Moje první sebevražda

05.02.2024

V honbe po neznámych autoroch (a tých je pre mňa viac než dosť) som sa dostal aj k tomuto poliakovi. Začal som čítať túto a rýchlo som nadobudol dojem, že asi nebol dobrý nápad kúpiť rovno dve jeho knihy. No dostal som sa kúsok za polovicu k poviedke Duch zázračných objevů. Konečne jedna podľa môjho gusta - škoda, že až šiesta. Trvalo mi nekonečne dlho kým som sa k nej prebojoval. Potom už boli dojmy pozitívne až do konca knihy (jasné, že aj v prvej polovici boli nejaké svetlé momenty, no nebolo to stále ono).
Je isté, že prečítam aj druhú knihu.

19.05.2023

Pár dobrých momentů tam bylo. Autor se výběrem slov a některými zamyšlenými pasážemi občas ocitá v ranku "lepší literatury" a naznačuje to i obálka.
Z větší části ale spíše vzpomíná na to, jaké měly jeho milenky vnady. V dnešní době už bych od literatury očekávala něco víc, zvlášť když má jít o jednu z nejlepších polských knih současnosti. Doufám, že zpovědím sexistů z (před)minulého století, které doteď literatuře kralovaly, už bude brzy konec a tahle kniha je jejich labutí píseň.
To, že Pilch sám sebe v knize vykresluje jako vyžilého alkoholika, je na druhou stranu mile upřímné a výpovědi o slezských luteránech mě bavily.

17.05.2015

Vím, že je to ošemetné srovnávat, ale bylo to trochu šabachovsko-vieweghovské, taková Báječná leta po Polsku. Autor píše nesmírně sympaticky, furt jsem si říkal, že bych s ním zašel na pivo a že by určitě bylo o čem mluvit. Hlavně ta titulní povídka (moje první sebevražda) je velmi vtipná. Kniha Zlín navíc tradičně zajistila výborný překlad, takže pro milovníky středoevropského prostoru lze jedině doporučit!