Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544092/bmid_modlitba-pro-katerinu-horovitzovou.webp
4
2392
2392
Psychologická novela o tragickém osudu židovské dívky, která povýšila pomstu za své soukmenovce na smysl své existence. Kniha vychází ze skutečných událostí a byla poprvé vydána roku 1964. Samotná postava Kateřiny Horovitzové je inspirována osudem skutečné dívky, jíž byla polská herečka Franceska Mann. Lustig v této sugestivní novele zpracovává především motiv sadistické léčky, s jejíž pomocí se nacističtí pohlaváři pokusili získat majetek od skupiny zajatých bohatých židovských obchodníků, kteří se před německým nacismem napřed zachránili útěkem do USA, ale posléze, roku 1943, se vrátili do Itálie a tam do rukou nacistů stejně padli. Mezi těmito obchodníky byla i krásná židovka Kateřina Horovitzová. Nacisté obchodníkům slibovali, že je vymění za zajaté německé důstojníky, ale všechno to byla samozřejmě lež. V druhé rovině novely je pak popisován vlastní příběh hrdinky, dívky, která se na prahu smrti vzepře ponižování své lidské důstojnosti a dokáže v sobě zmobilizovat sílu, schopnou překonat strach i přirozený pud sebezáchovy.... celý text
Přidat komentář
Úchvatná knížka od jedinečného autora, zároveň však také jediná knížka, ze které se mi po přečtení úvodu a závěru udělalo natolik špatně, že jsem knihu nebyla schopna přečíst. A vlastně díky ní ani nejsem schopna knihy s podobnou tematikou číst. Což by měla být pro autora vlastně velká pochvala, protože jen málo lidí dokáže takto realisticky a surově popsat problematiku holocaustu.
Knihu jsem měla přečtenou velice rychle. Moc mi nevyhovoval styl psaní a tak mi trvalo poměrně dlouho než jsem se pořádně začetla. Už od začátku jsem tušila , že to celé nebude jen tak a měla jsem pravdu. Ten konec mě musím říct docela dostal. Každopádně kniha je povedená, chápu proč je autor tak oceňován, ale můj šálek kávy to není a tak si nejspíš další jeho knihy už nepřečtu...
Ke knize jsem se dostala, protože jsem ji musela přečíst do školy. To, jak byla kniha napsána mi nevyhovovalo na začátku jsem ani moc nechápala co se děje, o čem vlastně čtu. Poté jsem se docela do knihy začetla.
Ačkoli mi styl psaní nevyhovoval (a četla jsem jí déle, než obvykle jiné knihy), příběh byl napínavý a velmi smutný. Konec mě dostal, ta naděje, ale od začátku bylo jasné, jak to dopadne.
Člověk se nad tímto příběhem zamyslí, v jaké době žijeme a jeké to bylo předtím. Nedokážu si to představit.
Arnošt Lustig je spisovatel, který toho velmi mnoho zažil.
Styl, jakým byla kniha napsána, mi opravdu nesedl. Velice dlouhé odstavce, skoro žádné kapitoly. Neustále se jen řešili peníze a že je nutné napsat další šek. Od poloviny je čtenáři jasné, jak to s hrdiny dopadne. Zvrat na konci byl nepředvídaný, ale zároveň velice nerealistický.
Co dělá člověka lidským? Lpění na životě za každou cenu? Hrdinství? Zoufalý čin v zoufalé době? Arnošt Lustig byl spisovatelem jednoho tématu, ale to téma vyčerpal úplně. Protiválečnou novelu, která je zdánlivě banální a zdá se, že od začátku směřuje k nevyhnutelnému závěru, povyšuje nad průměr několik postav, které - stejně jako čtenář - ví: krejčí, rabín, Brenske.
Krásný literární jazyk a srcervoucí příběh... přečetla jsem to a zůstala civět do prázdna.
Jednoduchý děj, ale rozhodně ne lehké čtení. Předvídatelný konec. Je to má první zkušennost s Arnoštem Lustigem. Nevylučuji, že sáhnu někdy po jeho další knize. Spíše ze zvědavosti, než že by to byl šálek mého čaje.
Styl psaní, kterým pan Lustig píše je pro mě těžký na čtení. Ze začátku mi dělalo problém zorientovat se v příběhu, u kterého má člověk dojem, jako kdyby začal na stránkách, které v knize nejsou... jako kdyby je někdo vytrhl. Jsem ráda, že jsem dočetla až do konce a nejsem ráda, že kdokoliv mohl zažít něco tak strašného - koncentráky, válku, nelidskost...
Dokonale napsaný odstavec na stranách 44 a 45: ... bude obsažen v knihách, jež nejsou ještě napsány, v končinách, kam ještě nevkročila lidská noha, nikdo se ho nezbaví, bude to dotěrný i laskavý popel z mrtvých, kteří zahynuli bez viny.
Vybrala jsem si tuto knihu k maturitní četbě. Zaujal mě děj a moc jsem se na ni těšila.
Bohužel, tento styl psaní zdá se mi poněkud nešťastný. Dávám 2 hvězdy za zajímavý, ač mnou očekávaný závěr, jinak byla kniha prakticky o ničem. Mám plno jiných oblíbených knih z válečné prózy, ale tuto mezi ně zařadit nemohu.
Vynikající práce, po stránce stavby příběhu, vyprávění, charakterizace postav. Skvělé dílo
Kniha se mi nečetla moc dobře, tento způsob psaní mi nevyhovuje, autor mě nevtáhl do děje, neustálé úvahy. Musela jsem se nutit do čtení.
Opět už poněkolikáté jsem otevřela tuto knihu a začala číst. Mockrát jsem ji v minulosti otevřela, ale v podstatě ani nezačala číst. Arnošt Lustig je bezesporu výborný autor. Jeho příběh se mi však četl velmi těžce. Nejen co se týká smutného obsahy novely, ale i spisovatelova stylu psaní. Novelu o statečné židovské dívce jsem tentokrát dočetla do konce. Je to smutné čtení, to se dalo předpokládat. Je to těžké čtení, to jsem tušila a bylo tomu tak.
Pan Lustig je neskutečná osobnost, vždycky jsem ho obdivovala a vážila si ho. Bezpochyby ví, o čem píše, a za to mu patří mé uznání, ale možná právě proto, že já to až tak úplně nevěděla, nečetlo se mi to úplně lehce.
Nicméně tento šokující příběh ve mně mnohé zanechal a já jsem vděčná, že jsem se k němu mohla dostat. Není to lehké čtení, ale co je to oproti realitě. Tady se nedá polemizovat nad záživností nebo poutavostí, však tak to není ani ve skutečnosti. Vadila mi občasná naivita Kateřiny, ale na druhou stranu, v tom to právě je. Kdybych mohla, za styl, kterým je to napsané, dám tři hvězdičky, nicméně za celkový příběh, téma a okolnosti, už kvůli panu Lustigovi, dám plný počet.
Člověk by v tom v podstatě neměl ani tak hledat příběh, jako poslání a určitou promluvu, kterou se musí snažit pochopit.
Zajímavý válečný příběh, dvojsmyslnost plukovníka Brenskeho mě občas až šokovala. Autor úžasně ztvárnil tuto postavu, pokud jste nečetli, doporučuji povšimnout si dvojsmyslu řeči plukovníka. A vůbec celkově doporučuji si najít volný čas a přečíst si dílo.. :o)
Jeden z nejoblíbenějších autorů. Pan Lustig vychází ze svých zkušeností. Strhující příběh, rozhodně, kdo si ji vybere neprhloupí
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zfilmováno česká literatura fašismus holokaust, holocaust Arnošt Lustig, 1926-2011 krutostAutorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
Styl Lustiga není vůbec čtivý, ale jeho knihy hovoří o silných příbězích, tudíž by každý měl přečíst alespoň jednu knihu od tak významného autora. Modlitba je podle mě docela dobře schůdná, když se člověk nevzdá hned na začátku. Atmosféra postupně houstne, závěr je perfektně vygradovaný. Po přečtení jsem pak musela uvažovat nad otázkou "Proč?". Ačkoliv jsme si s panem Lustigem úplně nesedli stylem, novela vzbuzuje v člověku znepokojení a touhu pídit se po odpovědích, proto hodnotím velmi kladně. :-)