Modlitba za matku
Sin Kjongsuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215427/bmid_modlitba-za-matku.jpg
4
123
123
Když se So-njo ztratí uprostřed davu na nástupišti metra v Soulu, pouští se ostatní členové rodiny do zoufalého pátrání po své matce. Čím hlouběji se do něj ale noří, tím více dlouho zamlčovaných rodinných tajemství i soukromých trápení se objevuje.
Přidat komentář
Chápu, co chtěla autorka sdělit, ale některé postupy byly spíš na závadu, jako podivná "du" forma, která se z mě neznámých důvodů vyskytovala jen u některých vypravěčů příběhu. Taky mi není jasné, proč musí autobiografická postava letět prozřít až do Říma. Na druhou stranu mi některé věty připadaly opravdu neuvěřitelně výstižné a přitom stručné, celkově ale v knize spíš zanikly.
Něco tak nádherného jsem už dlouho nečetla, tolik citu, krásných slov, tolik námětů k zamyšlení, jak to máme se sdílením lásky, kolik si toho navzájem nejsme schopni říct, kolik chyb člověk nadělá, kolik špatných slov pronese a pak už je na všechno pozdě....síla. Navíc zajímavosti všedního života z cizokrajného prostředí...čtěte!
Nádherná kniha plná emocí. Přiznám se, že u čtení jsem si zaslzela. Až poté, co se maminka ztratí na stanici soulského metra, si členové rodiny začnou uvědomovat, co pro ně vlastně znamenala. Silný příběh, který stojí za přečtení.
Krásná kniha... Zajímavý pohled na mateřství, tak často se nedostanu ke knize asijského autora a z asijského prostředí, trochu jsem si na začátku říkala, že to bude nuda. A nakonec - probrečeno mnoho pasáží, prožito niterně mnoho situací spolu s protagonisty knihy, nahlédnuto do jednoho příběhu silného a sebeobětujícího se mateřství stárnoucí nemocné ženy. Nádherný příběh. Doporučuji!
Vina, lítost, stud a úcta jako hlavní protagonisté příběhu. Smutný rodinný portrét, který na příkladu jedné korejské rodiny přináší zamyšlení nad vzájemnými vztahy v rodině.
Zajímavá knížka plná citu. Teprve když se maminka ztratí, zjistí její nejbližší, co vše pro ně dělala, co vše brali jako samozřejmost, co nestihli říct a poděkovat. Příběh vyprávěný slovy několika členů rodiny i maminky samotné je plný okamžiků, které vám připomenou vlastní vzpomínky a často máte chuť té svojí mamince zavolat, prostě jen cítit její blízkost a lásku. Větší část je psaná v druhé osobě, to čtenáře dokonale vtahuje do myšlenek a pocitů postav. Velmi hezky je popsáno, jak různé detaily a okolnosti, za kterých přišlo dítě na svět, ovlivňují matčin vztah k němu. Ne, nedá se říct, že by měla některé víc nebo míň ráda. Prostě dělá pro něj vše, co může a co zvláštního to které dítě potřebuje, (ne chce, potřebuje).
Při čtení se mi udělal knedlík v krku. Hluboký text plný nevyřčených citů, které však čekají pod povrchem. Asijská literatura je oproti té evropské zcela jiná, zastává jiné hodnoty a na život nahlíží z jiné perspektivy.
Pro mě je máma člověk nezměrné hodnoty, je to osoba, která je ochotná se rozdat a vždy stát po mém boku. Nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlela a brala to tak nějak jako samozřejmost, tu její lásku, ale po přečtení téhle knihy je to jinak. Slovo "matka" má pro mě teď mnohem hlubší význam....
Nádherná kniha,četla se jedním dechem a donutila mě se zamyslet nad tím,co doma vlastně mám a co pro mě maminka vlastně dělá, i když se mi to mnohdy nelíbí :).
Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na styl vyprávění, ale jakmile si člověk zvykne, kniha se čte skoro sama. A musím přiznat,že jsem si ke konci i trochu poslzela :).
"Když deláš jen to, co se ti líbí, kdo pak udelá, to co se ti nelíbí?"
skvelá kniha, až keď niekoho stratíme poznáme aku cenu pre nás mal..
ja by som to odporučila každému, kto má naštrbené vzťahy z mamou, možno sa na tie problémy začnete po prečítaní dívať inak :)
Opravdu zajímavá kniha, ne zábavná, ale přesto se mi líbila. Doporučuji přečíst si od Pearl S. Buck knihu Dobrá země.
Čekala jsem příběh, který mi přiblíží korejskou kulturu. Víc než to jsem si ale uvědomila, že všude mezi námi žijí lidé, kteří se pro nás obětují víc, než by museli, a my to mnohdy přijímáme jako samozřejmost, že si jejich zásluhy uvědomujeme často až tehdy, kdy jim to už nemáme příležitost říct. Neobyčejný příběh zdánlivě obyčejné korejské matky, jejíž výjimečnost si rodina uvědomila až po její ztrátě. Knížka je velmi zajímavě psaná, střídá vypravěče, klasickou ich a er- formu se zcela neobvyklou du-formou (ty).
Byl jsem zprvu trochu skeptický, protože asijští hrdinové mi vesměs připadají "chladní", a téma knihy je magnet na sentimentalitu. Ale nakonec musím říct, že je tahle knížka moc povedená.
Její největší síla je v tom, že na malé ploše poskytne několik rovin, z nichž žádná není banální. Díky tomu titulní hrdinka nabývá na plastičnosti a kniha na působivosti takřka exponenciálně s každou přečtenou stránkou. U poslední mi bylo mi líto, že příběh už končí. A to se mi moc často nestává.
P.S. Jo, a taky jsem si uvědomil, že jsem už nějakou dobu nezavolal mámě...
Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Asijská literatura je hodně specifická a je pravda, že z té Korejské jsem ještě nic nečetla. A asi jsem prohloupila, neboť Modlitba za matku je neskutečné dílo. Ono je to veskrze prozaické, ale o to víc se člověka dotkne. Mám takový typ knih ráda - takové ty pro náročného čtenáře, takové ty, kde nesejde tolik na příběhu, ale spíš na samotných pocitech, jaké v sobě kniha ukrývá. No Modlitba za matku je plná emocí - trochu tajných, ale jsou tam. Vůbec se nedivím té ceně, kterou kniha vyhrála.
Štítky knihy
rodina rodinné vztahy Korea matky a synové korejská literatura společenské romány zmizení lidí
Na té asijské literatuře opravdu něco je. Ta vztahová hierarchie, všechny ty nevyřčené věci, jiný náhled na život. Někdy opravdu musíme něco nebo někoho ztratit, aby jsme pochopili, jak velká ta ztráta je.