Moja ruská babka a jej americký vysávač
Meir Šalev
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108807/bmid_moja-ruska-babka-a-jej-americky-vys-oXZ-108807.jpg
3
50
50
Autobiografický román, v ktorom nachádzame reálne miesta a reálnych ľudí. Ako prezrádza nadpis, hlavné postavy sú dve: autorova babka Toňa, ktorá pochádzala z Ukrajiny a v tretej aliji (prisťahovaleckej vlne) sa dostala do Palestíny, a obrovský americký vysávač, ktorý jej poslal z Ameriky švagor Ješajahu. Ten kedysi emigroval do Ameriky, kde „rozbehol biznis a zmenil si meno na Sam” - na rozdiel od svojho brata Aharona, ktorý „nikdy nezradil izraelskú zem, vysušoval močiare a vyorával prvé brázdy“. Preňho bol brat Ješajahu dvojnásobný zradca, lebo emigráciou zradil vlasť a nebol „sionista ani socialista“. Jeho pohoršenie vzrástlo, keď mu brat z Ameriky poslal doláre, lebo v Palestíne vládla veľká bieda. „Špinavé kapitalistické“ peniaze poslal naspäť. To zas urazilo a nahnevalo Ješajahua a vymyslel pomstu: bratovej žene Toni poslal obrovský vysávač, ktorý brat nemohol vrátiť, lebo jednak na odoslanie takého obrovského nákladu nemal peniaze a jednak Toňa bola posadnutá čistotou a novú zbraň privítala s otvoreným náručím. Je to ústredná metafora románu. Tonin boj, snaha zachovať všetko čisté, je márny. Nakoniec ju „zradí“ aj samotný vysávač: zistí totiž, že aj v samotnej najmocnejšej zbrani proti večnej špine, vo veľkom americkom vysávači, sa skrýva nazhromaždená špina, ba „dokonca z nej uniká“.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
My Russian Grandmother and her American Vacuum Cleaner, 2010
více info...
Přidat komentář
Zaujal ma názov knihy, ale bola som trochu sklamaná, miestami vtipné, ale veľmi ma to neoslovilo, možno, keby to bolo kratšie, napr. poviedka.
nie sú to plné štyri hviezdičky.....sú to viac pamäte ako román, veľmi pekné, možno to chcelo trochu menej stránok. Je to síce oddychové čítanie, ale veľmi kvalitne, hodnotne napísané. Odporúčam, ale čítať naozaj po kapitolách, ako ich Šalev rozdelil, pretože nuda, ktorá hrozí, je spôsobená prehnaným pokojom, na ktorý sme už zabudli.
Vynikajuca kniha, krasny jazyk. Akoby som pocuvala nase babky a vsetky zeny z rodiny, uplne iny svet, ale rodinne vztahy su vsade rovnake. Nechapem ako je mozne vyvolat pocit rodiny, aj ked je ina, z inej doby, ineho sveta ale napriek tomu alebo prave preto rovnaka. Kniha o jednej uzasnej zene, v ktorej kazdy najde rysy svojej mamy, babky, tety...
Úsměvně laděný příběh především o babičce Toni, posedlé úklidem a čistotou. Úklid pod taktovkou babičky se stal noční můrou celé rodiny a když se strýc z Ameriky pokusil ulehčit jejich trápení praktickým darem - výkonným elektrickým vysavačem - celá situace se ještě zhoršila...
K tomu přidává autor další příběhy své rodiny, znějící často velmi neuvěřitelně (trochu připomínají rodinné vzpomínky Ivana Krause nebo Oty Pavla).
Celá kniha vyznívá nakonec jako pocta obdivuhodné houževnatosti prvních generací izraelských osadníků, rozhodnutých proměnit nehostinnou zemi ve skutečný domov.
Líbil se mi název a obal tak jsem po ní sáhla v knihovně. Byl by to zajímavý příběh kdyby kniha byla jako příběh napsaná.
Knížka mě zaujala svým názvem, ale nebyla jsem schopná ji dočíst. Jednu hvězdičku dávám za snahu zpracovat rodinnou historii.
S touhle knížkou jsem se bohužel minula, nelíbila se mi.
Víc než jako kniha pro čtenáře mi to připadá jako „vyprávění jen pro zasvěcené“. Ruská babička Toňa je člověk typu „muž jménem Ove“, ale autorovi se nepodařilo vykreslit její obraz tak, aby vůči ní vzbudil čtenářovy sympatie. Totéž platí i pro různé příbuzné včetně rodinné libůstky vyprávět příběhy ne tak jak se staly, ale aby byly zajímavé.
Mnoho věcí se (otravně) opakuje pořád dokola jako refrén nebo naopak autor nakousne něco z rodinné historie a za chvíli to utne s tím, že v téhle knize nebude vyprávět o rodině, ale o vysavači. Jenže samotný příběh o vysavači není dostatečně nosný na to, aby byl zlatým hřebem knihy.
Možná mi ze všeho nejvíc vadila ta „klamavá reklama“, kdy autor tolikrát různými způsoby (ne)nápadně upozorňuje, jak je to zábavné čtení, jak skvělou rodinu má a jak zajímavý je ten příběh o vysavači (o čemž mne nepřesvědčil).
Pokud jste přečetli nějaké knihy o svérázných (ruských) postavičkách a jejich rodinách nebo dokonce máte vlastní zajímavě potrhlé předky, nejspíš se při čtení téhle knížky budete vrtět, a možná ji ani nedočtete.
Přes to všechno si myslím, že o autorově rodině (a možná i o tom vysavači) by se nechala napsat zajímavá a čtivá kniha, ale musel by ji asi napsat někdo jiný.
Nevím, jestli bych si přála, aby babička Toňa byla i mojí babičkou, ale při čtení o životě v Nahalalu jsem se bavila. Je to klidně plynoucí pohodové čtení. Vrstvení variant vyprávěnek z úst rozličných rodinných příslušníků, kdy je hezké vidět "obyčejný venkovský" život jejich očima, ať už se ukrývají za brýlemi nebo se vnich (třeba neznatelně) blýská, vytváří jemné napětí, které vás udržuje v bdělosti až do konce poslední kapitoly. Na knihu jsem narazila náhodou a jsem ráda, že se mi připletla do cesty, i když "zadním vchodem přes dvůr".
Najlepší na tejto knihe je jej názov. Vlastne ten mi prišiel tak krásne originálny, že som si od knihy sľuboval priveľa. Nie je to ani zlé, ani dobré, trošku sa mi v tom strácal ten avizovaný humor ... Alebo pre ten Shalevov nemám zmysel.
Sama jsem nikdy nic nenapsala, tak mi nepřísluší komentovat literární díla jiných autorů.Přesto - můj názor.
Příběhy z počátků budování izraelské vesnice jsou zajímavé, sledovat osudy jedné rodiny je zajímavé, vzpomínky na dětství prožité s trochu potrhlou babičkou jsou vtipné i dojemné. Autor umí pracovat se slovy.. Ale to, jak se prolínají osudy rodiny s osudem vysavače se mi zdálo trochu chaotické. Možná to byl autorův záměr, napínat čtenáře až do konce, ale mě to trochu unavilo. Stačilo by to na dvě povídky - Moje rodina v Izraeli a Babiččin vysavač.
Přečtěte si a posuďte sami. Třeba se mýlím.
Místy vtipný příběh, svérazný popis života a osudů pro nás v neznámých končinách.
Shalev opäť napísal pútavý príbeh, nenadarmo, je to výborný židovský rozprávač. Prezradil nám niečo zo svojho rodinného súkromia a cesty k spisovateľskej kariére, predstavil nám svojich rodinných príbuzných a ich záľubu v rozprávaní a v príbehoch. Nuž, má to mať po kom :-)) Vtipné, svieže, ľahko čitateľné...
„Nie je to ľúbostný príbeh, hoci láska v ňom nechýba. Nie je to príbeh o smrti, hoci množstvo jeho protagonistov zomrelo. Nie je to ani príbeh o zrade a pomste, hoci v ňom nájdete jedno aj druhé. A nekrúti sa ani okolo bolesti ako iné rodinné príbehy, hoci aj tú v ňom nájdete. Skrátka, nepatrí medzi príbehy, s ktorými sa ráno prebúdzame a večer líhame, skôr medzi tie, ktoré si rozprávame, keď je nám dobre, a odovzdávame si ich od prvej generácie až po tie, ktoré už nepoznali ani deda Árona, ani zamétaci strój, čo poslal jeho brat babke Toni, ba ani samotnú Toňu."
Týchto pár viet z úvodu knihy ju dokonale vystihuje. V tomto duchu sa Shalev po celý čas čitatelovi dôverne prihovára a presne tak ako na začiatku rozprávania objasnil, predostiera mu príbeh svojej početnej rodiny – palestínskych prisťahovalcov podieľajúcich sa na budovaní Izraelského štátu – ktorý však nie je typickým rozsiahlym rozprávaním zasväcujúcim do tajov rodinnej histórie. Nie je to príbeh, ktorý by rozprával o životných víťazstvách a radostiach, prehrách, bojoch, omyloch a pádoch, a predsa sa v ňom nájde dosť podrobností na to, aby ste takýto dojem nadobudli. Rodinné anekdoty zvečnené v písomnej forme sú vtipné, plné hrejivého ľudského tepla, rodinnej atmosféry, spomienok na autorove detstvo. Zástupu jedinečných postáv kraľuje svojrázna babka Toňa, z ktorej sa vykľuje pekný kvietok. Jej povestná tvrdohlavosť je kameňom úrazu a živnou pôdou mnohých rodinných historiek, medzi inými aj tých, kde sa jej do života pripletie, ako predznačuje samotný názov knihy, americký vysávač. Príjemná, ľahko čitateľná oddychovka na dva večeri, v podaní typicky skvelého židovského rozprávača.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Ruský román |
| 2012 |  Moje ruská babička a její americký vysavač |
| 2017 | Dve medvedice |
| 2008 | Chlapec a holubica |
| 2003 | Štyri hostiny |
Pravděpodobně každá rozvětvená rodina má své pošuky, blázny, odpadlíky, zrádce, ale i šikovné opraváře, opory, osoby, které pečují o soudržnost rodinných vztahů atd. V Šalevově rodině bylo takových lidí evidentně mnoho. A když se divné povahy ocitnou v tak vyhrocené situaci, jako bylo osídlování země a budování státu později nazvaného Izrael, je o neobyčejné příhody a situace postaráno. Když tyto ingredience zkombinuje tak skvělý autor, jako je Meir Šalev, schopný podat i docela banální situace vtipně a dramaticky, vzejde z toho tato knížka. Na jeho okouzlující a strhující prvotinu - Ruský román - to sice nemá, ale pořád je to dobré čtení.