2020

Ja musim dat plny pocet hvezd! Tuhle knihu jsem cetla poprve asi pred 10 lety a od te doby jeste mnohokrat.. zmenila mi zivot a pokazde tam najdu neco noveho nad cim se zamyslet;-)

29.04.2020

Poslouchám ji jako audio a uz ted ji radim mezi moje top knihy, je uzasna a inspirativní.

27.04.2020

Dvě hvězdičky dávám opravdu jen za snahu. Knihu jsem dostala k Vánocům v roce 2017 od osoby blízké a byť knihy zásadně dočítám, tak nebýt obdarování, nejspíš to jednou provždy vzdám. Ona jako ta kniha stojí za přečtení, ale vlastně obsahuje hodně "chyb" a je velice nepraktická při aplikaci.

Upřímně, nevím čím začít, neb mám popsané dvě A5 poznámek k vytknutí a skoro jednu stranu A4 s odkazy na strany, kde se nachází zajímavé citáty.


Tak zaprvé, jak může stokilový muž hodnotit nadváhu jiného muže (str. 12 věta nahoře)? To, že je dotazující (á la hlavní protagonista, jehož jméno není v knize řečeno) má 100kg, je řečeno až za polovinou knihy a ano, nevíme sice kolik měří, ale...(hluboký nádech a výdech). S tím souvisí předposlední odstavec 118 strany, konkrétně věta 8, kde když mám porovnat, jak se bude cítit 100kg chlap, když sní maso a když salát, tak po masu nebude mít hlad za půl hodiny až hodinu, což u salátu bez masa hrozí (nejím moc maso, ale nejsem vegetarián). Na straně 116 v posledním odstavci se lze mylně domnívat, že se takto stravuje každý advokát (nedávno jsem četla knihu "Moje bejby Amerika" a pokud je pravdivá, tak se tak spíš stravuje každý Američan).

Kniha je kýčovitá, obsahuje místy otřepalá vyčpělá moudra (á la str. 102-103: "Jediný limit je ten, co si sám vytvoříš." ve spojení s klikami), zcela postradatelné popisné odstavce (př. str. 100 poslední odstavec, str. 111 předposlední odstavec), naprosto zbytečné dotazy odbočujících od toho hlavního (př. str. 98 odst. 5/kaizen/ až str.99 předposlední odstavec), odbíhání od tématu v rámci výčtu(str.89-90 + str. 91 a str. 96) a navíc konečný výčet min. dvakrát neodpovídal konečnému počtu kroků (př. str. 90 odst. 4-výpis 3 kroků z údajných 5, str. 92 odst. 5 věta 3.=5 kroků a věta 4.-4.kroky /neb sepis je součástí třetího kroku/ a na str. 111 se v posledním odstavci zmiňuje "Deset rituálů nádherného života"-leč já jich mám vypsaných 11 s tím, že jsou možná dva součástí jednoho, ale nedává mi to v tom případě moc tématicky smysl), stereotypizace osoby dotazujícího (možná proto, aby se kniha hodila a zalíbila co největšímu množství čtenářu/?/, př. koukání na TV uvedené str. 131 odst. 3-je to i zevšeobecnělé tvrzení; co když člověk sleduje něco užitečného? Třeba se vzdělává na ZOOMu ohledně života zvířat, cestování atd.? Navíc podívat se na TV občas za účelem relaxace a třeba snahy dozvědět se něco o světě zvířat, rostlin či "cestovat" obzvláště v dnešní nelehké době do cizí země a poznávání tak jiné kultury může být obohacující a člověk se tak může dozvědět více/a méně násilnou formou/ než biflováním znalostí či listováním v deset let staré encyklopedii), inspirativní knihy vřele doporučované k přečtení dotazujícímu (str. 122 odst. 4: celkem zmiňovaných 6 knih, z toho: 2 jsou dle databáze knih hodnocené velice nízko s tím, že jsou "americké"/nerada škatulkuji, ale snad pochopíte, co je tím myšleno,raději ale předem podotýkám, že nic proti americkým autorům nemám, jen nevím, jak lépe označit skutečnost/, třetí a čtvrtá je špatně označená/má jiný název v českém vydání, než je uvedeno-ta od autora M. Gándhího a od autora Hermana Hesse-což ale není chyba autora/, pátá a šestá se týká přečtení jakékoliv knihy od dvou různých autorů a sedmá je ryze zaměřená na budhismus a jeho pojetí štěstí, což by nevadilo, ale také zrovna velké ovace na databázi knih kvůli tomu nezískala), dále nechápu omluvu (na str. 122 předposlední odstavec, neb zas tak moc se nestalo, aby se dotazující musel omlouvat), místy zavádějící označení (na str. 111 v posledním odstavci je uvedeno "Deset rituálů nádherného života" a na str. 138 je poslední z 10 rituálů je označen jako "rituál jednoduchosti"-spíš bych řekla, že je v tomto bodě popisována důležitost priorit než pojednání o jednoduchosti, když už tak spíš zjednodušení), dále místy text na sebe nenavazuje (př. str. 107 odst. 1 poslední věta mi sama o sobě nedává smysl a taktéž mi "nesedí" k navazujícímu odstavci /=str. 107 odst. 2/), neautentičnost dotazujícího(jak již bylo řečeno, někdy jsou otázky hodně divné a víceméně jen odlučují pozornost od podstatného, což se může "vymstít" nejen čtenářům, kteří tak ztratí "nit", ale i autorovi samotnému, jenž tak může udělat následně chybu z nepozornosti-např. počet kroků či rituálů, avšak současně se mi nechce věřit, že by se čtyřicetiletý muž nad některými záležitostmi nikdy nezamyslel (a to jsem schopna mu některé neznalosti prominout, neb kniha byla vydána v roce 1979, kdy nejspíš ještě nebyl internet pro využití v domácnosti, jak jej známe dnes- á la str. 126 odst. 4-to jako vážně existuje člověk, co se nikdy nezamyslel nad tím, co daný den dělal či stihnul? a další příklad/mimo jiné mnohé/ je str. 187 odst. 2 spolu se stranou 189 odst. 1-protože pardon, ale nemám děti/ťuk ťuk/ a něco takového mě napadlo již před nějakou dobou/dobrá není to zase až tak dávno/, ale jsem cca o skoro polovinu let mladší než dotazující), starověké pravidlo dvaceti = Paretův princip(také Paretovo pravidlo, str. 167 úplně nahoře věta 2.-nicméně je otázkou, kdy přesně P. princip či P. pravidlo vzniklo), odpočinek je ale důležitý (ač tkví v pár minutovém poklábosení s kolegy/o počasí se bavit nemusí/, odst. 4 poslední věta) a místy si protiřečí (např. na str. 171-172 je vysvětlena tzv. metoda "smrtelné postele"/á la carpe diem/, leč mi osobně připadá, že je to trošku v rozporu s myšlenkou na str. 135 odst. 6, tedy, že když si budu "vsugerovávat" myšlenku, že je dnešek mým posledním dnem, tak se tak skutečně stane?). Tímto končí můj výčet nedostatků a v dalším odstavci se dostáváme konečně ke skutečnostem, jež se mi v knize líbily.

(pokračování níže)

27.04.2020

Zásluhou této knihy jsem konečně zjistila nějakou přijatelnou definici pojmu "mantra" a jak si takovou "mantru" mohu vytvořit, aniž bych musela používat ty již obecně známé (pro osobu, kterou toto téma zajímá). Pro zájemce; jedná se o str. 134-135. Tuto knihu bych jednoznačně zařadila k četbě v rámci rituálu bohatého vědění (str. 119 předposlední odstavec-zmínění rituálu a str. 120 odst. 6-jak vybírat knihy ke čtení). Kniha se sice četla velice pomalu, avšak měla na mě meditativní účinky. Pomalu se vesměs monotonně prostřednictvím dialogu poklidně rozplývala na sítnici zraku a skrze své myšlenky na Vás působí. Nemám ráda rozvleklé knížky, ale pokud jste na tom stejně, nemáte se v tomto případě čeho bát, resp. za chvíli (hodinu či den-záleží, jak intenzivně budete číst, což se odvíjí od Vašich časových možností) si zvyknete a přizpůsobíte se tempu, aniž byste o tom museli nějak podvědomě přemýšlet a četba Vás tak ukolébá k pomalejšímu vnímání času.

Suma Sumárum: Knížka svým pomalejším tempem a jistými zajímavými postřehy měla něco do sebe, leč obsahuje také nemálo nedostatků. Možná je to můj problém, leč nejsem milovníkem "výčtu bodů", protože mi to mnohdy nepřipadá moc přehledné(jak se u této knihy trochu i potvrdilo, protože to může vést k tomu, že autor se ztratí ve svém výčtu či čtenář sám a také proto, že uchopit a uložit do své mysli deset bodů s podbody může být poměrně komplikované/obzvláště, pokud v paměti držíme ještě jiné důležité informace, třeba čerstvě naučené znalosti do školy či do práce, tedy po celodenní práci či učení nemáme úplně kapacitu ani chuť se přehnaně soustředit a ukládat každou informaci do paměti, po celém dni již zahlcené/, nicméně, kdyby si autor dal práci a jednotlivé výčty napřed přehledně graficky zpracoval a pak až se začal zabývat jednotlivými body, ušetřil by jistě hodně čtenářům vypisování/ano, i já si vypisovala + ještě ony nedostatky, takže jsem vlastně hodně času strávila psaním, byť věřím, že četba mi zabrala většinu času a psaní max. 1/3 celkového času stráveného nad knížkou/, tématicky by "nebloudil", jeden příklad za všechny je str. 101 odst. 1 věta 4.). Nicméně z knihy "Moje bejby Amerika" vím, že Američané milují návody krok za krokem, tudíž je tato kniha veskrze pro Američany "přizpůsobena". K dvěma hvězdičkám uděluji půl hvězdičku navíc za některé opravdu dobré myšlenky a citáty (skoro 1 strana A5 popsaná právě odkazy na části knihy, přičemž jednotlivé věty si ještě budu muset vypsat), avšak stále musím zaokrouhlit na dvě hvězdičky.

KNIHA JE VŠEOBECNĚ DOPORUČOVÁNA JAKO MOTIVAČNÍ PRO VŠECHNY, LEČ S OHLEDEM NA OBSAH JI HODNOTÍM JAKO DEMOTIVUJÍCÍ PRO STUDENTY PRÁV A PRÁVNÍKY OBECNĚ.

25.04.2020

????????????????????????????????????????????????

24.04.2020

Mně se to líbilo moc, přišlo to ve správnou dobu :). Při čtení na mě velice silně a hluboce působila všechna ta "moudra", která člověk zná, ale jaksi si je neuvědomuje nebo nechce připustit... A přes veškeré to mudrování to bylo podané srozumitelnou, lehkou formou příběhu člověka, který se vydal hledat štěstí a odpovědi... a našel sám sebe.

12.04.2020

Čtu hodně motivační knihy, bylo na tom pravém zajímavé, že až se něco stalo, teprve pak si dopřál oddechu.Jinak do posledního dechu.Vsichni bysme měli uvolnit...

12.04.2020

Motivační knihy mě zajímají, ale není to tak, že bych se celý den těšila až knihu vezmu do ruky a budu si číst, jak to mám např. u některých románů. Proto jsem ji poslouchala v audio verzi. Určitě jsem se při poslechu často zamýšlela nad vyprávěním a některé pasáže posloucha znovu a znovu. Stejně jako u knihy Čtyři dohody, se to zdá tak logické,jasné a jednoduché! Ovšem praktikování v běžném životě už je horší :D Každopádně jsem si některé rady vzala k srdci a snažím se žít podle nich. Ovšem některé jsou neproveditelné ! Alespoň zatím :D Protože zkuste někdy celý den mlčet, když máte doma dvě děti a pracujete s lidmi. To prostě nelze :D Ale tak třeba si to jednou budu moct vyzkoušet :)

03.04.2020

Mnicha jsem si přečetla, protože se zajímám o duchovní rozvoj a tuto knihu jsem viděla snad na každém kroku, jakou má propagaci. Bohužel mě trochu zklamala. Nelíbila se mi a nebavila mě forma vyprávění, nebylo na tom nic zajímavého. Víc by se mi líbilo, kdyby se celý příběh odehrál ve vesnici u mnichů. Kniha by se příjemně četla a moudra by se lépe vštěpila pod kůži, takhle jsem vlastně po dvoudenní pauze zapomněla, co v knize bylo. Bylo pro mě únavné ji dočíst, četla jsem spousty lepších knih, o kterých se ani tolik neví. Je to škoda.

31.03.2020

Knihu jsem poslouchal v audio verzi. Bavila mě a myslím, že se z ní dá dost vzít. Jako každou podobnou knihu je ji ovšem potřeba brát krapet s nadhledem a pousmáním.

Z každé knihy si vypisuju jednu myšlenku, abych si knihu více zařadil a zapamatoval v mé hlavě, tady se mi líbili dvě, které asi nebudu citovat úplně přesně:

"Žij život svých dětí" - Tahle se mi líbila a ač ji zatím nemůžu úplně praktikovat, věřím, že je dosti důležitá.

"Žij dnes a ne až zítra" - Tuhle vním jako velký problém dnešní společnosti, hodně lidí se za něčím žene a neumí si užít chvíli okamžiku.

Za mě 9/10, protože na knize nebylo nic co by mi vadilo, ale taky mě mrzelo, že audio-verzi namluvil jeden člověk, protože rozhovor dvou by měl být rozhovorem dvou a já se v tom občas při poslechu ztrácel.

formou audio nahrávky

18.03.2020

Pro člověka, který čte knihy s podobným zaměřením to asi zrovna nebude největší trhák. I když... dozvíte se tam podstatné, a to poměrně jednoduchou formou. Příjemné, leč na můj vkus moc schématické a mravoučné. Ale určitě si své čtenáře najde.

11.03.2020

Úžasná kniha, doporučuju

06.03.2020

Tohle je u mě TOP, knížka kterou jsem kdy četla, četla jsem různé knihy na tuhle tématiku :-)

25.02.2020

Moc pěkná kniha hezky se mi četla. Rozhovory mezi dvěma právníky mi naopak přišly super. Bylo to podané opravdu pro každého. Neoslovila mě ale tak abych si ji přečetla znova. Myslím si, že patří mezi ty lepší knihy o osobním rozvoji. :)