Moderní výzkum vědomí a chápání umění - Vizionářský svět H. R. Gigera

26.09.2020

kniha je skor extrakt obrazkov k teme holotropnych stavov vedomia a Gigerova tvorba + popis co jednotlive obrazy zhruba znamenaju. je v nej popisany zmysel holotropnecho vnimania a stav psyche ci uz v perinatalnom obdobi zivota. urcite zaujimave citanie

23.07.2016

Jako začátek komentáře bych ráda uvedla dvě citace z knihy:

,, Gigerovo nezvyklé umění bylo pro běžného člověka obtížně pochopitelné a po mnoho let bylo předmětem vášnivých polemik. Giger se stal terčem mnoha rozhněvaných reakcí laiků i zlomyslných útoků ze strany uměleckých kritiků, včetně takových, které používaly morální soudy a psychiatrické nálepky zpochybňující umělcův charakter, integritu i duševní zdraví. Nicméně Hansruedimu se dostalo rovněž nejvyššího obdivu a ocenění od mnoha vůdčích postav kulturního života, včetně Ernsta Fuchse, Salvadora Dalího, Alejandra Jodorowského, Ridleyho Scotta, Olivera Stonea, Alberta Hoffmana, Timothy Learyho a mnoha dalších. A samozřejmě za své umění obdržel Oscara, nejvyšší ocenění od losangelské Akademie filmového umění a vědy za vynikající filmový počin."

,, Někteří kritici charakterizovali Gigerovo dílo jako dalekohled a zároveň mikroskop pro odkrývání temných tajemství lidské psýché. Během svého zkoumání nezměrné propasti nevědomí, kterou má moderní lidstvo tendenci spíš popírat a ignorovat, Giger objevil, jak hluboce je lidský život utvářen událostmi a silami, které předcházely našemu vynoření se do světa. Vytušil význam traumatu porodu nejen pro postnatální život jedince, ale také jako zdroje nebezpečných emocí, které jsou odpovědny za mnoho nemocí lidské společnosti."

Poslední věta už nás přivádí k celému kontextu této knihy, jejímž autorem je Stanislav Grof - osobnost, která prolomila další ledy hlubinné transpersonální psychologie, stejně tak jako ve své době Sigmund Freud a Carl Gustav Jung. Stanislav Grof v této knize brilantním způsobem přivádí na světlo skutečný význam tvorby H. R. Gigera jako smysluplnou výpověď o temných vrstvách kolektivní lidské psýché a uvádí tak na pravou míru rozporuplné přístupy k této obdivované i zatracované tvorbě.
Pro milovníky Gigera, kteří neznají výzkum Stanislava Grofa, může být kniha překvapením a zároveň zadostiučiněním, že žádný detail Gigerovy práce není zbytečný a samoúčelný. Doporučuji si něco vyhledat o tzv perinatálních matricích, protože to je leitmotiv knihy a Grof na začátku ukazuje i na tvorbě jiných umělců, jak se tyto psychické mechanismy projevují v jejich umění.

Tato kniha byla pro mě překvapením, stejně jako skutečnost, že se Giger a Grof stali přáteli a jsem ráda, že mám tuto luxusní publikaci ve své sbírce.