Moje píseň pro Čechy
Anne Marie Kenny
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546913/bmid_moje-pisen-pro-cechy.jpg
5
2
2
Románový životní příběh Američanky Anne Marie Kenny, která v divokých devadesátých letech našla v Praze svůj domov. S doporučením osobností jako Marta Kubišová, Jáchym Topol, Martin Palouš a ilustrací Petra Síse na obálce. Praha v devadesátých letech, mimořádné místo i doba. Studená válka skončila. Berlínská zeď padla. Země sovětského bloku včetně Československa právě získaly svobodu. Byla to opojná atmosféra s otevřenou budoucností. Zažívala ji i Anne Marie Kenny – zpěvačka s českými kořeny, která se tu dala na podnikání. Její životní příběh si nezadá s románem – tragická rána v dětství, zpívání na Champs Élysées v jednadvaceti, umělecká kariéra v Paříži a Nice, koncert v Redutě na pozvání Václava Havla a následná podnikatelská dráha v Praze. Čtenáři se po jejím boku setkají s pozoruhodnými lidmi – s otcem advokátem, o nějž přišla ve dvou letech, česko-americkou matkou, na níž zůstala výchova pěti dětí, s ekonomickým poradcem Françoise Mitterranda, díky němuž se jí otevřely obzory, s kardinálem, který za komunistů zpovídal při mytí výloh, se sekretářkou, jejíž dědeček skončil v jáchymovských lágrech, s fotografem, jehož rodiče se vzali v Terezíně, a v neposlední řadě i s jejím milovaným manželem, válečným hrdinou, a mnoha dalšími. V dekádě po sametové revoluci tu autorka žila a pracovala mezi lidmi, kteří objevovali své místo v nové demokratické společnosti a vyrovnávali se s minulostí za totality – s minulostí, o níž málokdy mluvili. I ona za vnějším úspěchem tajila vnitřní zmatky. Teď bez obalu vypráví o tom, jak ji ničily neřesti a zachraňovaly hudba, um a láska. Jí i lidem kolem ní dávalo sílu jít dál Havlovo poselství, že má cenu budovat občanskou společnost, která je „lidská, mravní, duchovní a kulturní“. Moje píseň pro Čechy je písní lásky, která vzdává hold duchu českého národa, příběhem osobní i společné cesty ke svobodě. Vzpomínkami zpívanými hlasem planoucí umělkyně. „Píseň pro Čechy Anne Marie Kenny je stejného rodu jako moje Modlitba a pevně doufám, že melodický hlas zpěvačky, který z této knihy zaznívá, českého čtenáře nejen zaujme, ale i potěší.“ Marta Kubišová... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , PráhOriginální název:
A Song For Bohemia, 2024
více info...
Přidat komentář
Moje píseň pro Čechy
Anne Marie Kenny. Že jste toto jméno nikdy neslyšeli? Já také ne, ale po dočtení knihy – Moje píseň pro Čechy – mám pocit, jako kdybych se s ní znala osobně po dlouhá léta!
Autorka nám předkládá své paměti a rozhodně má co vyprávět. Jako malá přišla o tatínka, a tak vyrůstala se svou maminkou a čtyřmi sourozenci. Když jí bylo dvacet, rozhodla se, že se z Ameriky odstěhuje do Francie a stane se zpěvačkou. Časem se pro ni Paříž stala druhým domovem a její sen se vyplnil. Jelikož její kořeny sahají do Čech, v listopadu 1989 pozorně sledovala co se u nás dělo a osud tomu chtěl, že se rozhodla k nám přijet vystoupit jako zpěvačka. Cítila však, že sem patří a rozhodla se, že v Praze zůstane a začala podnikat.
Tolik ve zkratce k životu Anne Marie, ale v knize se toho dozvíte mnohem víc. Mám ráda životopisné knihy, bylo mi tedy jasné, že se mi bude líbit i tato a nespletla jsem se.
Než se dostane autorka do Československa, skvěle nám přiblíží život ve Francii. Ukáže nám myšlení Francouzů, jejich názory na různá témata, např. rasismus, přistěhovalci, sociální politiku, ale třeba i bydlení, kulturu a umění.
Důležitý moment české historie, listopad 1989, je tu ukázán pohledem ze zahraničí, dočteme se, jak se na nás tehdy díval celý svět. Celkově je to podáno tak, že kniha přiblíží českou historii i těm, kteří se o ni doteď nezajímali a je to skvěle popsané i pro mladé, aby se s naší historií blíže seznámili.
Moc mě bavilo, jak byly popsané začátky podnikání v devadesátých letech u nás. Můžeme na tom sledovat ten neskutečný vývoj a cestu, kterou jsme od té doby ušli.
Samozřejmě tu nechybí ani osobní život autorky, který nám ukazuje otevřeně, bez tajností. Pustí nás i do svých temných myšlenek a problémů a vy se tak do jejích pocitů dokážete snadno vcítit. Nejednou jsem měla husí kůži a několikrát jsem si u jejího vyprávění i pobrečela.
V textu je cítit, že je autorka hudebnice, umělkyně, zpěvačka. V příběhu se často objevují různá hudební přirovnání a celá kniha díky tomu skvěle ladí.