Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
Dramaticky vypjatá novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl vlastní existence. Lustig ve své sugestivní novele zpracovává motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků. V druhé rovině novely pak vypráví vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.... celý text
Přidat komentář
A. Lustig hledal v databází příběhou z druhé světové války nějaký hrdninný příběh dívky či ženy proti nacistům.
A to byl počátek zrodu této knihy.
Originální, poučné, napínavé a skvěle napsané. Ze všech "židovských autorů a jejich povinně čtených knížek" bezkonkurenčně nejlepší. Předčila i Spalovače mrtvol. Tohle téma nemusím a původně se mi do Modlitby nechtělo. Ale pak jsem jen a jen zírala. Výborná knížka. To, co je v různých Literaturách do kapsy apod., je v podstatě až závěr - předtím je strhující líčení toho, jak cestovali vlakem a jak se k nim chovali Němci. Paráda - myslím literárně:-))
Když jsem v komentáři k Sophiině volbě psal, že na holocaust narážíme téměř neustále v různých, nejenom knižních dílech a jsme už tak nějak obrněni a přípraveni na to, co se může dít, velmi jsem se mýlil. Při čtení Kateřiny Horovitzové mi bylo fyzicky zle. Těch stodvacet stránek člověk přečte za chvilku, ale o obsahu bude přemýšlet velmi, velmi dlouho.
Doporučuji se na filmové zpracování podívat až po přečtení knihy! Já to udělala naopak a myslím, že tím jsem svůj zážitek z četby o dost ochudila...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zfilmováno česká literatura fašismus holokaust, holocaust krutostAutorovy další knížky
2002 | Démanty noci |
2001 | Colette z Antverp |
2007 | Dita Saxová |
1968 | Hořká vůně mandlí |
2003 | Krásné zelené oči |
Ono podobné příběhy vždycky mají jakousi svoji sílu, ale vezmu-li to z čistě literárního hlediska a nebudu-li se nějak moc pouštět do podrobnějšího rozboru zápletky a děje, tak mě osobně ta kniha dost zklamala. Je to napsáno jaksi nezáživným, nezajímavým, suchým a hlavně dost předvídatelným stylem. Možná, kdybych to četl jako hodně mladý, tak by mě to obsahově zaujalo, překvapilo a možná i šokovalo, můj problém asi je, že jsem jistou dobu materiály o tomto tématu dost intenzivně studoval, čímž jsem se připravil o jakékoliv (a v jakémkoliv směru) překvapení při četbě Lustigovy knihy.