Moje sestra Jodie
Jacqueline Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/127869/moje-sestra-jodie-127869.JPG
5
350
350
Pearl a Jodie jsou sestry. Mladší Pearl je malá, stydlivá a ustrašená. Jodie je skoro o tři roky starší a je odvážná, ztřeštěná a drzá – a Pearl ji zbožňuje. Když si jejich rodiče najdou novou práci v Melchester College, viktoriánské internátní škole připomínající gotický hrad, dívky tu ve společnosti několika dětí stráví nezvyklé a trochu fantastické prázdniny. S novým domovem se ale všechno začíná pomalu měnit. Jodie byla vždycky vůdkyní – ale teď je to Pearl, kdo si najde nové přátele: vysokého a výstředního Harleyho a paní Wilberforceovou, manželku ředitele, která ji pozve do své úžasné knihovny. Zato Jodie jako by přitahovala další a další průšvihy – hádá se s mámou, děsí malé děti, flirtuje s mladým zahradníkem… Začátek školního roku sice ty zvláštní prázdniny ukončí, ale život sester se mění dál. Jodie nemůže zapadnout do své nové třídy plné namyšlených dětí z bohatých rodin. Zato Pearl se daří výborně. Možná už na Jodie nelpí tolik jako dřív. Jodie ale sestru postrádá. Teprve tragická nehoda, k níž dojde při školní oslavě s ohňostrojem, přivede Pearl k poznání, jak moc svou starší sestru potřebuje… ... celý text
Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2012 , BB artOriginální název:
My Sister Jodie, 2010
více info...
Přidat komentář
Taková nostalgie! Toto byla úplně první kniha, u které jsem brečela.
Krásný příběh. Zatím moje druhá nejoblíbenější knížka od J. W. Pearl mi byla hodně sympatická. Úplně jako já. Akorát já jsem starší sourozenec. Jodie byla zase taková vtipná... Měla jsem je ráda obě ale víc asi Pearl. Měla jsem taky moooc ráda paní Wiberclifovou. Konec knížky byl vlastně moc krásný i když se mi prvně nelíbil.
Jedna z nejlepších knížek od paní Wilsonové. Musím přiznat, že ani po téměř deseti letech, kdy se k této knížce pravidelně vracím, nedokážu na konci nebrečet.
Keby to nebola kniha pre deti, tak možno inak hodnotím, ale nemôžem. Čítala som ju ako dieťa a mám z nej dodnes traumu. Silná kniha, ťažká téma, ale fakt nie pre danú vekovú kategóriu. Dodnes ma z nej striasa.
Znám hodně jejich knih ale tahle je nejj. Napínavý přípěch o lásce, kamarádství, pomocné ruce protkaný zradou a smutkem.
Moje nejoblíbenější dětská kniha, která se ihned po přečtení zařadila na můj seznam naprosto nejoblíbenějších knih (a je tam dodnes). Ačkoli se presentuje jako četba pro dívky zhruba desetileté, nerozpakovala bych se nad ní ani jako dospělá. Wilsonová má neuvěřitelný talent na vtáhnutí čtenáře do děje, prakticky až nemožnost neoblíbitelnosti hlavních postav a zkrátka celkového zpracování. Na konec bych asi řekla jedno - čtení jejích knih ve mně probudilo opravdu náročnou a vybíravou čtenářku, protože na něco tak dobrého, milého a zároveň smutného jsem dlouho po přečtení nenarazila.
Moje absolutně nejoblíbenější a nejmilejší knížka od Jacqueline Wilsonové - četla jsem ji několikrát, a vždycky mi bylo ze čtení už na začátku smutno, protože jsem věděla, jak to dopadne. Vztah Jodie a Pearl byl vykreslen moc hezky a reálně, jak to Jacqueline umí, připomínalo mi to vztah některých mých známých a jejich mladších sourozenců. Prostředí Melchester College se mi líbilo - tedy, líbilo se mi o něm číst, sama bych tam chodit nemusela :-)
Můj nejoblíbenější kousek od Willsonové a první kniha, u které jsem brečela... ♥ I když jsem ji četla už celkem dávno, mám pocit, že se toho příběhu pořád nemůžu nabažit!
Zbožňuju tuhle spisovatelku. Každou knihu jsem od ní četla nejméně třikrát. Mám takový zlozvyk že si vždy nejdříve přečtu konec. To určitě nedělejte. Brečela jsem asi dvacet minut než mě to přešlo. Proto mi trvalo asi další dva roky, než jsem si knihu přečetla znova, ale určitě toho nelituji.
Nádherná kniha, od stránek jsem, se nemohla odtrhnout. Na konci jsem strašně brečela, i teď mi, při psaní komentáře, se mi derou slzy do očí. Určitě doporučuji, kdo touto knihou pohrdne, udělá OBROVSKOU chybu.
Po několika letech jsem si knihu opět přečetla. V období dospívání jsem měla přečtenou většinu tehdy vydaných knih. Už dlouho jsem u žádné knížky takhle nebrečela. Věděla jsem, jak celý příběh dopadne - tragicky, ale i tak mě to dost vzalo. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Paní Wilsonová je opravdu SKVĚLÁ SPISOVATELKA.
Knihu jsem si z nostalgie po několika letech přečetla znovu. Ani nevím, kolikrát jsem ji už před tím četla. Jako malá jsem u toho nikdy nebrečela, nebo si to alespoň nepamatuji. Ten konec mi přišel totiž dost neuvěřitelný. Za to teď jsem si mohla oči vyplakat! Takto už jsem se dlouho u žádné knihy nerozbrečela. Jacquelin rozhodně umí psát, její knihy miluji už od malička a vracet se k nim můžu i teď a stejně mě pořád baví.
Ta knížka je tak nepopsatelně nádherná!!! Na konci mě strašně dojímala věta: Nikdy nezapomeneme na naši starší sestru Jodie... Asi jsem vážně cvok. Úplně jsem se do příběhu vžila. Žila jsem společně s Pearl a cítila s ní. Jodie byla strašně hodná sestra... Moc se mi to líbilo... U konce i tekly slzy... Nikdy nezapomeneme na naši starší sestru Jodie.
Tahle kniha má nádherný příběh, ale ten konec mě v deseti letetch úplně odrovnal a měla jsem z něj hrůzu. Přesto si však myslím,že je to jedinečná a kvalitní kniha od Jacqueline.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vzdušné zámky |
| 2005 | Holka z popelnice |
| 2004 | Půlnoc |
| 2005 | Nejlepší kamarádky |
| 2002 |  První láska |
Hůůůstýý!!!!!