Moje velká víra
Valja Stýblová
Dramatické odhalení podvodného přírodního lékaře, spekulujícího s lidským utrpením, chladného a krutého šarlatána. Příběh mladého děvčete-pacientky, která se ze zaslepeného obdivu provdá za lékaře. Autorka nechá čtenáře, aby s Věrou došel od chvilkové nedůvěry až ke konečnému poznání, že její velká víra ve schopnosti manžela byla tragickým omylem. Vydání první.... celý text
Přidat komentář
16.01.2016
Výborná kniha, která může přiblížit metody různých léčitelů. Opravdu se dobře čte, jedním dechem ji přečetla i má babička.
Autorovy další knížky
| 1970 |  Mne soudila noc |
| 1959 | Dům u nemocnice |
| 1966 | Až bude padat hvězda |
| 2001 | Nenávidím a miluji |
| 1984 | Princ a Skřivánek |
Kniha se dobře čte, protože po pár stránkách víte jak to asi bude. V hodnocení postav je autorka konzistentní, žádné váhání. Vadilo mi to její černobílé vidění až manipulace (nejdřív napíšu co si o tom máte myslet a pak vyprávím příběh). Již v předmluvě se píše o "nepochopitelné lidské víře", poctivější by asi bylo napsat "nepochopené". Je docela možné, že paní Stýblová potkala podvodníka a popsala jak ho pochopila, to jest černočerně. Možná ale jen popsala svoji představu o lidovém léčiteli. Soudím z toho, že tam nebyla žádná snaha o diagnózu a z ní plynoucí opatrnost J.Šimona, neměl kontakty a znalosti např. o bylinkách, on v průběhu léčby ty lidi také ničím nezaměstnal. A stejně mu údajně slepě věřili - trochu divné. A vykreslovat všechny věřící pacienty jako slaboduché blbečky, proč to bylo nutné? Už na str. 22 si autorka čtenáře připravuje "najednou poznala, že tvář Krista je Šimonovi podobná" - to hned zarazí.
Hl. hrdinka Věra je velmi citlivá na nálady a hnutí mysli jiných lidí v dané situaci. Myslí si: "..kolik bylo mezi námi řečeno, a přece se nic nevyslovilo", str. 132. O pochopení životního postoje těch lidí se však Věra ani moc nesnaží.
Knize byla "udělena k 15. výročí zrodu lidově demokratické ČSR zvláštní odměna". Nedivím se. Zákon na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb. sice už neplatil, vydržel jen dva roky. Zabýval se však činy proti státu (rozvracení lidovědemokratického zřízení apod), které byly trestné po celá padesátá léta (později přejmenovány na podvracení republiky). V knize však naštěstí žádný proces popsán není. Zůstalo jen u nálepkování, dělení na dobré a špatné lidi. Děkuji paní Valjo za upozornění.