Mona Lisa
Dieter Sinn
Po dlouhá staletí se táží všichni, kteří spatřili nezapomenutelný úsměv na portrétu známém jako Mona Lisa či La Gioconda, koho vlastně tehdy Leonardo da Vinci portrétoval. Co znamenal tento úsměv? V autorské fabulaci se spisovatel pokusil podat jedno z možných vysvětlení. Vedle romantické dějové linie o nenaplněné lásce k jednomu z rodu Medicejských a marném pokusu ženy aspoň jednou se ještě vzepřít vynucenému životu po boku manžela vybraného jinými se odvíjí ještě linie druhá: dobová freska Itálie, uměleckého světa a střetů dvou velikánů Leonarda da Vinciho a Michelangela Buonarrotiho i života, přání, tužeb a snah prostých lidí, jejich hledání sebe sama i odvěkých hodnot dobra a zla.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1980 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
La Gioconda, 1976
více info...
Přidat komentář
Citát z knihy, který mne oslovil:
„… tohle je mé oblíbené místo… Jak často jsem tu stávala a snila s otevřenýma očima. Tamhle na severu se táhnou Apeniny a směrem na západ je moře… Právě to mám ráda, když skutečnost a sen splývají. Na tomhle místě ti patří všechno, co oči vidí… Brzy mi bude pětadvacet… Jak jsem už stará! Jestlipak mi zbyde ještě čas, abych spatřila Guliana? Jak jen si ten Leonardo dává na čas! Kdyby byl můj portrét už hotový, kdyby byl už poslán, určitě bych od Guliana dostala nějakou zprávu! Slunce jí rudě prozařovalo skrze chvějící se víčka. Po tvářích jí skanulo několik slz. Nechala je vysušit sluncem a přitom se usmívala. Byl to úsměv s nádechem něžnosti, potlačené ironie a byl v něm i stín smutku.“
Autor vypráví fiktivní příběh slavného obrazu Mony Lisy z Fiorentiny, kde ho vytvořil Leonardo da Vinci. Čtenář se seznamuje z historií kolem roku 1500, se soupeřením Leonarda da Vinci s mladým Michelangelem a s intrikami, které byly a budou všude tam, kde sídlí člověk. Samotná Lisa je ženou staršího bohatého majitele továrny a její život ji vůbec neuspokojuje - stává se nakonec slavnou díky svému portrétu.
Mona Lisa
Moc pěkná kniha