Mona Lisa virus
Tibor Rode
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337716/bmid_mona-lisa-virus-IvA-337716.jpg
4
190
190
V Americe náhle zmizí skupina královen krásy a po čase se opět objeví, ale všechny dívky jsou znetvořené po plastických operacích. V Lipsku Staré radnici je zničena nástěnná malba Leonarda Da Vinciho. Zároveň se po celém světě šíří počítačový virus, které ničí fotografie žen. Co mají tyto události společného? To je otázka, na kterou musí najít odpověď vědkyně Helen Morgan, zvlášť když je její dcera unesena a stopa vede do Evropy – na místo, kde s největší pravděpodobností před 500 lety spatřil světlo světa slavný obraz Mona Lisa...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
Das Mona Lisa Virus, 2016
více info...
Přidat komentář
Skvělé čtení. Tato kniha je vším, co Da Vinciho kód nikdy nebude, mistrovským dílem v oboru thrillerů s konspiračními teoriemi. Jednu hvězdu ubírám za ledabylé korektury a pasáže, kde si autor protiřečí.
Námět je rozhodně zajímavý. Trvalo mi ale než jsem se začala orientovat v ději, protože je psaný z úhlu několika postav, a to minimálně pěti. Což už mi přijde dost. Poté se co celkem slušně rozběhlo, ale konec byl....takový nijaký. Prostě jsem čekala něco víc.
Jak už to bývá, pokud Vás nezaujme kniha ve svém počátku, jen těžko pak nalézáte cestu a chuť pokračovat dále. Kniha má dobrou premisu, která dává tušit o knize blíže (či spíše) vzdáleně podobné Šifře mistra Leonarda. Kdo by hned na počátku proto čekal vyobrazení renesanční Itálie, osobu Leonarda Da Vinci nebo zmínku o Mona Lise, zřejmě zapláče nad výdělkem. Namísto toho je nám předhozena řada (zpočátku) nesouvisejících situací, ve kterých vystupuje řada lidí a to napříč celou planetou i časem. Máme tu krásnou vědkyni neuroestetiky, její zmizelou dceru, zbohatlíka hledajícího svého otce, únosy miss Amerika, agenta FBI, plastického chirurga a třeba událost zničení věže polské radnice a vymírání včel.
Kniha je dále prokládána deníkovými záznamy datovaných do počátku 16.století psanou osobou blízkou Leonardu da Vinci. Jde zřejmě o nejnudnější pasáže, jelikož krom zmínky o tajemném Cizinci a jeho učení se o renesančním umělci mnohé nedozvídáme, snad jen o jeho zalíbení pro mladíky.
V tomto pelmelu bylo těžké orientovat se a hledat spojitosti. Až když po sto stranách se do popředí dostaly první náznaky o hrozbě vymření včel a lidstva, byl vzbuzen můj zájem to s knihou nevzdat a pokračovat ve četbě. Ostatní už poté jelo samospádem.
Příběh dostal určitý řád. V popředí převážně bylo přejíždění Helen a Patrika po Evropě při hledání jejích bližních a v mezičase dokonce krádež Mona Lisy, o které se mohl člověk konečně dozvědět trochou více - i to, co jsem zcela netušil!
Bohužel části o odhalování počítačového viru Mona Lisa a včelího viru působily jako události okrajové namísto hlavní složku rámcující celý děj. Namísto, abychom cítili tíží z vyhubení lidstva, je médií propirána hrozba (spíše pro sedmou velmoc), že nebudou mít co ukazovat. Kdyby v příběhu nefigurovaly včely, děj by neztratil v žádném případě nic ze svého spádu. V konečném rozuzlení totiž byly hrozby virů zažehnány šmahem bez většího zápolení hlavních hrdinů. To naopak dění kolem Mona Lisy a konce dosavadních pořádků byly vždy v popředí a měly potenciál držet můj zájem. A vydržel téměř až do konce. Závěr byl možná bombastický (ti co četli vědí), ale jinak nic moc. Očekával jsem více rozvinutí pozadí a myšlenky o diktátu "krása vs člověk" ve všech svých aspektech - to bohužel bylo zvládnuto v průměru na dvou stranách.
Virus Mona Lisa je kniha, která pokládá zajímavé otázky o nás, co nás definuje, to zakomponované do kulis konspirace. Bohužel s nimi nepracuje příliš hlouběji a často nás ponechává v očekávání, přesto je to vcelku pohoda jízda bez nutnosti hloubání.
Strašně to na mě celou dobu křičelo: "Chci být jako Dan Brown! Chci být jako Dan Brown!" Nemůžu si pomoct, ale nepochopila jsem, proč se to celé motá kolem Mony Lisy, když je to tak nápadně podobné Šifře mistra Leonarda. Ta myšlenka týkající se krásy nebyla špatná, ale to provedení se moc nepovedlo. Působí to jako pokus o něco megalomanského, co ale přerostlo svého tvůrce. Je to zmatený slepenec, spousta věcí nedává smysl a není ani nijak blíže vysvětlena a je to takové strašně přehnané. Jak se někde objeví miliardář, který plynule a bez problémů cestuje nonstop po celém světě (mnohdy i s podezřelým nákladem), vždy připravená limuzína, nikdy mu nechybí jídlo, pití nebo náhradní oblečení, a nikdy netrpí nedostatkem spánku či odpočinku, začíná mi naskakovat kopřivka. Je to čtivé a napínavé, ale musíte přitom přivřít obě oči a raději moc nepřemýšlet.
Knihy od Browna jsou lepší, ale ani tahle nebyla špatná, dobře se četla. Knížka má zajímavý a stále aktuální námět, a to krása kolem nás, nejen u lidí, ale i např. u a uměleckých děl a staveb.
V poslední době mám štěstí na to, že jsou v knihách chyby a vynechaná slova. I tady byl stejný problém.
Hlavní téma nebylo zvoleno špatně a styl psaní je velmi čtivý. Ale jinak se Dan Brown o své místo na výsluní rozhodně obávat nemusí, toto mu nesahalo ani po kotníky. Desítka splácaných témat, chvílemi nelogické chování postav, nadpřirozené prvky v tomto typu knihy... to vše celkový dojem sráží hodně dolů.
Tak s knihami Dana Browna to mělo společné snad jen to, že jsem obojí četl ve vlaku při cestě do práce.
Plusem jsou krátké kapitoly i to, že v e-booku už byl správně uveden Madrid.
Horší byl (z mého pohledu) podivný konec.
A důležitou úlohu včel v přírodě chápu, ale jejich role v knize mi nějak unikla :(
Všechny události souvisí se zlatým řezem ve vnímání krásy. Mezi kapitolami najdeme i krátké deníkové zápisky pocházející z Florencie okolo roku 1500. Kniha je napsaná z pohledu více postav, různých časových období a také z několika míst na světě. Kapitoly jsou krátké a autor v nich velmi rychle přeskakuje. Ze začátku jsem v tom měla docela zmatek, ale jakmile se děj rozjel, kniha byla velmi čtivá a napínavá. Je to fiktivní příběh postavený na reálných základech. Sice se brzy dozvíte, kdo za tím vším stojí, ale autor dokáže nejednou překvapit. Všechny události do sebe nakonec perfektně zapadají.
Začátek byl sice hektický, rychlé střídání míst a postav bylo dost matoucí a nepřehledné. Jakmile se děj rozjel, byla kniha velmi čtivá. Nebojím se autora označit jako německého Browna. Nicméně tajemná postava na konci mi přišla zbytečná a ubírala ději na uveritelnosti.
Zajímavé téma (vnímání krásy, potřebnost včel, zlatý řez). Po zorientování se v lehce chaotickém začátku i vcelku čtivé. Ve stylu zpracování se mi zdá snaha o styl Browna (záhady, historie) a trošku o styl Kinga (tajemná postava, která prolíná celým dějem), nicméně takový průměr.
Další z knih, která by mohla být o 150 stránek kratší, a i tak by neztratila na kráse. Předvídatelný děj. Asi by se mi více líbilo filmové zpracování. Rode mě bohužel příliš nezaujal.
Špatně napsané, ještě hůř přeložené, a co s tím proboha mají společného včely? Co je ale na thrilleru asi nejvíc na pováženou, nepochopila jsem, kdo je vlastně hodný, kdo zlý a kdo ošklivý.
Kniha: "Měl na sobě bílé boty a kalhoty se záhybem v pase a bílé polo triko, na jehož hrudi bylo vyobrazeno logo kliniky."
Já: "Cože?"
Kniha: "Doktor Jones se zašklebil: ´Žádné umírání v lidských dějinách nebylo tak četné jako umírání kvůli kráse.´"
Já: "Fakt, jo? To teda čumim!"
Asi tak.
Takový průměr, když to přirovnám ke knihám, které jsem hltala, když mi bylo 15,16. Trošku mi to přišlo jako Co bych tam tak ještě vrazil, ale poskládané to nakonec bylo docela hezky, postavy se chovali vcelku odpovídajícím způsobem (až na Helen, tu jsem nějak nemohla vystát), a celkové rozkouskování vedlo k rychlejší četbě i napínavosti. Jen mi možná trochu vadilo, že jsem jako čtenář byla vždy postavena před hotovou věc. Jasně, chápu, že to neměla být detektivka, ale thriler, ale na druhou stranu by trochu překvapení neuškodilo...
Mám podezření, že v Omeze sabotujou knihy. Je to už jejich několikátá detektivka, kde je spousta chyb a překlad je... mírně řečeno naivní. Jak jsem viděl, kniha má fajn recenze i hodnocení, ale já si místy připadal, jako bych četl slohovou práci šestnáctileté holky (aniž bych chtěl mladé slečny urazit). Je to splácané halabala, desítky motivů a zápletek a zbytečných postav (viz. arabský plastický chururg), všichni se mračí, mručí, odsekávají si, chovají se nelogicky... a teď babo raď - je to překladem nebo rukopisem? Ať tak nebo tak, srovnávat Tibora Rodeho s Danem Brownem je jako tvrdit, že je Jakub Kohák stejně dobrý herec jako Jan Werich. Tohle jsou dva rozdílné světy. Takže za mě zklamání, ale každý výtvor má svého zákazníka, takže věřím, že svoje fanoušky si kniha najde. Nebo našla. Já mezi nimi ale nebudu.
Kniha je napsaná z pohledu více postav, různých časových období a také z několika míst na světě. Je to možná trochu náročnější na pozornost, ale mě to bavilo hodně. Příběh je čtivý a napínavý, bohužel trochu předvídatelný.
Mě se knížka líbila moc. Je velmi čtivá, napínavá, bez hluchých míst a přehnaných popisů. Má spád a děj má logiku. Námět zlatého řezu, je originální a zajímavý. Velice zajímavý počítačový virus k tomu. Otázka nepostradatelnosti včel k našemu přežití. Do toho všeho vhled do vzniku obrazu Mony Lisy.
Fiktivní příběh postavený na reálných základech, to mám ráda. Velmi propracovaný dobrodružný thriller. Příběh přivede čtenáře k zamyšlení, co je to vlastně krása a jak je důležitá v našem světě.
Dana Browna nečtu, takže nemůžu a ani nechci porovnávat. Možná právě toto přirovnání ubralo u jiných čtenářů na hodnocení.
Mona Lisa virus
Tenhle typ knih mám ráda, jednorázovky. Používám je jako "mezikus", kdy čtu sérii a potřebuji si odpočinout od dějové linky, která se promítá sérií. Takže pro mně odlehčení a tudíž autorovi odpustím i nepřesnosti nebo nedotaženost děje nebo nelogičnost. Hlavně, že se to dobře čte. V podstatě obdivuji každého autora, který jde před nás, čtenáře, s kůží na trh.