Moje vražedné vnútorné dieťa
Karsten Dusse
Vraždi všímavě / Sústreď sa na vraždu série
< 2. díl
Björn Diemel si polepšil a za všetko vďačí kurzu sústredenosti. Niekdajší „diablov“ advokát má konečne viac času na dcéru a aj jeho hádky s manželkou prebiehajú akosi láskavejšie. Nečudo, keď sa človek stane vodcom nie jedného, ale hneď dvoch mafiánskych klanov, predpokladá sa, že má istý nadhľad. Hoci z prchkého Dragana neostalo veľa a ani s druhým uväzneným bosom to nevyzerá ružovo, Björn stále nie je spokojný. Prečo si nedokáže užívať nadobudnutú slobodu a moc? Nervy má neustále na prasknutie a k tomu to ustavičné vraždenie... Björn potrebuje pomoc. Jeho mentálny kouč Joshka Breitner vie ako na to. Vďaka príručke Vnútorné vymodlené dieťa Björn zisťuje, že všetky jeho súčasné problémy pramenia v detstve. A že ak chce prijať samého seba, musí najskôr spoznať a naplniť potreby svojho vnútorného dieťaťa. Má však na to?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
Das Kind in mir will achtsam morden, 2020
Interpreti: Milo Kráľ
více info...
Přidat komentář
Pokračování knihy „Vraždi všímavě“. I tady autor vychází z existujících terapeutických a relaxačních metod. Vnitřní dítě není výmysl autora, je to existující často propagovaná metoda uvědomění sebe sama, stejně tak jako metoda mindfulness, neboli všímavosti.
Na využití těchto metod a silné nadsázce je pak založená celá kniha. Opět stejný způsob černého humoru, absurdit, opět nekorektní pohled na současný svět, což zejména u německého autora docela příjemně překvapuje…
Už to ale není takové překvapení ze způsobu psaní jako poprvé, občas mi přijde, že vtip začíná být oproti prvnímu dílu malinko nucený. Ale ano, stále lze doporučit, i pro ten opravdu nekonvenční přístup. Každopádně z hlavního hrdiny si opravdu neberte příklad...
Plus za překlad.
Váhám mezi tři a čtyři, nakonec, i s přihlédnutí k opravdu netradičnímu pojetí humoru, slabší čtyři.
*
„Fotit ze všech stran uříznuté ucho a přitom snídat, vyžaduje jistý cvik a silný žaludek. Sašovi i mně takový výcvik chyběl. Neustále jsem odříznuté ucho chtě nechtě porovnával s mortadelou a tvrdým sýrem na talíři. To ucho mělo s obojím jistou podobnost. Bylo krabaté, lesklé a tučné.“
Líbí? Pak je to humor pro vás.
Audiokniha
Druhý díl jsem si dala v audioverzi a bavil mě stejně jako první. Já tento typ humoru miluji - absurdní, poťouchlý, neskutečně chytrý. Křením se celou dobu, co to poslouchám. Jediné, co bych autorovi vytkla je, že napsal jenom dvě knihy.
Stejný vzorec a stejný humor jako v prvním dílu, co očekáváte, to také dostanete - a já jsem s tím moc spokojená. Je to rozhodně knížka (série), o kterou se ráda podělím s těmi, kdo jsou na stejné vlně.
Romány Karstena Dusse prostřednictvím mindfulnes řeší problémy moderního
čtyřicátníka - nespokojená manželka, náročná práce, nedostatek času, problémy s umístěním dítěte do školky...
Autor v značně nadsazeném černo-humorném románu vsadil na protiklad a spojil dva zdánlivě protichůdně světy: kultivovaný, uhlazený, uklidňující a pozitivní svět mentálního kouče pana Jožky Braitnera s šílenou, brutální, do krajnosti vytaženou životní jízdou mladého právníka Björna Diemela. Neustále vtipně překvapuje novými absurdními, i když stále uvěřitelnými situacemi, a i když se Björnovi často vymykají z rukou, řešení se s mentálním koučem vždycky najde.
V pokračování románu posílá Karsten Dusse Björna Diemela pochopit příčiny jeho nutkavého nechtěného chování znovu k předraženému, nicméně úspěšnému mentálnímu koučovi Jožkovi Braitnerovi. S hlavním hrdinou tak můžeme projít základními kameny formování jeho osobnosti, které leží v dětství. Ale nebyl by to Björn, aby jeho život nebyl sledem téměř kamikadze, nebezpečných a nechtěných příhod. A také Karsten Dusse nás opět torpéduje černým humorem, nadsázkou a bláznivými nápady. Vtipně míří i na nová témata, která rezonují v moderní společnosti : vztah k životnímu prostředí, k menšinám ve společnosti a k sobě navzájem. Druhý díl tak navazuje na první a vyrovná se mu nápady, svižností i vtipem.
Audiokniha. Milo Kráľ je jako interpret génius.
Prepojenie konzultácií o nenaplnených potrebách vnútorného dieťaťa a následnom riešení v praxi bolo miestami cynické a zábavné zároveň, ale u nie tak prekvapivé ako bola prvá časť. A menej krvavé. Veľmi sa mi páčil spôsob s vyrovnaním požiadaviek premotivovaných rodičov v škôlke. :) To bola najlepšia ukážka... no som si istá, že v skutočnom živote by sa našli osoby, ktoré by v tom chceli pokračovať (aj za cenu zníženia počtu detí o tretinu a podobne). Ale kniha je kniha a v nej sú tieto postavy viac príčetné ako v realite. Aj ked som si nie istá tým nabíjaním kolobežiek a rozvozom - ako to prebieha v našom meste?
Určite si rada prečítam aj pokračovanie.
Od začátku humorné, zábavné a hezky provázané s filozofií vnitřního dítěte. Musím přiznat, že všímavost jako přístup k životu, mi byl příjemnější, ale vnitřní dítě se k profesi hlavního hrdiny hodí mnohem víc. Kreativní a novátorská detektivka, u které se člověk může bavit nejen řešením trablů, které způsobilo vnitřní dítě, tak manipulací s rodiči a také jejich povrchností.
Takže tu máme pokračovanie príbehu štvornásobného vraha (teda štvornásobným bol v prvej knihe), ktoré je spisovateľsky na úrovni prvého dielu, no s humorom to šlo o niečo nižšie. Nič to však nemení na tom, že kniha je to zábavná, netreba nič očakávať, ale nechať sa pobaviť, hoci sú niektoré situácie riadne pritiahnuté za vlasy a niektoré vyslovene absurdné. Ako celok je to fajn, treba mať nadhľad nad napísaným textom. Veľmi sa mi páčilo v knihe opisované detstvo v Nemecku, ktoré bolo tak podobné nášmu (teda skôr narodeným), lenže časy sa zmenili a rozprávka mladosti sa už nikdy nevráti. Takže namiesto drsných chlapov na motorkách tu máme metrosexuálov na elektrických kolobežkách. Keď sa niekto vyflákol na motorke, tak to väčšinou už nerozchodil, teraz na kolobežke si znetvorujú xichty na kašu roztrieskanými nosmi a zlomenými čeľusťami, spolu s polámanými zápästiami a kľúčnymi kosťami. Tak sa časy zmenili. ;-)
Dovolím si jeden citát, ktorý úplne presne vystihuje detstvo ľudí narodených v ČSSR v sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch: "V tom čase bolo úplne normálne, aby sa päťročný chlapec hral celé hodiny bez dozoru s deťmi zo susedstva. Naši otcovia ešte nepracovali na projektoch, ale mali zamestnania. Mamy nemali varné roboty, ale hrnce. Jedno aj druhé poskytovalo dostatočný dôvod zrieknuť sa dnes bežného dvadsaťštyrihodinového sledovania svojich potomkov." A že to bolo dobré detstvo.
Zaradenie knihy do detektívok a krimi je podľa mňa mimo, skôr by som ju zaradil medzi absurdnú literatúru a určite do humoru.
Bezvadný černý humor, moc se mi to líbilo. Překombinovaná řešení potíží hlavní postavy sem tam skřípou, ale nadsázky jsem ráda připustila. Jen vyřešení případu s číšníkem na konci chybělo, že by bylo v dalším dílu? Netušila jsem, že tohle je druhý díl a protože nemám ráda série, tak ten první ani případné další číst nebudu. Třeba bych si kladný dojem z této knížky zbytečně pokazila.
Před lety jsem absolvovala dva běhy Hledání vnitřního dítěte (výborné, silné a inspirativní, pod vedením Ilony Koťátkové a Sv. Morávka). Kurzy pro mne mnoho znamenaly, ráda na ně vzpomínám. - Tohle humorné čtení tak pro mě má víc rozměrů. Jednak je to většinou skutečně zábavné, přečetla jsem jedním dechem. Dalším rozměrem jsou vzpomínky na vlastní prožitky z kurzu. A za tím vším ironický osten: to když vypravěč hýčká své vnitřní dítě a napravuje svá dětská traumata a ukazuje, že sebelepší terapeutický koncept se může "zvrhnout", a pak se z něho stane alibi pro cokoli, třeba i pro vraždu.
Nejzábavnější scéna: rodiče dětí ze školky se rozjedou a chtějí, aby školka byla ekologičtější a ctila pravidla GDPR (jak to udělat se společnými fotografiemi: já je můžu zveřejnit na FB, ale ostatní rodiče ne...). Co s tím vedení udělá, nemůžu prozradit, ale rozhodně stojí za přečtení. :)
Upozorňuji, že tohle není detektivka, je to prostě humor, kterému jakoby kriminální zápletka dělá jen rámec.
Protože druhů humoru je hodně, je taky hodně nejisté pouštět se do čtení humorných knih.
Pro mě je toto ale přesně ten typ humoru, který mě baví. Ironický, trochu absurdní. Jak dopadá, když se něco bere doslova... Poťouchlý.
Druhý díl série je víc o školce, která mě v prvním dílu bavila snad nejvíc. Ještě lepší než první díl, řekla bych. Nevím, jestli to bylo tím, že první jsem poslouchala ve slovenském překladu a tohle četla česky...
Řešení problémů s požadavky maminek na eko-udržitelnou školku mě věru rozesmálo ještě víc než hlody z prvního dílu.
EDIT: třetí díl je pro mě slabší, pouť do Santiaga se mi zdá zbytečně zdlouhavá.
Čtvrtý díl - na semináři tantry... nu, zajímavé. Není to taková bomba jako druhý díl, ale lepší než ten třetí.
Kdo čeká na překlad dalších dílů, může si mezitím přečíst (případně poslechnout) D. Taragela - Vražda jako společenská událost.
Parádní oddychovka do uší plná černého humoru, s detektivní zápletkou, která vás přinutí se zamyslet, v sobě nese hodně.
Je to druhý díl a řekla bych, že si drží laťku stále vysoko. Petr Čtvrtníček ji skvěle namluvil a jsem zvědavá, jestli se třeba dočkáme dalšího dílu. Jen na mě tento díl působil poněkud zdlouhavě a dost věcí se tam opakovalo, ale je to možná tím, že první díl jsem poslouchala relativně nedávno.
Hrdina se opět dostává do lehce absurdních situací a budete si říkat, že děj je přitažený za vlasy, ale takhle to zkrátka má být, abyste se měli nad čím smát. Ale také se zamyslíte spolu s hrdinou nad vaším dětstvím, zda bylo opravdu šťastné a zda nepotřebujete uzdravit své vnitřní dítě.