Moje kniha Vinnetou
Klára Tellnerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544019/bmid_moje-kniha-vinnetou.jpg
4
129
129
Existenciální a emotivní komiksový příběh české výtvarnice a streetartistky.$bVelmi pěkně výtvarně zpracovaná grafická novela spojuje příběh malého chlapce s velkou fantazií, který se neumí smířit s tím, že Vinnetou nakonec umře, s vlastními autorčinými zážitky. Stejně jako se osmiletý chlapec vypořádává s fiktivní mayovskou realitou, autorka se střetává se svou skutečností a zaznamenává své pocity a setkání s lidmi, kteří jí jsou velmi blízcí. Ne náhodou tito lidé pocházejí z anarchistického či squatterského prostředí, které bylo vždy trnem v oku většinové společnosti či represivním složkám státu. Komiks pak jemným způsobem zachycuje autorčin světonázor a zejména silné emoce a dojemné scény, které život přináší, ačkoli bychom je sami možná chtěli vyškrtnout.... celý text
Přidat komentář
Všechno zlé je pro něco dobré. Toy box někoho obvinila, pak se jí to jako bumerang vrátilo a někdo obvinil ji... A mne to začalo zajímat a sehnala si tuhle knihu. Co člověk to názor. Já si myslím, že umělci mají právo se inspirovat. Bez omezení. Protože jinak můžeme jít spálit 90% knih, obrazů... Inspirace Biblí, inspirace životy druhých, inspirace přírodou, inspirace knihami, které někoho inspirovaly...
V každém případě pro mne je Moje kniha Vinetou nádherný vizuální zážitek, hluboký příběh, poznání komunity, o které vím málo.Moc jsem si to užila a knihu zatím neodkládám do knihovny, ale listuji si v ní stále znovu a doporučuji všem.
Vizuálně nádherná publikace, Toy Box do toho dává všechno a je dostatečně svá, aby ji nikdo nemohl obvinit z plagiátorství. Zároveň umí skvěle propojit kresbu s textem, který tak tvoří jednolitý celek, vzájemně nerozpojitelný. Samotné motto vyprávění je dokonalé, přičemž úsloví „Moje kniha Vinnetou“ mi už navždy zůstane v podvědomí. May zabil Rudého bratra? Nakašlat, v mé knize a v mém světě Vinnetou žije a dál si vesele střílí bělochy!
Naneštěstí ústřední motiv scénáře mě moc neoslovil. Což o to, téma je silné a umělkyně se s ním snaží poprat na maximum, jenže na smutnění po přítelkyni, o které komiks v důsledku řekne tak málo, mi to celé přišlo jako mnoho povyku pro nic. Z útržků je znát, že Semtexdesign byla dosti svérázná osůbka s vlastním životem, do kterého autorka zas až tolik nepatřila, takže spoustu dějových linek o ní samotné zůstane neukončeno. Navíc se těžko ztotožňuje s figurou, jejíž životní styl je mimo moje chápání.
Přes všechny mé výhrady však povedený a dojemný příběh.
Komiksy moc nečtu-neprohlížím, přesto myslím, že ocenit kresbu dokáži. Moje kniha Vinnetou má krásné kresby a ani příběh není přímo laciný. Problém v mém případě vězí spíše v názorovém střetu, kdy jsem více konzervativní, abych dokázal ocenit význam svobody squatterů. Anarchistické smýšlení je mi cizí, a úplně nevím, zda je na místě srovnávat squattery se severoamerickými indiány. Něco jiného je dle mě svoboda nucená přírodními podmínky, a svoboda uměle roubována na civilizaci, kde je přirozené být omezen společenskými konvencemi, proto je squatting často nelegálně posuzován i v České republice. Samozřejmě se jedná o otázku přesahující tento komentář i mé znalosti, přesto jsem cítil potřebu zdůraznit, že nemám problém s formou komiksu, ale spíše s myšlenkami, obsahem.
Jelikož jsem znám svou averzí k českému komiksu, tak tenhle obsahuje prakticky vše, proč český komiks nemám rád. Není to totiž komiks ale spíše art-terapie člověka, který se mi nezdá být v úplné duševní rovnováze(update: zjistil jsem, že autorka byla skutečně nějaký čas v léčebně), což nemusí být ještě na škodu. Taková Vrána je také původně art-terapie, ale ta mi lépe sedla jak kresbou tak příběhem, neboť šlo o prostý akčně melancholický příběh o pomstě. Tady sledujeme něco přesně tak šíleného jak napovídá popis knihy výše. Je mi úplně jasné proč to dostalo tolik ocenění a proč se nad tím nejspíš česká art komunita může uonanovat k smrti, ale já vám tohle nežeru přátelé. A taky, přiznám se, nemusím celou squatterskou ideu. Těmhle lidem vůbec nevadí využívat všechny výhody systému, nacpat se do cizího baráku, mít mobily, auta, počítače s internetem ale jsou hrozně dotčení když chce systém taky něco po nich. Neuznáváme osobní vlastnictví ale běda jak šáhnete na naše věci nebo barák který jsme si poctivě ukradli. Je jasný, že squatter by mi teď začal vysvětlovat jak tomu nerozumím atd. ale ono to je bohužel přesně takhle jednoduché. Jedna z hlavních postav, žena která má být ta úplně nejlepší co autorka zná, je tu zobrazena jak se válí po mejdanech a žije v dodávce ale samozřejmě nejvíc zlý je její bývalý manžel co jí nechce svěřit jejich společné dítě a namísto toho mu chce dopřát slušný domov. Jaká hrůza takhle dítěti zkazit kariéru bezdomovce. A v tomhle duchu je celé vyprávění. Vše co souvisí se squattery je to nejlepší a nejhodnější a vše okolo je prostě zlý nebo při nejlepším neutrální. Sorry, ale takhle černobílej svět opravdu není a jestli ho takto Toybox vidí, tak to potěš! I já jsem ochoten tolerovat řadu podivných alternativních lidiček ale vše má své hranice. A jak říkám - je to hrozně art, je tam samozřejmě apel na veganství, je to o nějaké minoritě která si dělá co chce, je tam srdceryvný úryvek s pejskem, samozřejmě jsou tam zlí policisté a kapitalisté, takže je prakticky nemožné aby to nedostalo nějakou cenu. A ano, kresba je fajn i když mě osobně tenhle až moc rozevlátý vodovkový styl příliš nesedí. Takže zase na dlouho ruce pryč od českého komiksu, až teda na vzácné výjimky, kterých je jako šafránu.
Listovací galerie. Vytvarně ohromné. Slova občas až zavazela - už se těším jak to pročtu znova bez čtení!
Výborný komiks,
skvělé vyprávění i výtvarné zpracování.
Linie příběhů se doplňují.
Pro mně velmi silné - takové niterné.
Hmatatelné strachy, úzkosti,odpor, láska, vášeň, naděje
Obyčejné lidské bytí..
a ze všeho nejvíc závan svobody.
Toho si cením
Doufám mí rudí bratři že se všichni sejdem na Prériji až Vinetů zavolá: tak a je to tadi!
:o)))))
Knihu jsem přečetla jedním dechem na noční směně u smažení karbanátků v jednom pražském klubu, z podobného prostředí. Ráno jsem odcházela opařená a smutná z toho, v jakém prostředí mohou v naší kultivované a pseudočestné kultuře žít. Kam to celé dojde a kolik tragických osudů nevede k mladé smrti rakovinou, ale i bezdomovectví. Neskutečně silný příběh...
Tento komiks jsem mel na svem must-read listu uz nejaky ten patek a to po precteni rozhovoru s autorkou v nejakem casopise, asi Reflexu. Originalnich a kvalitnich ceskych komiksu neni nikdy dost, takze kdyz jsem ho zahledl v knihovne, tak jsem ho samozrajme bral, a pomerne rychle i precetl. Vytvarna stranka se mi velmi libila, obsah komiksu je prolinanim nekolika deju v ruznych casech a mistech, a to i fantasktnich. Az uplny zaver dava uvodnimu pribehu smysl a je velmi dojemny. Bohuzel, jenom ta squatterska tematika me az tak moc nezajima, vcetne ztvarneni silenych basnicek, tak proto davam o hvezdicku min.
Ačkoliv se může zdát že to je chvílemi o ničem, na konci se vše krásně proplete a tvoří to vcelku silný příběh. Větší švuňk by tomu místama prospěl. Za něj by byla i pátá hvězda.
Komiks, který se vás dotkne někde hluboko uvnitř. Komiks, který by měl vidět a přečíst celý svět. Komiks, který bych nedala z ruky a listovala jím každý den, aby den byl dnem a život životem.
Moc krásná akvarelová kresba. Autorka zde prezentuje své životní postoje a zkušenosti ze života squatterů, a tak je jasné, že to nemusí sednout každému. V podstatě je to příběh o životě několika lidí, kteří žijí jinak, mají své sny a cíle, ale život má někdy pro ně trochu jiné plány... Určitě je to komiks, který ve mně rezonoval ještě dlouho po dočtení.
Silný příběh, opravdu vtáhne a výtvarné zpracování je kouzelné. Moc mě to potěšilo a přečteno zachvíli. Ovšem dojem zůstane napořád.
Mně se to líbilo hodně, ačkoliv jsem od toho prakticky nic nečekal. Ze začátku mi to přišlo jako intelektuální slátanina, ale pak se děj rozjel a opravdu mě do sebe vtáhl. Ani jsem se nenadál a kniha byla přečtená. A pamatuju si ji i po třech měsících, co víc si přát. Mohu jen doporučit.
Zajímavá věcička tohleto. Velmi citlivě a neotřele zpracované, ale úplně na prdel jsem si z toho nesedl. K této komunitě lidě jsem měl vždycky pozitivní vztah, na nějakých squatech jsem sem tam i přespal a tyhle lidi mám prostě rád. Dneska jsem to dočetl, přemýšlím nad tím, rezonuje to a co nevidím, fízli právě vyváději squattery z Cibulky. Zmrdi! Holt nezávisle uvažující mladí lidé, v tomto zkurveném systému, kde největšími modlami jsou zisk a nedotknutelné osobní vlastnictví, nejsou žádáni.
Sakra pěkně zpracovaná a sakra působivá bombica. Fakt silnej příběh ve fakt coolovým kabátě.
S komiksem jsem skončila kdysi u Čtyřlístku... Ale dcera má ráda komiksy pro dospělé a od ní jsem si půjčila tuto knihu.
Příběh mě vtáhl, bez kreseb by byl poněkud krátký, povrchní. Právě výtvarná stránka dodává knize sílu výpovědi. Ráda někdy sáhnu po dalším komiksu.