Moje cesta do ztracena
Martin Vopěnka
Zabezpečený podnikatel zůstává po tragické smrti své ženy sám s osmiletým synem. Otec, který sináhle uvědomuje svou lásku i odpovědnost k dítěti, se snaží synovi usnadnit kritickou dobu popohřbu, zamýšlí se nad jeho i svou budoucností a zvolna v něm zraje touha být se synem sám abezvýhradně se mu věnovat mimo známý a smrtí poznamenaný svět. Odjíždějí tedy spolu naprázdninovou cestu bez pevného cíle i bez pevného data návratu, aniž by dali o sobě komukolivzprávu. Během cesty po řadě evropských zemí se upevňuje vzájemné pouto a zároveň otec podnikáobdobnou cestu hluboko do svého nitra, ujasňuje si svůj postoj k životu a vlastním cílům. Dramatickédobrodružství v rumunských horách zvrátí otcovu představu o nekonečném putování, ale cesta doztracena navěky zůstane jako pevný bod a neotřesitelná jistota ve vztahu otce a jeho syna.... celý text
Přidat komentář
Je jasné , že některé knihy prostě čtenáři nesednou , nebo naopak. Já jsem byl zřejmě naladěn na stejnou vlnu jako autor, a proto jsem knihou nadšen. Autor píše z pohledu táty malého kluka s nímž se vydal "jen tak"cestovat. Kromě jejich příběhů se ledacos dozvídáme o myšlenkách táhnoucích tatínkovou hlavou. Je to asi ta důležitější část knihy.
Kniha je čtivá a autor nás snadno vtáhne do zajímavého a později dramatického děje.Prožíval jsem jejich cestu s nimi a nechalo to ve mně hluboký zážitek.Dle mého názoru výborná kniha.
Štítky knihy
cestování putování otcové a synové
Autorovy další knížky
2011 | Spící město |
2015 | Nová planeta |
2012 | Spící spravedlnost |
2013 | Spící tajemství |
2009 | Pátý rozměr |
Mě to teda bavilo. Bavilo mě, jak popisoval myšlenkové pochody otce, vztah táty a syna, cestovatelské postřehy a i to finále mi přišlo zajímavý. Sama za sebe bych tam nemusela mít tolik sexu, ale ... A knížku přečetla i moje tchýně, takže na ní něco bude :-)