Modré údolí
Zdeněk Pluhař
Přepracované vydání původního románu z roku 1954 o stavbě Vírské přehrady. V novém vydání se autor více zaměřil na charaktery hrdinů, jejich osobní svět a problémy.
Přidat komentář
03.02.2012
Názorný příklad budovatelského románu v počátcích socialistického realismu určitě sloužil jako vzor pro další spisovatele. A jak se změnily požadavky doby, tak ho autor v roce 1972 přepracoval, nutno přiznat, že k lepšímu.
3
Štítky knihy
socialismus přehrady, přehradní nádrže vodní stavby budovatelské romány socialistické uměníAutorovy další knížky
1960 | Opustíš-li mne |
1966 | Kříže rostou k Pacifiku |
1981 | Bar U ztracené kotvy |
1979 | Ať hodí kamenem |
1976 | Minutu ticha za mé lásky |
Do tohoto budovatelského románu jsem se pustila díky blízkosti Vírské přehrady, takže to byl takový regionální "must", ze kterého jsem měla ovšem docela obavy. Zvědavost ale byla větší! :) Nutno podotknout, že jsem sehnala pouze vydání z roku 1972, které pravděpodobně není tak "ostré", jako to z roku 1954. I tak se to zde ale hemží soudruhy, úderníky a dělnickou třídou, také však do úst hrdinů vložených řečí o tom, že "páni inženýři" jsou největší zlo, vše patří lidu atd. Rovněž vzdělání a vlastní pracovní zkušenosti autora jsou v knize velmi reflektovány - je zde k nalezení mnoho ohledně injektáže, betonáže a ještě mnohem mnohem více technické látky, kterou jsem absolutně nepobírala. Odmyslím-li si technické popisy, valení socialistických klínů do hlav čtenářů, pak bych řekla, že spisovatelská práce je to skvělá a Zdeněk Pluhař měl opravdu talent na psaní... Škoda té doby...