Moll Flandersová
Daniel Defoe
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122960/moll-flandersova-122960.jpg
3
166
166
Dobrodružný životní příběh mravně narušené ženy, kterou drtivý osud žene z náruče jednoho muže do druhé a která se ve stáří stává úspěšnou zlodějkou a podvodnicí. Autor Robinsona Crusoe i v tomto díle strhuje čtenáře sugestivním líčením neuvěřitelného sledu událostí.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1977 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Moll Flanders, 1722
více info...
Přidat komentář
Kniha místy opravdu trochu nudí, protože určité situace popisuje nejen hodně podrobně, ale autor se i opakuje. Tedy Moll se opakuje. Celé to vypráví totiž ona jako jakýsi svůj životopis, z něhož se mohou poučit ti, které postihl stejný či podobný osud. Ne MUSÍ poučit, jen mohou, Moll ponechává na čtenářích, aby si utvořili vlastní názor a vyvodili z toho vlastní závěr. Nicméně zajímavé je přečíst si, že v Anglii se do obávané věznice Newgate dostali ne pouze vrahové, ale zloději. Kapsáři. A za tyto zločiny byl trest smrti. Napadá mě, jestli by se zločinnost u nás nesnížila, kdyby trest smrti stále existoval. Někdy mohl být trest smrti zmírněn vyhnanstvím, jak se stalo Moll Flandersové, nebo její matce. Do vězení se navíc dostala tentokrát vlastně málem omylem, protože i když chtěla ukrást látky, nebyla přistižena přímo při činu a nikdo ji nehonil po ulici a nekřičel "Chyťte zloděje!" Nicméně popravy byly v Londýně tehdy zcela běžnou záležitostí. Situace, kdy si Moll vzala svého bratra a měla s ním dokonce děti, byla rovněž velice zajímavá. Ona totiž nemohla tušit, že jde o jejího bratra. Tuhle část jsem četla skutečně s velkým zaujetím. Je to kniha, kterou člověk asi netouží číst ještě někdy jednou. Ale za přečtení stojí. I za zamyšlení.
Do knihy jsem se začetla velice dobře, od prvních stránek mě bavila, pak byla trošku sestupná tendence, kdy jsem z knihy už tolik nadšená nebyla a ke konci to opět gradovalo. Celkově se mi kniha líbila. A hlavně je to pro mne překvapení od autora, od kterého jsem znala pouze Robinsona.
Bohužel, příběh mě nezaujal. Vypadalo to zajímavě, ale vlastně už v půlce knihy jsem se začala nudit, protože se opakovali podobné situace jen s jinými muži. A přiznám se, že jsem si říkala, jak může být někdo takhle nepoučitelný...
Oddychovka, ktorá priblíži život ženy bez rodiny, odkázanej na cudziu pomoc v oných časoch. By the way, je to hnus čítať o okrádaní ľudí, príbeh, ako nás okrádajú politici, by som asi ťažko prežila v zdraví.
Jsem rád, že jsem si nejdřív přečetl mladší Roxanu, než došlo na srovnávání s Moll Flandersovou. To proto, že Mollin příběh je, ve vší úctě a vzdor veškerým podobnostem s mladší knihou na podobné téma i faktu, že kniha není vyloženě spatná, jednoduše slabší. Dalo by se říct, že v každém směru.
Moll, narozená v Newgateském vězení prošla drahou prostitutky, vypočítavé podvodnice i prominentní zlodějky, aby se v témž vězení mohla znovuzrodit a na konci životní dráhy konečně dojít poklidných časů. Vyprávění, kterým čtenáře do své životní dráhy Moll zasvěcuje, podle standardů Daniela Defoe plyne nepřerušovaně a zajímavější pasáže střídají ty vyloženě nudné, občas se opakuje, občas se nejrůznější vrstvy prolínají. Nechybí klasické Danielovo přehánění i hromadění paradoxů, ač tentokrát to vše přesahuje hranici uvěřitelnosti a lepší zásah. Stejně tak se moralizující zuby spíše drolí, a tak na téma vlivu okolností zrození a výchovy na životní dráhu můžeme najít jiné zajímavější knihy.
Roxana totiž dovedla ve mně coby čtenáři vyvolat emoce; hotovou bouři, která vrcholila pohrdáním. Kdežto Moll působí jako mlhavá postava nekonkrétní osoby, jež má spíš představovat celou skupinu lidí. Defoe byl kulišák a jeho knihy nutívají k zamyšlení jak v částech, tak v celku, se čtenářem si pohrává a význam svých textů mu nedává "zadarmo". U Moll Flandersové jsem však značně bloudil po jádru věci, aniž bych docílil přesného zásahu.
Vůbec nechápu jak autor, který napsal mého oblíbeného Robinsona Crusoa, mohl napsat něco tak nudného jako je Moll Flandersová. To snad nemůže být ani tatáž osoba.
Kniha se velmi dobře čte, je chvílemi i napínavá, člověk neví, co bude následovat a jak se děj vyvine.... Zajímavé čtení a zajímavý závěr. Doporučuji k přečtení.... na tu dobu měla Moll hodně odvahy, ale taky štěstí....
Rozprávanie o postupnom nabaľovaní hriechov a prehrešku. Jeden hriech rodí druhý a zároveň nadväzuje na predchádzajúcu generáciu. Bolo zaujímavé sledovať, ako sa Moll spočiatku dostávala do nešťastia bez vlastného pričinenia a človek si povedal, že veď nebola vôbec až taká hriešnica (aspoň pre nás už nie). Jej pád sa začína až pred pomerom pred 4. manželstvom a potom sa to už len nabaľuje.
Musím skonštatovať, že dnešní našinci by mali asi Moll Flandersovú trochu problém oceniť, keďže by povedali, že sa tu stále len moralizuje. Nie je to celkom tak, hlavná hrdinka vás sprevádza svojim životom a popritom len poukazuje, kde urobila chybu a vystríha čitateľa, aby ju neopakoval (a tieto výstrahy sú namieste aj v dnešnom svete). Okrem toho sa však v knihe nachádzajú aj iné maličké ponaučenia - marnotratne neparádiť deti, lebo ich môžu okradnúť... zachovať duchaprítomnosť, keď vás niekto okráda...
Celkom zaujímavé bolo sledovať, ako sa vtedy žilo, aké ťažké to mali ženy a ako málo znamenali, ak nemali peniaze. To pohoďácke rodenie a ponechávanie detí cudzím ľuďom bolo tiež vskutku... fascinujúce a s 3 sa ani nepopísalo, čo sa s nimi stalo. Tak trochu som to však pripisovala aj faktu, že samotná hrdinka nepoznala svoju matku. Navyše sa dozviete rôzne spôsoby kradnutia, ktoré by mi v živote ani nenapadli.
Brilantne napísané, len po príchode do Virgínie ma Mollin osud už nezaujímal, keďže mi prišla aj napriek všetkému už ako nenapraviteľná klamárka.
Knížku odkládám na pozdější dobu. I když se přemlouvám k pokračování nějak mě to nebaví.
Moje první kniha o ženě, kterou napsal muž a jedna z mála kde je žena hlavní hrdinkou.
Je to vlastně příběh, který se hodí do každé doby a pro každého, vlastně všichni si přejeme
být nějak zaopatřeni na celý život, aby jsme si mohli užívat a nemyslet na prachy, bez nich
to totiž v životě moc nejde. Ale jsou různé způsoby, jak se k nim dostat a jsou buď poctivé nebo nepoctivé.
Moll Flandersová dává přednost spíše té druhé možnosti, je to vyčůraná a řekl bych dost bezcitná mrcha. To má ale v rodině. Postupem času si ale na sklonku života, dokáže najít své místo a asi i zlepšit svůj charakter. Když se jí splní její sen a vypracuje se na nezávislou a soběstačnou ženu.
Je zarážející kolik dětí měla, ale nebyla s nimi až na jedno z Ameriky v kontaktu. Překvapilo mě že kniha není rozdělená na kapitoly. Jediné co mi trochu vadilo, neustále se opakující schéma vyprávění: manžel, děti, peníze, krádeže atd.
Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, přece je jen dost odlišná od ostatních, ať už netradiční hrdinkou nebo příběhem.
Moll Flandersová je taková soft verze Justiny Markýze de Sade. Ubírá na peprných detailech, zato jí zůstává stejná kolovrátkovost, která je místy až ubíjející. Hlavní postava vám sice neustále připomíná, že dojde pokání, a varuje vás před životem v područí nebezpečných a zhoubných tužeb, ale vám je to vlastně úplně jedno.
Do knihy som sa pustila na základe jednej audio prednášky o literatúre a bola som na príbeh zvedavá. Pre mňa dej kolísal od nezáživného k miestam kde som netrpezlivo čakala čo sa udeje. Priznám sa, že mi bolo ľúto Moll, keď zostala nezaopatrená, ale na druhej strane v období jej života, keď sa stala zlodejkou som skôr ľutovala tých okradnutých, lebo v tej dobe to muselo byť pre nich devastujúce. Prekvapilo ma ako bolo v závere knihy popísané stretnutie Moll s jej synom v Amerike. O žiadnych iných deťoch sa už autor nezmienil. V každom prípade som rada, že som si knihu prečítala. Bol to výlet do histórie s možnosťou nahliadnuť do obdobia, ktoré autor naozaj prežíval a nejde len o fikciu na základe niekoľkých historických faktov.
Mol Flandersová - procházel jsem svoji knihovnu ve snaze objevit titul vhodný do Výzvy. Tento odpovídá, autorovo jméno i příjmení začíná stejným písmenem.
Samotný román mě příliš nenadchl, nicméně jsem jej dočetl ne kvůli Výzvě, ale autor dokázal vzbudit moji zvědavost, jak Mol dopadne. Její dramatický život (mj několik manželů a to i současně) je utvářen vnějšími podmínkami (např odložená vyrůstá bez matky u cizích lidí). I když se tomu zprvu snaží čelit a její pád je pozvolný. Cesta, kterou si jako odložené dítě vysnila, "stát se dámou", vede spíše dolů než vzhůru. Nicméně když už je takříkajíc dole, snadno se tomu přizpůsobí a krádeže, kterých se pro nutnou obživu dopouští, jí posléze přinášejí vzrušení a doslova potěšení, kterého se nechce vzdát. A to ani když už to už není nutné, protože se jimi finančně docela dobře zajistila. Ze zlodějky z nouze se stává profesionální zlodějka.
Zajímavé je uvažování Mol, která někdy, ovšem jen v nitru, svých činů lituje a kaje se, ovšem na druhé straně už přemýšlí, kde udělala chybu a jak to příště udělá lépe.
Román o tom, jak je člověk formován okolím a životními podmínkami, kterým nedokáže a nakonec ani nechce čelit a odolávat. Také je obrázkem morálky tehdejší společnosti. Všechno vede ke shromažďování majetku a k tomu se využívají i nečisté prostředky (ostatně kacířsky mne napadá, zdá se tento "kult zlatého telete" netáhne v různých obměnách celou historií).
I hledání partnera pro manželství se řídí většinou jediným cílem - muži hledají ženu s velkým věnem, ženy bohatého muže, který je "zajistí".
Román je vlastně vyprávěním Mol, "ich forma" je jenom zřídka prokládána přímou řečí. Nejvíc mi ale vadilo, že kniha nemá kapitoly, je to v podstatě jedna kapitola od začátku do konce.
To nemám rád, špatně se mi to čte.
Na víc jak tři hvězdičky to ode mne není.
Fiktivní paměti ženy, která ve vězení narozena a svou matkou odhozena, rozhodla se, že se jen tak nevzdá a jednou se stane opravdovou dámou. Že ta cesta vedla přes mnoho postelí, podsvětím galerky, přes krádeže a podvody i několik sňatků, nezabránilo tomu, aby svůj život zakončila jako úctyhodná bohatá plantážnice a zemřela jako ctnostná kajícnice. Naštěstí tomu pan Defoe dokázal vdechnout věrohodnost a literární úroveň, takže z toho nakonec bylo docela pěkné počtení.
Citáty, které mne oslovily:
Tvrdíte tedy, že jste čestný muž? Prosím vás, prodělal jste někdy už nějakou zkoušku? Myslím takovou, že byste raději snědl nejen sousedův chleba, ale třeba i toho souseda, než byste zemřel hlady. Pak by ta vaše čestnost záhy ztroskotala v bouři nutnosti a nouze.
Člověk si nedovede ani vysvětlit, jak je to možné, že se můžeme tak odklonit od své přirozené povahy, aby se nám jevilo příjemným a milým, co je ve skutečnosti nejstrašnější bídou.
Příběh i styl jeho vyprávění byl pro mě dost nezvyklý, ale zaujal a překvapil. Vlastně to byla teprve 2. kniha, kterou jsem od autora knihy Robinson Crusoe vůbec kdy četla. Knihu si nechávám ve své knihovně, časem se k ní možná vrátím.
Knížka se mi četla dobře. Ráda si představuji žití v té době (jak vypadalo město, jak chodili oblečení)...
+ zajímavý, čtivý příběh
+ dějový spád
+ náhled do tehdejšího způsobu života
- zkratkovité popisy postav
- řada nepravděpodobných zvratů a náhod
- žádná postava románu mi nepřirostla k srdci
Štítky knihy
Anglie zfilmováno 18. století anglická literatura prostituce životopisné, biografické romány Amerika incest kapsářství pikareskní romány
Autorovy další knížky
| 1975 |  Robinson Crusoe |
| 2022 |  Moll Flandersová |
| 1968 | Dobrodružný život kapitána Singletona |
| 1971 | Roxana |
| 1970 | Denník morového roku |
Životní příběh Moll Flandersové je pozoruhodným literárním dílem. Většina českých čtenářů zná pana Defoa díky poutavému dobrodružství Robinsona Crusoea, které mnohé z nás fascinuje od útlého věku. Daniel Defoe představuje čtenářům další fiktivní autobiografii, která má od dobrodružství neohroženého ztroskotance daleko.
Příběh knihy vypráví o ženě, která zažila neobvyklá, leč sporná dobrodružství. Postava paní Flandersové je natolik komplikovaná, že v ní málo čtenářů najde pochopení. Jak těžké může být sympatizovat s někým, komu jsou morální zásady a smysl pro spravedlnost cizí?
Moll se během vyprávění snaží najít pevnou půdu pod nohama. Tuto „půdu“ se snaží najít díky mnohým milostným dobrodružstvím, které ji nejednou dostanou do střetu se zákonem. I přes všechna svá špatná rozhodnutí je Moll Flandersová postavou, která svých činů lituje. Svá špatná rozhodnutí se snaží ospravedlnit, ale dělá to způsobem, který není příjemný. Svá tvrzení nesčetněkrát opakuje a s každou přibývající větou se čtenáře snaží zmanipulovat a přesvědčit jej o své (a jediné) pravdě. Tvrzení paní Flandersové jsou kontraproduktivní a čím více ji čtenář poznává, tím více v ní ztrácí důvěru. Je to především egocentrická postava, které nevadí chodit přes mrtvoly. Finanční a movitá zajištěnost pro ni představují to nejdůležitější na celém světě a ani mateřská láska ji nepřesvědčí o tom, aby se nad svými činy zamyslela.
Příběh Moll Flandersové je kontroverzní zpovědí ženy, která vedla hříšný a neřestný život. Zdali si "hrdinka" zaslouží vykoupení ponechává autor knihy na čtenáři. Je jen na nás, zdali s postavou Moll dokážeme soucítit a odpustit ji všechna špatná rozhodnutí, která v životě učinila.