Mokré moře

Gregory Corso

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143054/mokre-more-143054.jpg 4 52 52

Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Výbor z básnických sbírek Benzín a Šťastné narozeniny smrti čelného člena soudobé americké básnické obce (nar. 1930). Usiluje o osobitý pohled na svět a nalézá nové skutečnosti nebo souvislosti i v každodenních jevech, kde je navyklý pohled nečeká a snad ani netuší. Z anglických originálů vybral, přeložil a doslovem Fakta, poznámky a citáty o poezii Gregory Corsa opatřil Jan Zábrana.... celý text

Literatura světová Poezie

Vydáno: 1964 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Originální název:

Gasoline, The Happy Birthday of Death, 1961

více info...

Komentáře 8

Recenze 0

Hvězdičky 52

Tempo & emoce

Přidat komentář

19.12.2024 4.5 z 5

ozzak

Výborny výbor betnicke poezie od Gregora Corsa plná výborných metafor rad se k knížce rád vrátim. Už se těším na vydání v češtině jeho posledních básní.
Středověká anatomie
Zuby jsou hradní brány ust
Jazyk zlí draci
Hrdla podzemní vezenske kobky
Nosy lucistnici
Oči vizky plavovlasych dívek mozek pozorovatelna schopna vypátrat zrádného černého rytire

21.07.2024 4 z 5

Velekněžka

„Je načase, aby idiot zaujal postoj a zvedl nožku na mrtvého lva“ (Klaun)
...
Divoký kůň nikdy necválá do rytmu :-)

10.01.2024 4 z 5

Pablo70

O Corsovi bylo napsáno mnoho. Můžete se dočíst o jeho pestrém životě, že byl vlastně autodidakt, do školy chodil jen 6 tříd. Zajímavé jsou i jeho výmysly související s jeho uvězněním. Ale je pravda, že ve vězení začal být básníkem. Marlowe, Chatertton a Shelley, všichni básníci – rebelové byli těmi, o kterých napsal báseň Je mi pětadvacet a četl jejich verše tam v lapáku Clinton. Sice píše, že jim jde vyrvat jazyky a ukrást jejich básně, ale ... Psal stejně jako Kerouac nejvíc o sobě a chtěl psát novým jazykem, stejně jako to dělali v jazzu bopeři. V 60. letech nás ohromily jeho básně, úvahy, láska k jazzu a antice, literatuře. Ale co bylo pro nás to NEJdůležitější? Že si Corso po všech omezeních svého dětství, začal dělat, co sám chtěl. Ta jeho svoboda. Nebyl součást soukolí. Nás tam pořád režim cpal. Žít si po svém byl pro nás nedosažitelný sen, třeba jsme si to idealizovali, ale bylo to vzrušující. Mnoho kámošů podlehlo a upsali se režimu. Existence je hladová svině, donutí vás. Dnes se nemusíte upsat, stačí, když držíte hubu a krok. Nad Corsem mnozí zívají nudou, ale my víme a vy to jednou možná také pochopíte.
Odkaz beatniků nás stále excituje.